Jak se v Česku krátí daně. Exbodyguard Krejčíře dle policie použil falešného Litevce

Lukáš Valášek Adéla Jelínková Lukáš Valášek, Adéla Jelínková
2. 7. 2020 5:30
Exbodyguard Radovana Krejčíře dle policie připravil stát o desítky milionů. Nechal si vracet DPH z fiktivních obchodů s řepkou, firewally či kočičími pelíšky. Jako bílého koně použil neexistujícího Litevce. Pětice notářů přesto dosvědčila, že u nich cizinec osobně podepisoval převod podvodných firem na sebe. Dle detektivů utržené peníze šly na další podvod - pěstování kávy v Kongu za 800 milionů.
Miloslav Potiška (vpravo). V podsvětí se mu přezdívá hrobař, protože se sám novinářům svěřil, že hloubil hroby pro oběti afrického podnikání Radovana Krejčíře (vlevo).
Miloslav Potiška (vpravo). V podsvětí se mu přezdívá hrobař, protože se sám novinářům svěřil, že hloubil hroby pro oběti afrického podnikání Radovana Krejčíře (vlevo). | Foto: ČTK/Aktuálně.cz

Litevec Lajmonas Norejka měl na první pohled při svém podnikání v Česku značně široký záběr. Sluchátka, kosmetiku, psí pelíšky, elektronické cigarety, baterie, ocelové výrobky či počítačové firewally za desítky milionů dovážel prostřednictvím sítě firem do Česka a následně produkty a služby zase mizely za hranicemi.

"Český sen" zmíněného Litevce má ovšem háček. Žádný Lajmonas Norejka neexistuje. Číslo pasu, kterým se prokazoval u českých notářů, kteří na něj přepisovali firmy, ve skutečnosti patří úplně jiné Litevce. Ta nežije v Česku, ale ve Velké Británii. Litevec by své jméno navíc nepsal s písmeny j, ale zásadně s i. Přesto je dodnes Norejka řádně zapsán v českém obchodním rejstříku jako ovládající osoba několika firem.

Dle detektivů ovšem Norejku "stvořil" někdejší bodyguard známého českého zločince Radovana Krejčíře. V podsvětí se mu přezdívá hrobař, protože se sám novinářům svěřil, že hloubil hroby pro oběti Krejčířova afrického podnikání. Miloslav Potiška je jinak známý třeba jako konzultant filmu Gangster Ka, který vykreslil Krejčířův nekalý byznys. Hlavní obživu měl ale dle detektivů potom, co před Krejčířem prchl z Jižní Afriky, jinou.

Policisté dle zjištění Aktuálně.cz a HN už od loňska Potišku stíhají za masivní krácení daní. Hrozí mu za to až deset let vězení. "Moje obvinění je zcela nedůvodné a scestné. Co se týče dluhopisů, tak ty podvody dělal pan Výmola. Ten taky tvrdí, že jsem měl stvořit identitu neexistujícího Litevce - snaží se teď házet vinu na všechny okolo a říká, že byl pouze součástí soukolí, což není pravda," uvedl Potiška s odkazem na dalšího z obviněných Jana Výmolu.

Škoda zatím 20 milionů

Dle obvinění skupina, do níž zařadili celkem osm lidí, operovala minimálně od srpna 2014 do února 2016. Zatím jí umějí dokázat, že stát připravila o 20 milionů korun. Detektivové ovšem přiznávají, že v reálu to mohlo být mnohem více. Vydělané peníze navíc muži dle detektivů investovali do vytvoření ekonomické sekce konžské ambasády v Praze. Ta dle plánu měla od zájemců o investice do pěstování kávy v Kongu vylákat více než 800 milionů korun. 

"Miloslav Potiška inicioval založení, strukturální podobu a kontinuitu popsaného řetězce společností, vzájemnou koordinaci a komunikaci osob, které zúčastněné společnosti zastupovaly," píší detektivové v jeho obvinění.

Pátrání redakcí dává nahlédnout do fungování karuselových podvodů s DPH, které ročně ze státního rozpočtu vypumpují desítky miliard korun končící v kapsách podvodníků. Jejich princip tkví v tom, že se přeprodává stále stejné zboží přes řetězec firem sahající přes hranice a od státu je poté vyžadováno vrácení daně. Tu ale podvodníci předtím vůbec nezaplatili. Státní rozpočet se tak ocitá v minusu.

Přepisování firem, po nichž stát daně vymáhá, na bílé koně, tedy lidi, kteří firmy vlastní jen papírově, je v tomto "byznysu" běžné. Tím, že bílý kůň - Litevec Lajmonas Norejka - vůbec neexistuje, ovšem byli policisté zaskočeni. 

Potiškově skupině se totiž v bezpočtu případů podařilo oklamat hned pětici různých pražských notářů. Ti úředně ověřovali, že u nich Norejka vlastnoručně podepsal převody firem na sebe. Kdo papíry ve skutečnosti podepisoval, není doteď jasné.

Zato je evidentní, že využili díru v českých zákonech. Notář totiž zejména u cizokrajnějších dokladů nemá příliš možností ověřit, zda jde o padělek. A zákon mu to ani nenařizuje. "Notář by měl úřední průkaz, kterým se prokazuje totožnost, posuzovat z pohledu běžné obezřetnosti a profesní zkušenosti a měl by také zjišťovat, jestli je průkaz platný a jestli je jeho držitelem osoba, která svoji totožnost prokazuje. Jak konstatoval Nejvyšší soud, zákon neukládá notáři povinnost kvalifikovaného ověření pravosti průkazu," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Lucie Machálková.

Účetnictví? Dali jsme ho Litevci

Zrozený fiktivní Litevec Norejka měl dle vyšetřovatelů v případu zásadní roli. Členové skupiny dle policie počítali s tím, že až celý jejich podvod praskne, svalí na něj před úřady veškerou vinu a sami tak vyváznou bez trestu. U jedné z pražských notářek tak například nechali sepsat protokoly, že Norejka firmy přebírá a že převzal i jejich účetnictví, které už se nikdy nenašlo. Když se o kšefty začal zajímat nejprve finanční úřad a později policie, shodně začali tvrdit, že veškeré obchody řídil Norejka.

Takto zapsali policisté výpověď jednoho z obviněných Jana Výmoly: "Výmola zajistí příkazní smlouvu, na základě které lze přesunout odpovědnost na jediného viníka - Lajmonase Norejku. Norejka dle plánovaného scénáře vyžaduje personální zastoupení v těchto společnostech. Tedy jde o to, že tyto osoby a společnosti budou plnit pouze jeho příkazy a po dosažení obratu si je jako bonitní převezme. Pro odůvodnění, proč v nich Norejka nebude působit od začátku, je sestavena legenda, že mu jde o to, aby tyto společnosti díky úspěšným obchodním transakcím získaly na hodnotě, a poté je chce s výrazným ziskem prodat."

Potiška: Vše bylo v pořádku

Sám Potiška ovšem dle výpovědi, kterou mají Aktuálně.cz a HN k dispozici, jakékoliv nepravosti popírá. "Byl úkolovaný Výmolou a Lajmonasem Norejkou, se kterým se několikrát setkal," zapsali výpověď Potišky detektivové.

Jako ředitel logistiky byl Potiška zaměstnaný ve firmě iConsulting 4 Companies, která podle vyšetřovatelů byla koordinátorem celého řetězce podvodných firem. Jednatelka firmy Hana Havelková policistům řekla, že na ni celou firmu napsal Výmola pouze papírově a reálně ji ovládal on. 

Obchody Potišky a dalších mužů byly navíc dle detektivů stejně fiktivní jako jejich organizátor. Policisté například popisují, jak Potiška začal obchodovat s firewally Juniper - tedy počítačovými součástkami v milionové hodnotě, které jsou určeny k ochraně firemních sítích proti masivním hackerským útokům. Reálně je ale dle vyšetřovatelů vůbec nedodával.

Prostě si jen půjčil vzorky od právoplatného českého distributora, firmy ComSource, a získal i diagnostické protokoly zařízení. Její jednatel Aleš Lednej policistům přiznal, že Potiška je jeho dlouholetý známý a iConsulting 4 Companies jeho společnosti zajišťovala billboardy, koncerty či reklamu v časopisech.  

"Takto používaný vzorek zboží, ať již se jednalo o zpočátku elektronické součástky, psí pelíšky, baterie, vysavače, či firewally, byl v používaných vzájemných fakturacích uměle a opakovaně klonován, a pokud bylo potřeba, taktéž připraven k nahlédnutí opatrnějším zájemcům o obchodování s tímto druhem zboží. Tímto bylo předcházeno pochybnostem o tom, že by dodavatelé takovým zbožím vůbec nedisponovali," píší detektivové.

Zázraku obřího obchodníka s emisními povolenkami dle policie pomohlo krácení daní

Policisté navíc dovozují, že řetězec posloužil i legitimním firmám, které reálně obchodovaly s oleji, řepkou či elektrickou energií nakoupenými v zahraničí. V Česku sice komodity prodávaly pod cenou, ale díky čachrům se zbavily povinnosti ze svých obchodů státu odvést DPH. Stále se jim to tak výrazně vyplatilo a mohly nabízet ceny, na něž konkurence platící daně nedosáhla.

V praxi to fungovalo tak, že od skupiny firem, kterou ovládali lidé kolem Potišky, fiktivně nakupovaly zboží a následně ho stejně falešně prodávaly do zahraničí. Za to si pak nárokovaly vrácení DPH. A to v podobné výši, jako státu dlužily za své obchody. Daňová povinnost se tak vynulovala. Skupina za to dle policie dostávala do deseti procent toho, co firmy na DPH ušetřily.

Jak fungují podvody s DPH

karuselový podvod
  • Firma A prodá například firewally za 100 milionů korun společnosti B. Dle zákona má povinnost naúčtovat 21 procent DPH. Celkem tedy za zboží dostane 121 milionů korun. 
  • Firma A ovšem poruší zákon. Obchod a tím i DPH ve výši 21 milionů korun státu vůbec nepřizná. Nebo ho přizná, ale peníze do státního rozpočtu neodvede. Společnost je často napsaná na bílé koně. Reálně ji ovládají jiní lidé v pozadí. Bez postihu pachatelů tak účelově zanikne a 21 milionů korun se ztrácí.  
  • Firma B následně firewally prodá do jiného členského státu EU společnosti C. Dodání zboží mezi státy EU je osvobozené od DPH. Ze zahraničí tak dostane 100 milionů korun. O zbylých 21 milionů firma český finanční úřad požádá  ve formě odpočtu DPH. Pokud stát neprokáže, že celý řetězec byl od začátku účelový, musí miliony vyplatit. Státní rozpočet o 21 milionů přichází. 
  • V případě tří subjektů by byly karuselové podvody jednoduše odhalitelné. Organizované skupiny proto nasazují mnoho bílých koní, aby struktura podvodu zůstala skryta. Karusel poté může mít desítky až stovky účastníků. Jednotlivé subjekty podvodu mizí a nové se objevují, rozkrytí celého řetězce proto může trvat i několik let.
  • V kauze, v níž policisté viní z krácení daně Potišku, přitom konstatují, že obchody byly fiktivní. Firmy si mezi sebou reálně žádné zboží neprodávaly. Smyslem bylo vytvořit zdání, že firmy s legitimním byznysem mají nárok na masivní odpočty DPH, díky čemuž si snížily vlastní daňovou povinnost.
  • Karuselovými se podvody nazývají tehdy, když se mezi uzavřeným řetězcem firem přeprodává stále stejné zboží. V části případů ani neopustí ten samý sklad a obchody se odehrávají pouze papírově, případně zboží vůbec neexistuje. Cílem není podnikatelský zisk. Opakovaní transakcí zajišťuje stále větší a větší vyvádění peněz ze státního rozpočtu
  • Systém částečně zkomplikovalo zavedení takzvaného kontrolního hlášení v roce 2016. Plátce DPH státu má povinnost reportovat každý měsíc veškeré transakce. Stejné obchody hlásí dodavatel a odběratel. Úřednicí je tak mohou párovat a zjistit nesrovnalosti.   

Stíhaní jsou tak i Petr Kučerák a Přemysl Hrubý, jejichž firma Somnium obchodovala s oleji. Mezi společnostmi, které dle vyšetřovatelů z krácení daní takto profitovaly, ale dle policistů patří i firma Virtuse Energy. Ještě před čtyřmi lety to byl největší obchodník s emisními povolenkami ve střední Evropě. V roce 2017 firma ovšem začala krachovat. Dnes je v insolvenci a napsaná na malou americkou stavební firmu.

Část skupiny přitom nelegální operace u výslechů policistům přiznala. Například David Solař, jehož rakouské firmě Solobaum naoko firmy nakoupené fiktivní zboží do zahraničí prodávaly. "Uvedl, že od počátku věděl, že se má jednat o fiktivní obchody s cílem krátit DPH. Měl mít odměnu čtyři procenta z celkové částky objemu fiktivních obchodů," zapsali policisté výslech Solaře. Provizi mu dle něj vozil Potiška. Poté, co zaúčtoval nákup firewallů za 80 milionů korun, se o firmu začal zajímat ve velkém rakouský finančák.

Potiška přesto trvá na tom, že obchody dělali na popud neexistujícího Norejky. "Jeho (Solařova) společnost Solobaum kupovala firewally z důvodu následného převzetí firmy Lajmonasem Norejkou a na základě příkazních smluv od této osoby," vypověděl mužům zákona. 

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), která kauzu vyšetřuje, se k ní příliš vyjadřovat nechce. "Vyšetřování tohoto případu stále pokračuje. V současné době nebudeme k této kauze poskytovat jakékoliv informace," uvedla mluvčí NCOZ Iva Knolová.

Finální projekt s ambasádou Konga - podvod za 800 milionů?

Karel Řehák a Jan Machálek. Zakladatelé ekonomické sekce při velvyslanectví Konga.
  • Plány spiklenců ale byly dle policistů ještě širší. Skupina nechala firmu iConsulting 4 Companies, která dle policistů byla zásadním článkem celého řetězce pro krácení daní, vydat dluhopisy za celkem 100 milionů korun. Slibovaly úrok 10 procent. Jako ředitel logistiky v ní byl dle policistů od roku 2013 i někdejší pobočník Radovana Krejčíře Miloslav Potiška.
  • K vyplacení peněz investorům ale už nedošlo. Firma v roce 2018 skončila v úpadku. Jejím jediným majetkem byla dle insolvenčního rejstříku starší škodovka a čtyři tisíce korun na účtu. Zda se nejedná o další podvod, nyní policie prověřuje v separátním vyšetřování. Jde to těžko, protože účetnictví firmy zmizelo. "Investoři nakupující dluhopisy měli být uváděni v omyl, neboť zástupci společnosti mohli před prodejem vědět, že nejsou schopní získání výnosů dostát a mohli investované prostředky použít k jiným účelům," píše se v obvinění.
  • I o těch "jiných účelech" mají policisté představu. Karel Řehák, který je za krácení daní nyní stíhaný, společně se svým spolupracovníkem Janem Machálkem dle policie zajišťovali "finální projekt" celého plánu, který jim měl přinést ještě daleko větší profit. Při velvyslanectví tehdejší Demokratické republiky Kongo, kde oba pracovali, zřídili ekonomickou sekci. Ta měla dodat důvěryhodnost dalšímu prodeji dluhopisů - tentokrát pro financování údajného pěstování a dovozu kávy z Konga. Muži tak chtěli získat od důvěřivců stamiliony.
  • A dle policejní výpovědi jednoho z členů skupiny Jana Výmoly do image, která měla nalákat investory, investovali ve velkém. Zaštiťovali se sice ambasádou země, kde většina obyvatel měsíčně nevydělá v přepočtu ani několik tisíc korun, ale na vybavení kanceláře chtěli až 1,5 milionu korun. Za nájem na prestižní adrese v Pařížské ulici plánovali dál půl milionu, nakoupili trojici luxusních mercedesů. Měsíčně za chod své ekonomické sekce plánovali utratit asi milion.
  • Jejich dluhopisy emitovala britská firma Ets.Assani UK Ltd. "Mělo být podvodným způsobem dosaženo zisku, tedy nemělo vůbec dojít k naplnění emisních podmínek," hodnotí počin policisté. Anglická společnost vydala v roce 2015 cenné papíry za celkem 30 milionů eur, tedy v přepočtu více než 800 milionů korun. Nabízela úrok hned 7 procent ročně.
  • Řetězec firem pak pokračoval a přes rakouskou a českou banku dluhopisy v Česku nabízela česká firma African Coffee Association CEE. Ta má jedinou majitelku - Dašu Řehákovou, manželku stíhaného Karla Řeháka. Za závazky plynoucí z dluhopisů měla být zodpovědná ještě jiná firma - rumunská SSIF Blue Rock Financial Services.
  • Čeští byznysmeni ovšem tvrdili, že jejich dluhopisy jsou vydávány pod hlavičkou vlády Konga a ta je i garantuje. Peníze dle webu a tiskové zprávy, které Aktuálně.cz dohledalo, měly být použity na nákup kávových plantáží a jejich rozvoj.
  • Potiška v reakci pro Aktuálně.cz uvedl, že o tomto byznysu nic neví, neboť to byla záležitost Řeháka a Výmoly.
 

Právě se děje

Další zprávy