Jak se za Husáka ohýbaly páteře. Studenti mají důkazy

Pavel Baroch
21. 4. 2009 11:20
Kniha přibližuje filozofickou fakultu za normalizace
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Jak přežít po nástupu Gustáva Husáka nastupující normalizaci a nepřijít o práci?

Základem bylo pozitivní stranické hodnocení, kladný komplexní posudek, příznivé vyjádření uličních či závodních organizací KSČ a samozřejmě ten správný postoj k událostem roku 1968.

"Pevnou půdu pod nohama mi pomáhal získat nejen postoj s. presidenta L. Svobody, ale také chování sovětských vojáků, kteří se u nás rozhodně nechovali jako okupanti," napsala v dubnu 1970 studentka pátého ročníku Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Její písemný životopis je součástí unikátní publikace "Prověřená fakulta", v níž čtveřice studentských badatelů pomocí obsáhlého archivu zmapovala fungování KSČ na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v dobách normalizace v letech 1969 až 1989.

Foto: proverenafakulta.cz

Soudruhu Svobodo, díky!

Jedna kapitola je věnována právě kádrovým posudkům studentů i pedagogů této prestižní vysoké školy.

"Tenkrát jsem ještě nedokázala pochopit, proč starý, čestný a poctivý voják, s. president L. Svoboda tak lpí na přátelství a spojenectví s SSSR," napsala na sebe již zmiňovaná studentka pátého ročníku, členka KSČ od roku 1966.

V podobném duchu se nesl i dodatek k životopisu učitele s iniciálami A.R.: "Nátlakové resoluce jsem odmítal, protistranických usnesení jsem se nikdy nezúčastnil ani jejich text nepodepsal. 2000 slov jsem odmítal v rozhovorech i se studenty. Po této straně mám vůči straně čisté svědomí."

Ovšem například pedagožka E.N. ve svém krátkém vyjádření sdělila, že už nechce být členkou KSČ. "Protože se moje názory neztotožňují s názory vedení strany, pokládám za nesprávné, abych nadále zůstávala členkou strany," napsala v březnu 1970.

Na čistém stranickém hodnocení záležela kariéra

Před listopadem 1989 byly různá hodnocení, posudky, životopisy, dodatky, stanoviska uličních či závodních organizací KSČ běžnou součástí každého obyvatele tehdejšího Československa.

Srpen 1968 v Praze
Srpen 1968 v Praze | Foto: Ústav pro soudobé dějiny

A stačilo mnohdy jen malé politické "zaváhání" a kariéra politicky "nevyzrálého" a "chybujícího" občana - i sebenadanějšího - mohla kvůli negativnímu posudku skončit.

Čistky počátkem normalizace

Zvláště důležité byly stranické posudky na počátku nastupující normalizace v roce 1970, kdy se společnost musela vypořádat s "pravicovými oportunisty" a dalšími živly. K "očistě" pomáhaly právě i stranické posudky.

Filozofická fakulta, pokládaná za ideologickou školu pocítila čistky zvláště výrazně, různé postihy pocítily stovky pedagogů i studentů.

"Ve srovnání s dalšími vysokými školami byly postihy na filozofické fakultě citelně větší," uvedla Katka Volná, jedna z autorek knihy.

Nemorální chování učitele socialistické vysoké školy

Docent J.F. patřil do skupiny straníků, kteří byli vyškrtnuti z KSČ a ještě museli z filozofické fakulty odejít, ačkoli v letech 1968 až 1969 působil na vysokých školách v západním Německu.

"Při pohovoru v roce 1970 byl ze strany vyškrtnut, neboť během pobytu v cizině ztratil veškerý politický kontakt a ačkoliv byl informován o těžké situaci strany, nezměnil své rozhodnutí o pobytu v NSR a nepřijel se zapojit do konsolidačního procesu," píše se o docentovi v komplexním stranickém hodnocení.

Strana vyčítala docentovi i to, že si svůj pobyt v západním Německu několikrát prodloužil, protože si chtěl vydělat.

"Doc. F. zřejmě neuvážil politický dosah takového faktu, jako je přijetí Humboldtova stipendia a některé další okolnosti svého pobytu v SRN, které jsou politicky i morálně neslučitelné s představou učitele socialistické vysoké školy," nešetřilo se kritikou ve stranickém hodnocení.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 42 minutami

Smutný osud Romů zůstává zastřenou kapitolou dějin, připomenul Fiala přesun do Osvětimi

V Památníku holokaustu Romů a Sintů na Moravě v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku si lidé připomněli 79. výročí hromadného odsunu 749 Romů do koncentračního tábora do Osvětimi. Mezi odvezenými za druhé světové války byli muži, ženy i děti, nejmladší dívce byly čtyři měsíce. Premiér Petr Fiala (ODS) při této příležitosti uvedl, že smutný osud českých a moravských Romů zůstává nejen tragickou, ale do značné míry i zastřenou kapitolou našich dějin. 

Premiér Fiala řekl, že v holokaustu se zhmotnila nenávist ve vražedný systém, který nabyl hrůzných rozměrů. Připomněl, že v Česku existovaly dva koncentrační tábory pro Romy, a to v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. "Nuceně v nich přebývaly celé rodiny. Muži, ženy i děti žili v nelidských podmínkách, trápil je hlad, nemoci a otrocká práce. Velká část tu zahynula, další čekalo utrpení v podobě cesty za prací do táborů v Německu nebo transport do Osvětimi," řekl Fiala.

Podle něj státu trvalo dlouhou vypořádání se s věcí s ohledem na výkup pozemků a podobně. "Za tu dobu pamětníci, pro které by byl památník zadostiučiněním, postupně odcházeli. Pokud nás má historie něco naučit, je nutné, abychom tragické události neviděli jen jako věty v učebnicích, ale abychom je dokázali spojit s konkrétními místy a osudy," dodal Fiala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy