Je tady moc Romů, řekli rodiče. A dali děti na jinou školu

Adéla Skoupá
30. 4. 2015 5:30
Online deník Aktuálně.cz se vypravil na brněnskou školu, kterou Amnesty International kárá za oddělování romských a bílých žáků. Ředitelka Jana Foltýnová takové nařčení důrazně odmítá.
Foto: Reuters

Brno - "Kolik je třicet tři děleno osmi?" ptá se plné třídy třeťáků učitelka. "Čtyři, zbytek jedna!" předhánějí se žáci brněnské základní školy Merhautova, kdo odpoví první.

Ve stejnou chvíli se v budově přes ulici učí matematiku čtvrťáci. Černovlasá dívka píše na tabuli šesticiferné číslo a dělí jej třemi. Ostatní se hlásí, že už znají výsledek.

Jedna škola, dvě budovy. Podobná situace, ale třídy se zásadně liší. V té první je třiadvacet dětí, z toho pět romských. Ve třídě druhé budovy ve Vranovské ulici není ani jeden bílý žák, v lavicích sedí deset romských dětí.

Právě kvůli oddělování výuky romských a bílých žáků se základka poblíž brněnského Cejlu ocitla na seznamu české pobočky organizace Amnesty International, která takzvanou segregaci označuje za čím dál závažnější problém českých škol.

Nejen že velká část romských dětí končí v praktických školách, ale i uvnitř běžných základek jim hrozí oddělování od bílých dětí. Lidskoprávní organizace to uvádí ve zprávě, kterou zveřejnila minulý týden.

Ředitelka: Pokládali nesmyslné otázky

I proto se redakce Aktuálně.cz do brněnské základní školy vydala. Ředitelka Jana Foltýnová se však nařčení z rasové segregace na své škole brání. A průzkum Amnesty International považuje za zkreslený.

"Byli tady loni a přišli se podívat do hodin. Navštívili obě budovy a chtěli po nás vyplnit nesmyslné papíry s otázkami. Například kolik máme Romů a podobně,“ listuje ředitelka různými dokumenty, na nichž kolonky s počty Romů zejí prázdnotou. Ředitelka v nich totiž odmítla žáky rozlišovat podle příslušnosti k etniku.

Foltýnová se také vrací do historie a upozorňuje, že před připojením Vranovské školy k základní škole Merhautova byli romští žáci koncentrováni výhradně na "Vrance". A že se o integraci Romů snaží od počátku.

Ředitelka ZŠ Merhautova v Brně Jana Foltýnová
Ředitelka ZŠ Merhautova v Brně Jana Foltýnová | Foto: Adéla Skoupá

"Před jedenácti lety jsem dala impuls městské části Brno-sever a žádala jsem o spojení škol. Není dobře, aby se učili jen Romové s Romy," říká Foltýnová, která původně vedla školu na Vranovské.

Integrace naráží i na přístup rodičů

Foltýnová podle svých slov usiluje o to, aby byla na Merhautově v každé třídě třetina romských žáků. "Osm let se tato integrace ukázkově dařila. Tam, kde je procento vyšší než jedna třetina, ale nastávají problémy. Se situací pak nejsou spokojeni ani romští, ani neromští rodiče," vysvětluje ředitelka.

Když otevřela třídu s polovičním poměrem romských a neromských žáků, bílí rodiče odhlásili všechny děti. Do jednoho.

Snahy o integraci tak ostře naráží právě i na přístup neromských rodičů, kteří mají jiné představy o vzdělávání svých dětí. "Letos po zápisu opustilo naši školu 89 prvňáčků z naší spádovosti. Dovolím si tvrdit, že z toho bylo devadesát procent neromských. Rodiče se zkrátka rozhlédli a řekli si, že je tady moc Romů," vysvětluje ředitelka svou bezmoc.

Látku vysvětlují i po vyučování

Přitom ve škole se prý dětem věnují klidně i po vyučování. Příkladem je Jaromír Ševčík, třídní učitel čtvrťáků ve Vranovské ulici, kam chodí převážně romské děti. "Dbáme třeba i na to, aby děti vše psaly do sešitů ručně a nic do nich nevlepovaly. A děláme i opravy oprav," říká Ševčík a ukazuje sešity matematiky.

Ředitelka Jana Foltýnová dodává, že kdyby byla spádovost nařízená a každý by musel do školy podle bydliště, integrace by podle ní byla úspěšná.

Pro romské rodiče je přitom budova na Merhautově prestižní, o vzdělávání svých dětí ve smíšených třídách stojí. Přestože na obou budovách učí stejní učitelé a využívají stejný výukový program. Děti prý díky tomu získají lepší vzory a jsou úspěšnější na středních školách než ti, kteří vychází z Vranovské.

Často však nemají na výběr a na Vranovské skončit musí – na Merhautově už není místo a do jiné školy je nevezmou. "Řeknou, že už mají plnou kapacitu spádovosti. Bílý rodič problém nemá, romský ano," vysvětluje ředitelka Jana Foltýnová, proč většina romských dětí z okolí nakonec chodí do lavic v segregované budově školy.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Zelení vyzvali ke spolupráci ve volbách menší subjekty nalevo od středu

Po odstoupení od plánu vytvořit se sociálními demokraty předvolební blok nalevo od politického spektra chtějí Zelení oslovit pro spolupráci v říjnových sněmovních volbách menší iniciativy a osobnosti veřejného života. Ve středu představili výzvu "Nečekejte, přidejte se" pro vznik projektu, který bude usilovat o demokratickou, sociální a ekologickou politiku.

"Směr, kterým se ČSSD vydala, není slučitelná se zelenou politikou," řekl novinářům k výsledkům víkendového sjezdu sociálních demokratů a ukončení jednání spolupředseda Zelených Michal Berg. Podle spolupředsedkyně Magdaleny Davis je třeba urychlit dialog s jinými subjekty i jednotlivci. "Jsme přesvědčeni, že výzva je aktuální a důležitá, nemůžeme si dovolit čekat, jak uspějí ve volbách další subjekty," uvedla.

Zdroj: ČTK
před 17 minutami

RRTV musí doplatit miliony korun odvolaným radním, potvrdil soud

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) musí svým šesti bývalým členům vyplatit celkem přes 14 milionů korun jako náhradu ušlé mzdy. Ve středu to pravomocně potvrdil soud, který zamítl odvolání vysílací rady. Přiznanou částku ještě výrazně navýší úroky z prodlení. Rada bude muset hradit i dalších zhruba 2,4 milionu, které muži vynaložili na soudní řízení.

Šestici radních odvolal v roce 2003 z funkce tehdejší premiér Vladimír Špidla, a to v souvislosti s arbitráží mezi Českem a Central European Media Enterprises (CME). Premiér Špidla tehdy vysílací radu odvolal, protože podle sněmovny opakovaně závažně neplnila své povinnosti a Česko kvůli tomu arbitráž prohrálo. Justice poté konstatovala, že Špidlovo rozhodnutí bylo nezákonné.

Bývalí radní Zdeněk Duspiva, Pavel Foltán, Petr Žantovský, Josef Musil, Jiří Novotný a Petr Štěpánek se žalobou domáhali toho, aby jim RRTV doplatila mzdu od jejich odvolání až do vypršení šestiletého funkčního období. Soudy nakonec každému z nich přiznaly přes dva miliony korun. Období, po které muži nemohli vykonávat svou činnost, totiž vyhodnotily jako překážku v práci. Nejvíce - 2,88 milionu korun - dostal Duspiva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy