Praha - Výpisy z mobilního telefonu Romana Janouška, které odkrývají kontakty na politické a podnikatelské elity z roku 2007, sice neposkytují údaje o obsahu hovorů a SMS zpráv, analýzou tehdy klíčových událostí je ale zřejmé jedno:  hrálo se především o miliardy z připravované privatizace letiště na Ruzyni.

Šlo o největší přesun majetku, který vláda Mirka Topolánka chystala, cena státního podniku se odhadovala až na sto miliard. A právě lobbista Janoušek patřil mezi ty zákulisní hráče, kteří si hodlali z lákavé operace utrhnout něco i pro sebe.

"Počítal, že se na procesy spojené s privatizací díky svým konexím přilepí a vydělá na nich. Byl to tehdy jeden z hlavních cílů jeho byznysu, říkal, že na tom chce vydělat deset miliard," citoval deník Insider jednoho z dalších lobbistů, který byl tehdy do příprav privatizace letiště zapojený.

Od Řebíčka k Topolánkovi

Insider v minulých týdnech s odkazem na výpis z Janouškova mobilu ze září a října 2007 uvedl, že lobbista byl tehdy kromě svého přítele Pavla Béma v těsném kontaktu i s ministrem dopravy Alešem Řebíčkem či středočeským hejtmanem a dnešním Nečasovým ministrem zemědělství Petrem Bendlem.

Ve stejné době si Janoušek volal a posílal SMS i přímo s tehdejším premiérem Mirkem Topolánkem. Nejnovější údaje ukazují, že Janoušek byl v kontaktu i s lidmi z nejbližšího okruhu prezidenta Václava Klause: například s lobbistou Milanem Velkem či podnikatelem Václavem Petrem.

Komunikace se odehrávala přesně v době, kdy se rozehrála hra o peníze z plánované privatizace pražského ruzyňského letiště.

Bém měl dostat

Přesně 12. září schválil Topolánkův kabinet vizi odstátnění aeroportu, kterou zpracovalo ministerstvo dopravy vedené Alešem Řebíčkem (oficiálně ji předkládal resort financí jako vykonavatel akcionářských práv).

Tím byla otevřena cesta k tomu, aby se letiště stalo akciovou společností, což vláda posvětila následně v listopadu. Akciovka pak byla zapsána v červnu následujícího roku.

Součástí toho byla podzimní politická dohoda, že by stát "věnoval" až 34procentní podíl hlavnímu městu Praze, které by z výtěžku mohlo dostavět metro na Ruzyň.

Vzhledem k tomu, že se hovořilo o tom, že státní podnik má cenu až sto miliard, dostal by tehdejší primátor Pavel Bém do správy až 34 miliard. Zbylých 66 si měly rovným dílem podělit resorty financí a dopravy. Miroslav Kalousek je viděl jako polštář pro chystanou důchodovou reformu. Řebíček je plánoval na dopravní stavby.

Bendl chtěl taky

Tento plán se ale nelíbil dalšímu člověku z Janouškova telefonního seznamu: středočeskému hejtmanovi Petru Bendlovi, který usiloval o to, aby jeho úřad dostal z prodeje letiště také podíl.

"Nedovedu si představit, že by vláda dala podíl Praze a nedala jej Středočeskému kraji, nachází-li se areál letiště ze dvou třetin na jeho území. Rozhodně o ten podíl budeme dále usilovat. Chceme mít vliv na to, co se na letišti bude dít," řekl Bendl v dobovém tisku.

Mimochodem: Aleš Řebíček tehdy do čela Letiště Praha prosadil Janouškova přítele Miroslava Dvořáka, jeho dnešního souseda z pražského Podolí.

Premiér nechtěl Janouškovi nic přihrát

Političtí pamětníci připomínají, že na podzim 2007 panovalo mezi vlivným šéfem Prahy Bémem a premiérem a šéfem ODS Topolánkem křehké příměří. To vzalo za své následující rok, kdy se privatizační soukolí ohledně letiště zadrhlo.

Topolánek totiž odmítl Bémovi akcie letiště svěřit, slíbil mu jen, že dostane třetinu z prodeje. Už tehdy se totiž začaly podle zjištění Aktuálně.cz šířit informace, že Roman Janoušek nepřijde na privatizaci zkrátka.

"Topolánek Bémovi nevěřil, nechtěl Janouškovi nic přihrát," tvrdí dnes o bývalém premiérovi jeden z jeho blízkých spolupracovníků.

Střet, který neskončil

Primátor Bém tehdy označil Topolánkův obrat za porušení dohod a dál se dožadoval akcií letiště ještě před jeho privatizací.

"Mně osobně dal pan Topolánek gentlemanské slovo a podanou ruku na to, že Praha dostane 34 procent akcií při privatizaci Letiště Praha….Těžko si dovedu představit, že by se tak nestalo. To by pan předseda ztratil moji důvěru," vztekal se Bém v létě 2008 v Lidových novinách.

Premiér reagoval slovy, že Bémovi nikdy nic takového neslíbil.

"Byl to faktický konec jejich beztak nefunkčního vztahu," podotýká k tomu již citovaný člověk z Topolánkova okolí.

Spor mezi oběma muži nakonec ukončil Jiří Paroubek. Dříve než stačila bitva o ruzyňské letiště vygradovat, shodili sociální demokraté Topolánkovu vládu. Následně protlačili ve sněmovně zákon, který prodej strategického podniku zakazuje.

A na počátku roku 2010 sněmovna přehlasovala i veto prezidenta Václava Klause.