reklama
 
 

Jak se začínalo: Je to žebrání, tvrdili tehdy všichni

22. 12. 2009 7:21
Rozhovor s olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem

Olomouc -  S nápadem uspořádat Tříkrálovou sbírku, která se stala největší dobrovolnickou sbírkou v zemi,  přišel předseda České biskupské konference a olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

„Pan arcibiskup Graubner je duchovním otcem této sbírky," potvrzuje Oldřich Haičman, ředitel Charity ČR, která Tříkrálovou sbírku organizuje.

Graubner se inspiroval v zahraničí. „V Rakousko a Německu chodí tradičně koledníci s betlémem a hvězdou. Dělá to tam zvláštní organizace a výtěžek posílá na podporu misijní práce, zvláště do škol, zdravotních a sociálních zařízení církve," líčil Aktuálně.cz arcibiskup Graubner.

Zatímco Slováci už po devadesátém roce založili podobnou akci „Dobrá novina", v České republice to trvalo trochu déle.

Že by sbírku mohla organizovat právě Charita Graubnera napadlo po povodních v roce 1997, kdy si pomocí postiženým povodněmi získala značné uznání veřejnosti. „Samozřejmě jsem myslel na to, že zaměření sbírky by mělo být více charitní," dodal arcibiskup.

Začátek však nebyl lehký. „Nikdo to nechtěl organizovat, protože to všem připadalo jako pokořující žebrání a navíc se obávali, že se bude zase říkat, že církev chce zase peníze," vzpomínal arcibiskup Graubner.

Tříkrálová sbírka

Tříkrálová sbírka

  • Tříkrálová sbírka 2010 začne 1. ledna. Potrvá čtrnáct dnů
  • Jak můžete přispět?

    1. Koledníkům do kasiček

    2. Pomocí darovací SMS ve formátu DMS KOLEDA na číslo 87777

    3. Bankovním převodem na účet 66008822 / 0800
  • První ročník Tříkrálové sbírky byl v roce 2000
  • Do sbírky se zapojuje asi padesát tisíc koledníků. Organizátorem je Charita Česká republika
  • Celkový výtěžek od prvního ročníku je přes 460 milionů korun

Obdarovaní jsou dárci i koledníci

Nakonec uložil zorganizování sbírky řediteli Arcidiecézní charity v Olomouci, který v roce 2000 připravil pilotní ročník. Po příznivém přijetí koledníků v Olomouci začala Charita organizovat sbírku po celé zemi.

„Zkušenosti byly velmi dobré nejen s výnosem sbírky, ale především s lidskými kontakty. Obdarovanými se cítili lidé opuštění, které po dlouhé době někdo navštívil, ale i koledníci sami měli možnost poznat mnoho lidí s jejich osudy," uvedl Graubner.

V posledních letech už koledují desetitisíce koledníků a celkový výtěžek je za ty roku téměř půl miliardy korun.

Nejde podle něho jen o získání peněz pro opuštěné a trpící lidi. „Vidím to také jako příležitost vychovávat spolupracovníky Charity, vést lidi k dobrovolné práci pro druhé i k dobročinnosti," líčil Graubner.

Koledují i nevěřící děti

Ta má už nás dlouhou tradici, protože patří ke křesťanské kultuře. Čtyřicet let období komunismu však tuto tradici u většiny společnosti přerušilo.

„A dnešní sekularizovaná společnost myslí více na ekonomický zisk, je atomizovaná a každý hledá více sebe, roste sobectví a odráží se to na neschopnosti budovat rodinu jako trvalé společenství se stabilním zázemím pro děti," uvedl Graubner.

Zdůraznil, že práce s koledníky, kteří mají nezištně pracovat pro druhé, je dlouhodobá. „Věřím však, že skrze ně pomůžeme i společnosti. Zapojují se i nevěřící děti,  Někteří objevují pro ně nový svět lásky, která pracuje pro druhé," řekl  Jan Graubner.

autor: Petra Sasínová | 22. 12. 2009 7:21

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama