Jako starosta bych tibetskou vlajku vyvěsil, říká ministr kultury Herman

Martin Biben
Aktualizováno 9. 3. 2016 23:27
Ve čtvrtek zaplaví Česko vlna tibetských vlajek na projev solidarity s utlačovanou zemí. Ministr kultury také v době, kdy se k nám chystá na návštěvu čínský prezident, otevře v den povstání Tibeťanů proti čínské okupaci výstavu tibetských votivních předmětů v sídle jeho úřadu. On sám cítí jako povinnost historický moment připomenout a na sbližování s Čínou má jasný názor. "Je dobře, že se lidé potkávají, obchodují spolu, dívají se na čínské filmy. Já pouze připomínám, že bychom neměli zapomínat na to, že jsou v Číně lidé věznění za své názory, což není v pořádku. Nemůžeme přece lidská práva prodávat za aktuální ekonomický profit, tuhle otázku nelze pomíjet," říká v rozhovoru.
Daniel Herman
Daniel Herman | Foto: Vojtěch Marek

V době, kdy se Česko chystá na návštěvu čínského prezidenta, otevřete ve vašem sídle výstavu, která  připomíná výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci..

Povstání tibetských mnichů bylo v roce 1959 krvavě potlačeno čínskou komunistickou armádou. To je něco, co není v pořádku, takže to musí být připomínáno.

Znamená to, že být starostou českého města, tak byste, stejně jako více než sedm stovek starostů, navrhl na 10. března vyvěšení tibetské vlajky?

Určitě bych to navrhl. Každopádně výstava má ukázat zejména kulturní a duchovní dědictví Tibetu, což jsou momenty, které se v dnešní době trochu zanedbávají. Okupace Tibetu navíc narušila právě tu náboženskou svobodu, což vidíme i v dnešní době třeba na územích ovládaných islámskými radikály, takže je logické na ten kontext upozorňovat. Je to stále aktuální téma. Navíc jsem měl tu možnost se několikrát setkat s dalajlámou, jehož považuji za velkou autoritu, jeho poselství tolerance a duchovna je velmi silné.

Hovoříte jen o potlačování svobody vyznání, ale okupace Tibetu má přece širší důsledky. Zmizel celý stát, potlačovaný je celý národ, jeho jazyk, zvyky.

Jistě, ale nechci vyjít z kompetencí svého resortu, který má právě církve a náboženské společnosti na starosti. Navíc je jasné, že tam, kde nejsou uznávány náboženské svobody, neexistuje respekt ani k jiným svobodám.

Jak vy vůbec vidíte současné české sbližování s Čínou?

Začnu trochu zeširoka. Já zažil dobu komunismu, bylo mi 27 let, když režim padl. Tehdy mě StB vyšetřovala kvůli protičeskoslovenským postojům. A já říkal, že žádné takové postoje nemám, byla to přece moje vlast, jen jsem poukazoval na věci, které nebyly v pořádku. Ani teď nemám žádné protičínské postoje, jak mi někteří vyčítají.

Je dobře, že se lidé potkávají, obchodují spolu, dívají se na čínské filmy. To je skvělé. Já pouze připomínám, že bychom neměli zapomínat na to, že jsou v Číně lidé věznění za své názory, což není v pořádku. Nemůžeme přece lidská práva prodávat za aktuální ekonomický profit, tuhle otázku nelze pomíjet.

Vycházím i ze zkušenosti, kterou jsem učinil coby tiskový mluvčí biskupské konference, když jsem se ve Vatikánu setkal s římsko-katolickým arcibiskupem z Hongkongu, který mi říkal, že téměř okamžitě poté, co byl Hongkong vrácen Číně, se objevily známky cenzury a omezování svobod.

Je to vaším osobním cílem i politikou KDU-ČSL, vracet do české politiky důraz na lidská práva, který jí byl zejména díky Václavu Havlovi roky blízký a který současná politická garnitura v podstatě opustila?

Ano. Ale není to z mé strany ani KDU-ČSL nějaký momentální vrtoch, ale kontinuální pokračování našeho politického vývoje. S Havlem jsem se několikrát jako tajemník kardinála Vlka setkal, znám velmi dobře i jeho ženu Dagmar, chápu jeho poselství, které je stále vysoce aktuální. My v jeho podpoře chceme pokračovat.

Ministr kultury popisuje, co čeká od nového ředitele Národní galerie Jiřího Fajta. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy