


Chci vrátit operace prsu do režimu jednodenní chirurgie, řekl Aktuálně.cz novopečený ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO). Rozhodnutí Vlastimila Válka (TOP 09), že by se měla rakovina operovat už jenom v nemocnicích, totiž podle něj jen prodlouží čekací lhůty. Nejprve ale bude schůzka s odbornými lékařskými společnostmi.
![["Closeup cropped portrait young woman with breast pain touching chest colored isolated on background"]](https://media.eco-files.cz/economia/production/files/2025/12/13/02/37/58/46980339-e160-4385-8b0c-a8d3d5d4c49a/naked-woman-covering-herself.jpg)
Už žádné operace tumorů v ambulancích. Rakovinu budou řešit jen specializovaná centra v nemocnicích. Takovou změnu v září oznámil bývalý šéf resortu zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Na doporučení chirurgické společnosti vyškrtl operace nádorů ze seznamu výkonů vhodných pro jednodenní chirurgii – přestože už je soukromé kliniky dva roky dělaly. Od ledna příštího roku jim ale pojišťovny takovou operaci neproplatí.
České chirurgické společnosti se totiž jednodenní režim u tohoto typu výkonů nelíbí. „Pro tak složité zákroky, jako je operace zhoubného tumoru prsu, se drobná soukromá klinika jednodenní chirurgie nehodí,“ napsal Aktuálně.cz předseda společnosti Jiří Moláček.
Malé kliniky podle něj postrádají dostatečné personální vybavení a kvalitu. Chybí jim i potřebný výcvik, díky kterému by dokázaly zvládnout nečekané komplikace. „Operace prsu jsou sice u některých pacientek v režimu jednodenní péče možné, rozhodně by se ale neměly provádět na sálech soukromých klinik. Pouštět by se do nich měla jen akreditovaná onkologická centra,“ uvedl.
S chirurgickou společností souhlasili i někteří onkologové. Třeba podle Luboše Petruželky ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se může každá operace nakonec zkomplikovat. I ta, která původně vypadala banálně. „Karcinom je zkrátka závažné onemocnění, které patří do rukou specializovaného týmu. Nikoliv na kliniku jednodenní chirurgie,“ přitakal.
Jenomže mezi pacientskými spolky vyvolala změna nevoli. Škrty podle nich prodlouží čekací lhůty. „Proto si myslím, že by ženy o tuto možnost přijít neměly,“ vyjádřila se například Nikol Pazderová z organizace Bellis, která sdružuje hlavně mladé pacientky s rakovinou prsu.
Kvalita péče se sice podle ní hlídat musí, pouhá velikost pracoviště by ale rozhodovat neměla. „Pokud tady máme zařízení jednodenní chirurgie, která každoročně zvládnou i stovky výkonů, lze i bez lékařského vzdělání soudit, že je tam zkušený operatér,“ domnívá se.
Proti rozhodnutí exministra Válka se postavili i lékaři, kteří se jednodenní chirurgií zabývají. „Tato péče se v minulosti zaváděla právě proto, aby se čekání na operace zkrátilo. Což se i daří,“ řekl například šéf Asociace poskytovatelů jednodenní péče Dalibor Štambera.
Soukromé kliniky podle něj zvládají odstranit až 650 tumorů ročně, což je necelá desetina ze všech. „Čekací doby se díky tomu daří držet v řádu týdnů,“ uvádí. Pokud se ale jednodenní chirurgie u rakoviny prsu zakáže, dostanou se podle Štambery některé pacientky pod skalpel až za půl roku. „Což bude problém,“ říká a dodává: „Řada pracovišť už přitom tento typ operací běžně dělá, a to s velmi podobnými výsledky jako nemocnice.“
Poskytovatelé už proto podle Štambery tlačí na nového ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby jim operace tumorů vrátil.
A nastupující šéf resortu není proti. „Osobně nevidím jediný důvod, proč by se měl tento typ operací z režimu jednodenní chirurgie vyjmout. Zvlášť pokud už se běžně prováděl,“ řekl Vojtěch.
V nejbližší době se proto chce sejít se zástupci odborných společností, kterých se jednodenní péče dotýká, aby s nimi změnu probral. „Bude mě zajímat, z čeho to rozhodnutí vychází a jestli je opřené o data – tedy jestli byly na klinikách jednodenní péče jakékoliv početnější komplikace,“ uvedl.
Pokud se ukáže, že jsou výsledky v ambulancích i nemocnicích srovnatelné, tak Vojtěch dosavadní praxi zachová. „Protože jinak by se mohly opravdu prodloužit čekací doby, což by nebylo dobře,“ uzavřel.
Jednodenní chirurgie je totiž podle něj výhodná – kromě toho, že se díky ní zvládne odoperovat víc pacientů, přináší rovněž úspory. Nemocnice například ušetří peníze na energiích.
Snižuje se také riziko nozokomiálních infekcí – to jsou nákazy, které pacient chytne právě při pobytu v nemocnici. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) si je každoročně ze špitálu odnese až 150 tisíc lidí. Na desetinu z nich se přitom infekce přenese při chirurgickém zákroku a následném pobytu na lůžku.



Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že papež Lev XIV., se kterým se v pondělí ve Vatikánu setkal, přijal pozvání do České republiky. Věří, že návštěva se brzy uskuteční. Na síti X uvedl, že církev má velký diplomatický dosah a sehrává důležitou roli při hledání cest k ukončení konfliktů. „Právě dialog je v současné době, která zásadně formuje budoucnost Evropy, stěžejní," dodal prezident.



Rusko se připravilo k dalšímu rozsáhlému útoku proti Ukrajině, varoval spoluobčany v pondělí večer v projevu na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "V těchto dnech musíme být nadále velice ostražití, protože Rusko se připravilo na útok, na rozsáhlý útok, a čeká na okamžik, kdy tento úder zasadí," řekl Zelenskyj. Zdůraznil, že každý region musí být připraven pomoci lidem.



V Chřibské na Děčínsku v pondělí dopoledne zemřel po střeleckém útoku na městském úřadu zaměstnanec tohoto úřadu. Útočník zranil šest lidí, z toho tři byli civilisté a lehce byli zraněni i tři policisté. Mezi zraněnými je starosta obce Jan Machač (nez.). Motivem střelce, který je rovněž po smrti, byly pravděpodobně vztahové problémy, uvedl krajský ředitel policie Zbyněk Dvořák.



Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své úsilí nedostal Nobelovu cenu. Evropě pak v pondělním rozhovoru vzkázal, že se má soustředit na válku Ruska s Ukrajinou, nikoliv na Grónsko. Zároveň podotkl, že naplní svou hrozbu zavedení dalších cel, pokud nebude dohoda o Grónsku.



Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Evropou se dostaly na bod „grónského“ mrazu. Ostrá slova padají na obou stranách Atlantiku. Americký prezident Donald Trump už několik týdnů hrozí obsazením Grónska a nově také další obchodní válkou. Některé evropské státy mezitím volají po tvrdé odplatě. Hrozí rozpad NATO? Zeptali jsme se expertů na mezinárodní vztahy.