Jak se vyvíjel vztah Babiše a médií? Selhávají dnes česká média? Nabízíme odpovědi na hlavní otázky

Jiří Pšenička, Jan Štětka
11. 5. 2017 8:59
Kauza s nahrávkami hovorů mezi vicepremiérem Andrejem Babišem (ANO) a dnes už bývalým redaktorem deníku MF Dnes Markem Přibilem prohlubuje vládní krizi. Zároveň však velmi výrazně zasahuje tuzemská média. Vráží klín nejen mezi samotné novináře, ale také mezi média a veřejnost, která po právu očekává, že žurnalisté budou "hlídacími psy demokracie" a nebudou záměrně stranit vybrané politické a ekonomické síle. Proč se některá média odchylují od své společenské role? Nabízíme odpovědi na hlavní otázky.
Babišův vztah s médii stojí v pozadí současné vládní krize. Jak se vyvíjel?
Babišův vztah s médii stojí v pozadí současné vládní krize. Jak se vyvíjel? | Foto: Martin Biben

Co odstartovalo velké změny v českých médiích?

Výrazné změny na mediálním trhu opticky započaly po nástupu ekonomické krize. Po odchodu západních vydavatelů přišli čeští vlastníci, pro které se média často stala jen jednou z mnoha divizí jejich širokospektrálního byznysu. To by však nemusel být žádný problém, kdyby v některých vydavatelských domech zároveň nepřestaly fungovat "čínské zdi" s etickými kodexy (podle západního vzoru), které práci novinářů od vlastníka neprodyšně oddělují.

Jak vstoupil do médií Andrej Babiš? 

V tomto směru naprosto zásadní změna nastala, když do mediálního byznysu v roce 2013 vstoupil aktivní politik Andrej Babiš, zakladatel hnutí ANO, nynější vicepremiér a ministr financí. Majitel koncernu Agrofert, jenž dříve sponzoroval server Česká pozice, se skrze vydavatelství Mafra "zmocnil" klíčových politických deníků v zemi, Lidových novin a MF Dnes. Právě v reakci na jeho krok začali (spíše v sebeobraně) do médií vstupovat někteří další čeští podnikatelé.

Kdy se poprvé objevilo podezření, že Babiš zasahuje do práce novinářů?

Prvního přešlapu se Babiš dopustil už krátce po převzetí novin, kdy sice slíbil, že do obsahu nebude zasahovat. Ale pár dnů poté telefonoval politickému redaktorovi LN a vyčinil mu, že noviny nereferovaly o tiskové konferenci jeho hnutí ANO. "Doufám, že kluci vědí, co dělají. Asi nevědí, s kým mají tu čest," uvedl tehdy. Později se za to omluvil.

Babiš musel vědět, že ve svých médiích dává prostor i lidem, jako je zmíněný Marek Přibil, jehož role v celém případu zůstává velmi nejasná. Každopádně do vydavatelství Mafra již Přibil vstupoval jako žurnalista s velmi špatnou pověstí, který opakovaně vybočoval z pravidel novinářské etiky (publikování prokazatelně lživých informací či používání zdrojů s falešnou identitou, jak ve svém aktuálním čísle popisuje týdeník Respekt).

Co ukazují úniky ze spisů a nové nahrávky?

Lidové noviny a MF Dnes v posledních letech těžily z informací uniklých z policejních spisů, mířících na Babišovy politické oponenty a ekonomické konkurenty. Právě tyto případy se dnes jeví v trochu jiném světle a vrací se zpět na scénu (například kauza Beretta). Babišova média neměla problém publikovat i přepisy soukromých hovorů někdejšího premiéra Nečase. Pouštěla se tak do kontroverzních praktik, které se nyní otáčí proti nim.

Nahrávky, nad nimiž se hrozí politici, v médiích příliš nešokovaly. Kdo z žurnalistů v minulosti přišel do kontaktu s Babišem ještě jako podnikatelem, ví, že jeho vměšování do novinářské práce byl vždy běžný jev. Telefonáty redaktorům, během nichž padala často i sprostá slova, byly dlouhá léta "normální". Po vstupu do politiky a nákupu novin vypadá ale Babišův zájem o pozitivní mediální obraz a záliba v politikaření a drbech jako pošlapávání základních pravidel demokratické společnosti.

Jak reagují seriózní média?

Seriózní média by i přesto měla v současné informační válce zachovávat maximální zdrženlivost. Není jasné, kdo se skrývá za skupinou Julius Šuman, která nahrávky s Babišem a novinářem Přibilem na pokračování publikuje, ani to, co všechno tím neznámí tvůrci sledují. Je třeba souhlasit s Babišem, že může jít o bezpečnostní riziko.

Problém novinařiny i české politiky je, že se dostává zcela do vleku anonymů na sociálních sítích. To oni dnes až příliš často určují každodenní agendu, což by za normálních podmínek mělo být nepřijatelné.

Co mění existence "nezávislých webů"?

Novému stylu politiky a žurnalistiky nahrává kromě žurnalistickými standardy nespoutaných sociálních sítí také existence "nezávislých webů", na nichž mohou být jakékoliv podobné nahrávky rychle a bez problému publikovány. Už dlouho se část veřejnosti rozhořčuje nad proruskými dezinformačními servery, považovanými za šiřitele zla. Jenže do podobné role mohou sklouznout i internetová média, která sledují ušlechtilejší cíle. Server Hlídacípes.org loni na podzim zveřejnil nahrávku hradního protokoláře Jindřicha Forejta, která se vrtala v jeho soukromí a znamenala tak jeho konec v přímém přenosu.

Kdo může vnést do vztahu Babiše s novináři světlo?

Jestli je dnes někdo schopen Babišův vztah s novináři osvětlit, bude to ale spíš než Marek Přibil současný šéfredaktor LN István Lékó. Právě on se stal kdysi mostem, po němž Babiš do mediálního prostředí přešel a stal se jeho součástí. "Známe se dvacet let," vzpomíná Lékó na své seznámení s Babišem v knize O Babišovi bez Babiše, která vyšla roku 2014. "Pracoval jsem v LN a zajímal se o energetiku, chemii, petrochemii. Začal jsem si všímat Andreje a jeho firmy. Pak jsme se tu a tam scházeli, po čase jsme se sblížili víc a nabídl mi tykání." I tak se mohou vytvářet vazby, které svět médií a politiky propojují.

Poznámka redakce: Zdeněk Bakala se stal vlastníkem Economie, která vydává také Aktuálně.cz, v roce 2008. Economii tehdy koupil od německého vydavatelství Handelsblatt.

Role Marka Přibila byla všem známá, byl přijat jako člověk na černou práci, sám jsem tomu nechtěl věřit, říká bývalý redaktor MF Dnes Martin Biben. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 6 hodinami

USA zruší výjimku ze sankcí týkající se íránského zařízení Fordo

Spojené státy ukončí platnost výjimky ze sankcí, která se týkala íránského zařízení Fordo a umožňovala zahraničním společnostem spolupracovat s íránským civilním jaderným programem bez toho, že by jim hrozily pokuty. Informoval o tom americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Chorvatští obhájci titulu prohráli v Davisově poháru s Ruskem

Chorvatští obhájci titulu vstoupili do nového formátu závěrečného turnaje Davisova poháru porážkou s tenisty Ruska. Ve dvouhrách v Madridu neuspěli Borna Gojo ani Borna Čorič. Třetím týmem ve skupině B je domácí Španělsko.

Skupina B:

Chorvatsko - Rusko 0:3

Gojo - Rubljov 3:6, 3:6, Čorič - Chačanov 7:6 (7:4), 4:6, 4:6, Dodig, Mektič - Chačanov, Rubljov 6:7 (3:7), 4:6.

Skupina D:

Belgie - Kolumbie 2:1

Darcis - Giraldo 6:3, 6:2, Goffin - Galán 3:6, 6:3, 6:3, Gille, Vliegen - Cabal, Farah 7:6 (7:5), 4:6, 6:7 (3:7).

Skupina F:

Itálie - Kanada 0:2 po druhé dvouhře

Fognini - Pospisil 6:7 (5:7), 5:7, Berrettini - Shapovalov 6:7 (5:7), 7:6 (7:3), 6:7 (5:7).

Zdroj: ČTK
Další zprávy