Zpět za mříže pod hrozbou zatčení, Janouškovi to může uškodit při návratu na svobodu

Jan Horák Jan Horák
23. 7. 2021 15:18
Politický podnikatel Roman Janoušek je zpět ve vězení. Vrátil se tam poté, co soud ukončil přerušení jeho trestu. Lobbista dostal čtyři a půl roku za sražení ženy v opilosti. Okolnosti jeho nástupu nebyly standardní. Vězeňské službě se přihlásil až ve chvíli, kdy po něm začala pátrat policie. Z informací Aktuálně.cz vyplývá, že by mu to mohlo v budoucnu zkomplikovat návrat na svobodu.
Foto: Ludvík Hradilek

Lobbista a kamarád někdejšího pražského primátora Pavla Béma se opakovaně snažil, aby se dostal z vězení dřív. Několikrát úspěšně žádal o přerušení trestu ze zdravotních důvodů neurologického původu. Také žádal o upuštění od zbytku trestu, v tom mu naopak justice nevyhověla. Okolnosti jeho nynějšího návratu za mříže by mohly hrát proti němu, kdyby využil poslední možnosti: žádosti o podmíněné propuštění.

Vrchní soud v Olomouci pravomocně ukončil Janouškovo přerušení trestu 29. června. Když svůj verdikt sepisoval, na konci odůvodnění nechal důležitou poznámku. "Tímto rozhodnutím vznikla povinnost odsouzeného k bezodkladnému nastoupení výkonu trestu odnětí svobody (…), přičemž je třeba připomenout, že splnění této povinnosti je jednou z podmínek při rozhodování o případném podmíněném propuštění z výkonu trestu," stojí ve verdiktu, jejž Aktuálně.cz získalo.

Janoušek dorazil do pankrácké věznice v doprovodu svého řidiče ve čtvrtek kolem poledne. V tu chvíli už nad ním visela dvojnásobná hrozba. O den dříve vydal Krajský soud v Brně příkaz, aby lobbistu za mříže eskortovala policie. Sama policie po něm vyhlásila celostátní pátrání. Zda lze za těchto podmínek Janouškův návrat do káznice považovat jako dobrovolný, je minimálně sporné.

Dobrovolně vs. nedobrovolně

"Pokud by byl zadržen policií a dodán do výkonu testu, tak se o dobrovolném nastoupení nemůžeme bavit. Pokud nastoupil sám, přestože je vydán příkaz k dodání do výkonu trestu a je po něm vyhlášeno pátrání, je to na zvážení soudu. Už však lze cítit, že to není úplně dobrovolné a je to pod hrozbou," poznamenal mluvčí Cik.

Janouškův právní zástupce Lukáš Trojan odmítá výklad, že by se jeho klient na svobodě zdržoval účelově. Předkládá jednoduché vysvětlení. "Klient v souladu se zákonem plánoval po převzetí rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci nastoupit výkon trestu. Lhůta pro převzetí rozhodnutí byla do pátku," uvedl. Soud poslal Janouškovi svůj verdikt poštou. 

Lobbista ovšem měl možnost, jak se s rozhodnutím seznámit dříve. V ruce ho měl o téměř dva týdny dříve právě jeho advokát Trojan. "Obhájci odsouzeného jsme měli potvrzeno doručení ve stejný den, kdy jsme rozhodnutí vypravili. Byl to pátek 9. července. Od té chvíle měl odsouzený možnost prostřednictvím svého obhájce se s ním seznámit," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí Cik.

Na obhajobu Janouška Trojan dále poukazuje na to, že vězeňskou službu o úmyslu svého klienta přihlásit se k výkonu trestu zpravil právě ve čtvrtek. Mluvčí služby jeho verzi potvrzuje. "Dnes dopoledne advokát pana Janouška informoval, že právě dnes nastoupí," řekla ve čtvrtek Aktuálně.cz mluvčí služby Markéta Prunerová. Médiím Trojan řekl, že jeho klient musel absolvovat ještě několik lékařských vyšetření.

"Informovat v den nástupu je trochu pozdě"

Bývalý náměstek nejvyššího státního zástupce a dnes advokát Stanislav Mečl má však za to, že v takových případech by měla komunikace odsouzeného s justicí být časnější. "Je na právním zástupci, aby o tom, jaké zařizování klienta v nejbližších dnech a týdnech čeká, informoval soud případně vězeňskou službu. Pokud tak učiní až v den nástupu, je to trochu pozdě," sdělil Aktuálně.cz Mečl.  

Vedle toho platí, že Trojan se spojil s vězeňskou službou až den poté, kdy brněnský soud vydal na Janouška zatykač. Přesto podle advokáta Mečla se lze o dobrovolném nástupu stále bavit. "Pokud tam přijde sám, i když na něj je vydán příkaz k dodání do výkonu trestu a je v pátrání policie, myslím si, že to kritérium dobrovolnosti snese. Ale je to otázka interpretace," poznamenal.

Kauza šla k soudu jako pokus o vraždu

Státní zástupkyně Romana Janouška kvůli sražení ženy obžalovala z pokusu o vraždu, za niž mu v krajním případě hrozilo až 18 let.
Městský soud v Praze ale lobbistův čin kvalifikoval jako ohrožení pod vlivem návykové látky a těžké ublížení na zdraví, za což mu v dubnu 2014 uložil trest tři roky vězení a pět let zákazu řízení.
Žalobkyně se však odvolala, Vrchní soud následně v září 2014 trest zpřísnil na čtyři a půl roku za mřížemi a sedm let bez řidičáku.

Bývalý šéf Městského soudu v Praze a nynější předseda jednoho z jeho senátů Libor Vávra se specializuje právě na vyřizování žádostí o podmíněné propuštění. Na stůl se mu dostanou ve chvíli, když se proti kladnému verdiktu nižší instance odvolá žalobce. Vávra potvrzuje, že dobrovolný nástup za mříže je důležitým argumentem při jejich zvažování. Stojí to tak v zákoně.

Soudce: Je to situace, která by mě zajímala

"Nepochybně by to byla okolnost, která by se u soudu dokazovala. Kdyby žádost o podmíněné propuštění byla sporná, je to přesně situace, kterou bych měl rád podloženou. Lze poměrně snadno dokázat, jestli rozhodnutí soudu o ukončení přerušení trestu bylo doručené. Odsouzeného bych se také zeptal, jestli o něm věděl neformálně," řekl Aktuálně.cz Vávra.

Důsledně však upozorňuje, že dobrovolný nástup za mříže není jedinou podmínkou pro kladné vyřízení žádosti. Dalšími jsou řádné chování vězně za mřížemi, případné vyrovnání škody či možnost hladkého zapojení zpět do společnosti. "A neznamená, že když nástup proběhl za takových okolnosti, že odsouzený v žádném případě nemůže s žádostí uspět," podotýká.

Roman Janoušek dostal trest 4,5 roky za mřížemi za to, že v dubnu 2012 srazil pod vlivem alkoholu ženu svým autem. Ve vězení strávil necelý rok a čtvrt, když mu Krajský soud v Brně v březnu 2016 kvůli zdraví přerušil trest. Poslední pravomocné rozhodnutí o pobytu na svobodě platilo do konce letošního dubna. Janoušek však v mezidobí jezdil na kole, chodil na výstavy či pobýval v Alpách. O podmíněné propuštění by mohl požádat za rok. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Obyvatelé San Marina se v referendu vyslovili pro legalizaci potratů

Obyvatelé San Marina se v nedělním referendu velkou většinou hlasů vyslovili pro legalizaci potratů. Na základě konečných výsledků o tom s odvoláním na místní média informovala agentura AP. Interrupce zde budou povoleny během prvních 12 týdnů těhotenství, v případě ohrožení života či psychického zdraví ženy i po tomto období. Maličký, převážně katolický stát obklopený Itálií byl jedním z posledních v Evropě, který potraty zcela zakazoval.

Podle konečných výsledků hlasovalo pro legalizaci interrupcí 77 procent voličů. Účast podle agentury APA činila 41 procent z více než 35 tisíc oprávněných voličů.

Zákaz interrupcí v San Marinu platil už od roku 1865. Tamní ženy proto cestovaly kvůli tomuto zákroku do Itálie, kde jsou potraty legální od roku 1978. Pokud obyvatelé San Marina podstoupí v Itálii jiné lékařské zákroky, které v jejich vlasti nejsou dostupné - jako kupříkladu transplantace - veřejný zdravotnický systém náklady proplatí. To však neplatí pro potraty, jelikož je stát považuje za nelegální.

Zdroj: ČTK
Další zprávy