Čtvrtý ministr zdravotnictví za sedm měsíců. Blatného nahradil Arenberger

Jan Blatný po zhruba pěti měsících skončil ve funkci ministra zdravotnictví. Podle něj za jeho koncem stálo politické rozhodnutí premiéra Andreje Babiše. Novým ministrem je ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger, před polednem ho jmenoval prezident Miloš Zeman. Je už čtvrtým šéfem resortu za posledních sedm měsíců.
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger.
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger. | Foto: ČTK

Blatný řekl, že své odvolání chápe jako politické rozhodnutí, na které měl Babiš právo. "Dá se to interpretovat tak, že i pan premiér si myslí, že už jsme z nejhoršího venku," uvedl.

Řekl, že během jeho působení nedošlo k zásadnímu pochybení. "Sám za sebe mám čisté svědomí, že jsem pracoval jen a jen na základě své odbornosti a rozhodoval na podkladě odborných dat a analýz," dodal. Za pozdním odhalením britské mutace v Česku podle něj stálo to, že vláda neměla dost informací, aby mohla konat.

"Prošli jsme si těžkým obdobím, s novými mutacemi se virus chová jinak, je zákeřnější, více nebezpečný. Bez opatření by nastala katastrofa, šíření britské mutace se nám podařilo držet na uzdě, zabránili jsme kolapsu zdravotnického systému," vyhodnotil své působení Blatný.

Zdůraznil také, že po celou dobu trval na používání vakcín prověřených Evropskou lékovou agenturou (EMA). Nechtěl ovšem komentovat, zda ho post ve vládě stál právě odpor proti nákupu neschválené ruské vakcíny Sputnik V, kterou prosazuje prezident Miloš Zeman. Místo toho vyzval, aby občané i dále respektovali úřad ministra zdravotnictví. 

"Jaké já mám pocity, není relevantní. Rád bych požádal, aby všichni respektovali nadále vládu a ministerstvo, ať už bude v jeho čele kdokoliv. Teď to potřebujeme. Jsme z nejhoršího venku, ale musíme táhnout za jeden provaz," dodal Blatný.

Jan Blatný nastoupil do funkce ministra zdravotnictví loni v říjnu, kdy nahradil Romana Prymulu. Ten v Babišově vládě skončil kvůli účasti na schůzce v zavřené restauraci na Vyšehradě.

Odchod Blatného z čela zdravotnictví před dvěma týdny požadoval Zeman, a to kvůli ministrovu postoji k ruské vakcíně Sputnik V. Blatný podle prezidenta není epidemiolog a nemá manažerské zkušenosti. Zeman uvedl, že pokud by se premiér Babiš rozhodl Blatného ve funkci ponechat, nepřispělo by to ke zlepšení jejich přátelských vztahů.

Končí i národní koordinátorka očkování Baťhová

Národní koordinátorka očkování proti covidu-19 Kateřina Baťhová rezignuje na funkci. Skončit chce do konce dubna, sdělila serveru Seznam Zprávy. Na post koordinátorky očkování nastoupila Baťhová koncem letošního ledna. Nahradila Zdeňka Blahutu, který se funkce vzdal.

Po zhruba dvou měsících je ale koordinátorka rozhodnutá také skončit. "Pana premiéra jsem o tom informovala. Nenechám toho ze dne na den, ale domluvím se s novým ministrem, aby maximálně do konce měsíce dubna proběhla změna," uvedla pro Seznam Zprávy.

Podle serveru Baťhová odchází kvůli odvolání Blatného, kterému chtěla přijetím postu koordinátorky očkování pomoci. Předtím působila na ministerstvu jako ředitelka odboru mezinárodních věcí a EU.

Blatný měl pevný postoj vůči vakcíně Sputnik V, mohlo ho to stát místo, míní koalice Spolu

Způsob odvolání ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) ukazuje, v jakém rozkladu se současná vláda nachází, uvedl předseda ODS Petr Fiala.  "K ministru Blatnému jsem měl řadu výhrad, pokud jsou ale důvodem jeho odvolání jeho výhrady k vakcinaci Sputnikem V, je to skandální," poznamenal Fiala.

Nový ministr bude mít podle něj jen krátkou dobu na uplatnění své koncepce, pokud nějakou má. "Zdravotnictví je klíčový resort, změna má zakrýt neschopnost vlády a selhání Babišovy politiky. Premiér se neskryje za personální rošády, toto je jeho odpovědnost," dodal.

Také předseda lidovců Marian Jurečka uvedl, že v mnoha ohledech s Blatným nesouhlasil, ocenil ale jeho snahu komunikovat s opozicí. "Co zaslouží ale největší pozornost je jeho pevný postoj, se kterým odolával lobbistickému tlaku prezidenta a premiéra na naprosto nestandardní povolení vakcíny Sputnik V, kdy tak jako u jiných výrobců jasně hájil standardní postup registrace a bezpečného uvedeni do praxe. Tento postoj ho nakonec stál post ministra," napsal.

Arenberger je uznávaným dermatovenerologem

Dvaašedesátiletý Petr Arenberger je uznávaným odborníkem v oboru dermatovenerologie, která se zabývá kožními a pohlavními chorobami. Dvacet let vede dermatovenerologickou kliniku ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, kde je od 2019 také ředitelem celé nemocnice. Na zdejší klinice založil v Česku unikátní Centrum zdravé vlasy, které je poradenskou ambulancí zaměřenou na nemocné vlasy.

Arenberger je rovněž duchovním otcem preventivní akce Stan proti melanomu, která umožňuje lidem nechat si zdarma vyšetřit svá kožní znaménka a pigmentové skvrny a zároveň upozorňuje na nebezpečí výskytu rakoviny kůže a potřebu důsledné prevence.

Před ministerskou funkcí se Arenberger nikdy politicky neangažoval, v roce 2018 však byl zvolen do Rady Českého rozhlasu, když ho tehdy podpořilo 150 ze 182 přítomných poslanců. Tohoto postu se však po jmenování ministrem bude muset ze zákona vzdát.

Video: Je to sebevražedná mise, řekl o možném angažmá na ministerstvu zdravotnictví Petr Arenberger

"Je to sebevražedná mise." Petr Arenberger v pořadu CNN Prima News o ministerské funkci | Video: CNN Prima News
 

Právě se děje

před 51 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Na financování státního dluhu bude letos potřebovat 728,4 miliardy korun. To je o 182,1 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021. Za růstem je především zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 320 na 500 miliard korun kvůli dopadům pandemie a změnám daní.

Zdroj: ČTK
Další zprávy