Jan Kavan prohrál spor o skartace

Tomáš Fránek
13. 3. 2006 13:20
Brno - Poslanec ČSSD a exministr zahraničí Jan Kavan prohrál spor s Národním bezpečnostním úřadem o pokutu za skartování utajovaných dokumentů.

Nejvyšší správní soud totiž zamítl Kavanovu stížnost, kterou se snažil zvrátit rozhodnutí Městského soudu v Praze a Národního bezpečnostního úřadu.

  • O kariéře Jana Kavana čtěte ZDE

Ten mu dal pokutu ve výši sto dvacet tisíc korun za to, že v době, kdy byl ministrem zahraničí, nechal protiprávně skartovat utajované dokumenty úřadu týkající se provozu ministerstva a zastupitelských úřadů. 

Foto: nbu

Desítky dokumentů

Spor se týkal 167 utajovaných dokumentů.

Jan Kavan v době, kdy na ministerstvu končil, podepsal skartační protokol, podle kterého měly být tyto dokumenty zničeny.

Po upozornění bezpečnostního útvaru ministerstva byla nakonec skartována jen část dat.

"Dokumenty, o nichž je řeč, jsem po přečtení buď vrátil podle zvykového postupu - tudíž jsou na ministerstvu, nebo jsem je nechal skartovat. Žádné jiné utajené listiny neexistují," řekl už dříve Kavan.

Ten také namítal, že nešlo o exkluzivní informace, a Česku tak nemohla vzniknout žádná újma. Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) však jeho námitky neuznal a za protiprávní nakládání s dokumenty mu uložil pokutu ve výši sto dvacet tisíc korun.

Kavan se u soudů bránil především tvrzením, že rozhodnutí NBÚ bylo porušením ústavy. Podle Kavana totiž úřad nebyl k udělení pokuty oprávněn, protože se na něj jako na poslance vztahuje imunita, a o jeho potrestání tak může rozhodnout pouze mandátový a imunitní výbor sněmovny.

Poslanec za ČSSD Jan Kavan na schůzi Poslanecké sněmovny
Poslanec za ČSSD Jan Kavan na schůzi Poslanecké sněmovny | Foto: čtk

Správný postup

Městský soud a nyní i Nejvyšší správní soud Kavanovu argumentaci odmítly a postup NBÚ potvrdily. Úřad podle verdiktu měl právo pokutu udělit a postupoval správně.

NBÚ totiž nejprve počínání Kavana označil za přestupek, později jej ale překvalifikoval na tzv. jiný správní delikt.

Zatímco o přestupcích poslanců musí rozhodnout sněmovní výbor, u tzv. jiných správních deliktů to podle Nejvyššího správního soudu neplatí.

Soud také potvrdil, že Jan Kavan nepostupoval tak, jak měl. "Je nepochybné, že byl z titulu výkonu své funkce osobou určenou, a proto byl podle zákona povinen dodržovat ochranu utajovaných skutečností," uvedl Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Kvůli skartaci i další spor

Kvůli skartaci materiálů na ministerstvu zahraničí vedl Kavan i další spor - týkal se toho, zda má dostat bezpečnostní prověrku.

Kavanův nástupce na ministerstvu Cyril Svoboda totiž kvůli skartacím několika set materiálů zakázal Kavanovi, který byl v té době šéfem Valného shromáždění OSN, přístup k tajným materiálům.

Mezi dokumenty určenými ke skartaci měly být například tajné dokumenty týkající se členství v Severoatlantické alianci. Část dokumentů se objevila jinde, než měla, skartovány nebyly, jiné se už nenašly.

NBÚ odmítl Kavanovi udělit bezpečnostní prověrku na stupeň tajné. Kavan se ale obrátil na soud. Městský soud v Praze pak rozhodnutí NBÚ zrušil.

 

Právě se děje

před 44 minutami

Praha najímá manažery Krupauera a Grosse pro přípravu koncertního sálu

Pražský magistrát uzavře manažerskou smlouvu se dvěma externími členy komise pro stavbu koncertního sálu na Vltavské, architektem Martinem Krupauerem a Martinem Grossem, který vlastní produkční společnost a zároveň je spoluzakladatelem Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze. Do 30. června 2021 budou připravovat projekt, pro nějž nyní vzniká studie proveditelnosti. Manažeři mají pobírat odměnu 1600 korun za hodinu, součástí jejich práce budou studijní cesty kvůli sběru informací o obdobných stavbách. Celková cena za služby obou manažerů nepřesáhne dva miliony korun.

Praha chce na podobu nové filharmonie vypsat architektonickou soutěž, konkrétní rozhodnutí o stavbě padne na základě výsledků studie proveditelnosti. Zastupitelé nedávno schválili pořízení změny územního plánu. Stavba koncertního domu se sálem pro zhruba 2000 posluchačů by podle dřívějších odhadů měla stát přibližně čtyři miliardy korun, přesnější odhad vzejde ze studie. Budova filharmonie by mohla stát v roce 2032.

Zdroj: ČTK
Další zprávy