


Německá vláda oficiálně připsala Rusku odpovědnost za srpnový pokus o útok na letišti v Lipsku. Český ministr zahraničí Petr Macinka uvedl, že informace, které k případu dostal od německého protějšku, jsou „vážné a tvrdé“. Macinka si proto předvolal ruskou velvyslankyni, celou věc chce probrat také s bezpečnostními službami.

Podle německého ministra vnitra Alexandera Dobrindta policejní vyšetřování i zpravodajské poznatky ukázaly prstem právě na Rusko. Způsob provedení akce na letišti Lipsko/Halle navíc podle Němců odpovídá „známému vzorci ruských hybridních operací“ v Evropě.
Podle Berlína ruské státní struktury dodaly vybavení a know-how a k provedení akce naverbovaly pěšáky, takzvané „low-level“ agenty.
Na letišti v Lipsku byla 4. srpna poblíž ukrajinského nákladního letounu nalezena dronová konstrukce s výbušninou. K odpálení nakonec nedošlo, zařízení ale mělo podle německých úřadů potenciál způsobit vážné škody.
Pokus o útok se zařadil mezi nejvýraznější příklady ruské hybridní války poslední doby.
Německé úřady identifikovaly dva podezřelé. S odvoláním na své zdroje to ve středu uvedly stanice NDR, WDR a list Süddeutsche Zeitung. Podle nich se jedná o Rusa s lotyšským pasem a Bělorusa s ruským občanstvím.
První z nich má podle médií kontakty na ruskou tajnou službu a do Německa přiletěl údajně na konci července přes berlínské letiště. Následně se v pronajatém voze vydal do Lipska. Dva dny před nezdařeným bombovým útokem Německo opět opustil.
Na místě činu pak podle médií vyšetřovatelé objevili DNA, která je přivedla na stopu dalšího podezřelého, který podle všeho dron s výbušninou řídil. Osobu, které genetická informace patří, objevili vyšetřovatelé v databázích v Litvě a ve Finsku.
Druhý z podezřelých podle NDR, WDR a Süddeutsche Zeitung přicestoval do Německa s italským turistickým vízem vydaným v dubnu v Minsku. Také on zřejmě Německo už opustil. Vyšetřovatelé jsou podle médií skeptičtí ohledně možnosti, že by bylo možné jednoho či druhého podezřelého zadržet a postavit před soud.
Macinka se o případu bavil s německým kolegou už v úterý večer v Irsku, kde je zrovna na pracovní cestě. Účastní se neformálního setkání ministrů zahraničních věcí členských států Evropské unie, tzv. Gymnichu. Šéf německé diplomacie na něm samozřejmě nechyběl.
Ve středu ráno pak českým novinářům Macinka v Irsku řekl, že nejde o informace, které by Praha mohla jen tak přejít. „Já už od něj nějaké informace mám, včera jsme se o tom krátce bavili,“ uvedl Macinka.
„Ty informace jsou vážné – není to nic, co by mohlo být v rovině nějakých mediálních spekulací, ale jsou to opravdu vážné a tvrdé informace,“ řekl Macinka.
„Také z toho důvodu jsem si předvolal ruskou velvyslankyni na ministerstvo zahraničních věcí, aby nám k tomu řekla svoje vysvětlení,“ doplnil.

Česká diplomacie tak chce slyšet i ruskou verzi. Macinka říká, že právě vysvětlení Moskvy zatím chybí.
„Já si hlavně chci poslechnout nějaké vysvětlení, protože vím i od německého kolegy, že ruská strana k tomu zatím neřekla vůbec nic,“ řekl.
Moskva přitom už obvinění odmítla jako nepodložené a absurdní. Ruské velvyslanectví v Berlíně označilo tvrzení za provokaci a varovalo před další eskalací vztahů.
Předvolání ruské velvyslankyně Anny Ponomarjovové podle Macinky není v evropském kontextu nijak osamoceným krokem. „Nejsem sám, kdo si předvolává ruského diplomata k podání vysvětlení. Udělala to celá řada evropských zemí, protože to všechny zajímá,“ uvedl.
Německo chce navíc uzavřít ruský generální konzulát v Bonnu, ukončit dohodu s Ruským domem v Berlíně, zpřísnit některé kontroly ruských občanů při vstupu do země a prosazovat další sankce na úrovni Evropské unie.
Macinka nechce českou reakci stavět pouze na německých zjištěních. Po návratu z neformálního jednání ministrů zahraničí EU v irském Wicklow chce mluvit také s českými bezpečnostními službami.
„Budu se o tom chtít bavit ještě s našimi službami, které nepochybně také nějaká zjištění mají. To všechno proběhne, až se vrátím z Irska do Prahy, takže někdy v následujících dnech,“ řekl.
Macinka zároveň odmítá možnost, že by šlo jen o německou politickou hru nebo mediální přestřelku s Moskvou. „Ta zjištění jsou alarmující a nelze je brát na lehkou váhu. Opravdu to není v rovině nějakých mediálních spekulací, že by to byla nějaká vnitropolitická hra. Tomu bohužel nic nenasvědčuje,“ uvedl Macinka.
Šéf české diplomacie zároveň připomněl, že Lipsko není od Česka tak daleko. „Je třeba si uvědomit, že je to téměř za hranicemi České republiky. To není nic, co by se stalo tisíc kilometrů daleko, ale je to blízko nás,“ řekl. Podle něj je proto namístě věnovat případu „větší pozornost“.
Na jednání ministrů zahraničí EU v Irsku se řeší mimo jiné právě další postup evropských zemí vůči Rusku. Německý ministr zahraničí Johann Wadephul už v souvislosti s případem avizoval další evropský tlak na Moskvu.
Berlín zároveň zdůrazňuje, že útok na Lipsko podle něj nezapadá do izolovaného incidentu, ale do širšího vzorce ruských sabotážních a špionážních operací v Evropě.
Macinka přitom vedle ekonomického a politického tlaku dál zdůrazňuje i potřebu jednat o samotné válce na Ukrajině. „Vnímáme celý rozměr války, už trvá dlouho. Myslíme si, že by mělo docházet více k jednáním, která by mohla směřovat aspoň k nějakému příměří,“ řekl. Současně podle něj není důvod opouštět ekonomické nástroje, kterými může Evropa na Rusko tlačit.



Manchester United a Bayern Mnichov vstoupily do fotbalové Ligy mistrů přesvědčivými výhrami s rozdílným průběhem. Anglický tým si už v prvním poločase snadno poradil se Sabahem Baku a nakonec vyhrál 4:0. Bavorský klub zlomil odpor Bodö/Glimt pěti góly až po přestávce a poté, co hosté přišli o zraněnou brankářskou jedničku.



Při nehodě zájezdového autobusu na východě Švýcarska dnes zemřelo vícero lidí. Na síti X to bez upřesnění počtu obětí oznámila policie kantonu Graubünden, kde se nehoda stala.



Fotbalisté Slavie v úvodním kole hlavní fáze Ligy mistrů v dlouhém oslabení proti Lens neudrželi vedení a po dvou gólech inkasovaných v nastavení prohráli 2:3.



Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se plánuje setkat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem na konci září v New Yorku. Američtí a ukrajinští vyjednavači jsou v neustálém kontaktu, řekl ve čtvrtek podle tiskových agentur po schůzce s kanadským premiérem Markem Carneym v Calgary.



Ukrajinské síly zasáhly ruskou rafinerii v Jamaloněneckém autonomním okruhu na severu západní Sibiře a námořní přístav v Dagestánu, uvedl ve čtvrtek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti. Terčem ukrajinského útoku v Dagestánu na severním Kavkaze se stala Machačkala, strategicky důležitý ruský přístav u Kaspického moře, okomentoval prezidentovo vyjádření server RBK-Ukrajina.