Můžete mi odebrat dítě, za to, že pediatr nahlásí že ho nebudu očkovat?

Dobrý den, vítám vás u dnešního online rozhovoru.

K vaší otázce. Na odpověď typu "ano-ne" mám velmi málo informací. Dětský lékař může nahlásit Vaše rozhodnutí na OSPOD, záleží ale na tom, jak celkově pečujete o své děcko, jak se rozvíjí, atp. OSPOD musí posoudit celou situaci Vašeho děcka, Vaší péče, atp.

Dobrý den, mohla byste prosím obecně poradit, jak pomoci matce, která, přestože své dítě miluje, občas nezvládá situace a v noci řve až se otřásá dům, na tříměsíční miminko, které neustále pláče. Jedná se o vietnamce, kteří se jakžtakž domluví česky. Dokážu pochopit její frustraci, nevím však, co jí doporučit, kam jít, či na koho se obrátit, aby matka dokázala situaci lépe zvládnout.
Nejedná se tedy o sociální případ zanedbávání čí týrání dítěte, ale matka prostě psychicky občas nezvládá, což se může stát komukoliv. Děsivě křičet o půlnoci na tříměsíční miminko rovněž není žádoucí stav pro obě strany, jak tedy postupovat?

Dobrý den. Je patrné, že maminka potřebuje podoru týkající se rodičovských dovedností, pohovořit si o tom, co sama cítí a co může být důvodem pláče dítěte, jak zvládnout své emoce, může být bezradná a sama se necítit dobrou matkou, možná se potřebuje dozvědět, jak může jinak reagovat na pláč dítěte, jak si může odpočinout, kdo jí může v péči o dítě vystřídat/podpořit, atp.

Pokud se odebírají děti pro nevhodné hygiencké prostředí, např. plíseň v bytě - vyčetla jsem z informací, které byly poskytnuty soc. pracovníky na Novinkách cz , nebylo by lepší, těmto rodinám pomoci s opravou bytů, než dát dítě do náhradního zařízení, kde psychika trpí daleko více a náklady pro společnost jsou také značně vyšší? Nemohly by se řešit tyto problémy trochu lidsky?
Odebrání dítěte z rodiny musí být pro samotné dítě velmi traumatizující a zanechá to na něm trvalé stopy. Dospělý se s tím musí vyrovnat, ale dítě ne, to to nepochopí. Dělá se v tomto smyslu něco nebo se jenom striktně zasahuje?

Děkuji za odpověď

Máte pravdu, odebrání dítěte od rodičů, příp. i sourozenců je pro dítě velmi traumatizující a musí být vždy až tím posledním, k čemu se soudy uchýlí. Vždy musí odebrání předcházet konkrétní pomoc, ušitá na míru situaci, ve které se dítě a jeho rodina nachází. Tento postup upravuje i zákon o sociálně-právní ochraně dítěte.

Dobrý den,

zajímalo by mě, jak vnímáte celou kauzu Evy Michalákové a jejích odebraných dětí. Máte zkušenost s činností Norských úřadů? jsou opravdu tak přísné, jak je u nás prezentováno?

Děkuji.

Dobrý den, zkušenost s činností norských úřadů nemám - čtu jen v médiích, že upřednostňují zájem dítěte a absolutní mlčenlivost o informacích, kterých se dětí dotýkají. Informace mám ke kauze zprostředkované médii - obecně jsem zastánce toho, aby všechny situace ohrožených dětí řešili odborníci k tomu určení a aby děti i rodina dostali takovou podporu, jaká je v zájmu dítěte a odpovídá kapacitě rodičů.

Dobrý den, myslíte, že se matka někdy dočká svých dětí z Norska? Díky

Dobrý den, nemám dostatek informací, abych mohla odpovědět na Vaši otázku.

Dobrý den,
zajímalo by mne, za jakých podmínek je možné rodičům v ČR odebrat dítě a zda se, pokud by k tomu mělo dojít, ptá také někdo na názor samotného dítěte ? (Pokud tedy nejde o batole, které ještě nemluví) Má-li být dítě odebráno, upřednostňuje se možnost svěřit dítě rovnou do péče příbuzným rodičů (např. babičce)? Nebo musí celá věc projít nejprve úředním procesem a dítě je do vyřešení umístěno v "ústavu"?
Děkuji za odpověď a přeji hezký den. Eva

Dobrý den, názor dítěte je třeba zjistit citlivým způsobem vždy, a to i na méně zásadní změny v jeho životě, než je jeho odebrání. Než soudy rozhodnou o jeho odebrání, musí být dána veškerá možná podpora dítěti a jeho rodině, aby k němu nebylo nutné přistoupit. Pokud se opravdu nejedná o tzv. "předběžné opatření", kdy je dítě aktuálně ohrožené na životě - např. roční dítě je ponecháno bez dozoru samo doma, případně ho "hlídá" o rok starší sourozenec. Situací je nepřeberné množství a vždy je nutné vše individuálně a citlivě zvážit, aby právě nedošlo ke zbytečné traumatizaci dítěte. Pokud jsou optimální zdroje v rodině, měly by být jako řešení situace dítěte upřednostněny před jeho umístěním. Nemusí tomu tak ale vždy být.

"Pěstouni jsou proškolení profesionálové a za péči o děti dostávají 20 tisíc měsíčně. " To je jistě veliká motivace pro pěstouny naučit se pečovat o dítě, které je mu krátkodobě svěřeno v případě selhání vlasní rodiny dítěte. Jak ale stát motivuje rodiče odebraných dětí v případě, že k selhání došlo: nabízí školení, kurzy nebo vzdělávání těmto rodičm, aby jim děti mohly být navráceny co nejdříve? Podotýkám, že kdyby žena pobírala rodičovský příspěvek na své vlastní dítě 20.000, byla by to jistě i pro ni slušná motivace... Děkuji za odpověď. Čtenářka Lucie.

Profesionální pěstouni musí být kompetentním úřadem, kterému se zodpovídají za kvalitu přechodné pěstounské péče vybráni tak, aby finanční stránka nebyla jejich hlavním zdrojem motivace.S vlastními rodiči dítěte se musí pracovat ještě před tím, než jim dítě bylo odebráno, tato práce nesmí ustat ve chvíli svěření jejich dítěte do jiného typu péče, než je péče vlastních rodičů. Rodiče jsou rodiče, což je nejdůležitější a nezastupitelná role v životě každého dítěte, nejedná se o profesi. Aktuální systém péče o ohrožené děti se musí snažit udělat pro děti i rodiče vše, aby dostali takovou podporu v nácviku rodičovských dovedností, aby mohli převzít své dítě zpět do péče. Jejich situace, psychické schopnosti zážitky, z dětství atp. toto někdy bohužel neumožní.

Vážená paní Bachyňová, lze odebrání dítěte v některých případech zamezit, obrátí-li se rodiče na Vás s žádostí o pomoc? A jakým způsobem v těchto případech pomáhá STŘEP? Jak mohou pomoci lidé z okolí či příbuzní? Děkuji za odpověď. Lucie.

Dobrý den, rodiče se na nás samozřejmě mohou obrátit a ve více než 70% se podaří zabránit traumatizaci dítěte odebráním z rodiny. Příbuzní, případně lidé z okolí, kteří jsou nakloněni rodičům podat pomocnou ruku a být jejich sociálními oporami, jsou vždy velmi vítáni. STŘEP rodinám pomáhá tak, že jim neradí, ale podle toho, co dítě a rodiče v aktuální situaci potřebují, vymýšlí konkrétní postupy co udělat, aby to, co dítě ohrožuje rodiče pochopili, porozuměli tomu a začali s naší podporou o dítě pečovat jinak.

Dobrý den. Je možné aby úřady odebraly fungující rodině děti jen k vůli tomu že jsou oba rodiče nezaměstnaní a pobírají nedostačující sociální dávky k obživě a výchově svých dětí? Děkuji za odpověď a přeji hezký den.

Dobrý den, na jednoznačnou odpověď mám velmi málo informací. Chudoba rodiny nesmí být ze zákona důvodem k odebrání dítěte - záleží na tom, jaký mají rodiče a dítě vzájemný vztah, jaký je jejich partnerský vztah, zda dítě a/nebo kvalitu rodičovské péče neohrožuje např. některý druh závislosti, zda je v možnostech rodičů si hledat práci, atp. Chudoba a její dopady je velký komplex těžkostí, které mohou znamenat pro dítě ve svých dopadech hodně rizik. Rodina ale musí vždy dostat jako první pomocnou ruku.

Kritizujeme Norsko v odebírání dětí "neprávem" ale co v Česku když se odebírají děti neoprávněně možná i více než tam?dle oficiálních údajů-stížností

Dobrý den, za svou více než dvacetiletou praxi s tématem odebírání dětí a jeho prevencí musím říci, že se situace v ČR zlepšuje. Cca před pěti-deseti lety se dostalo dítě do ústavní výchovy podstatně snadněji a nezkoumaly se tolik důvody k odebrání, nebyl kladen takový důraz na prevenci a podporu vlastní rodiny. V praxi vidím zlepšení a to považuji to za dobrou zprávu pro ohrožené děti.

Jste také toho názoru, že v poslední době zase úřady v ČR začly s odebíráním ve větší míře? S čím to souvisí?

Dobrý den, nemám k dispozici aktuální statistiky. Asi bych se nedívala pouze na počty dětí, situace v rodinách se dopady hospodářských a společenských těžkostí opravdu zhoršuje. Důležité je sledovat ve statistikách důvody odebrání a to, co udělaly úřady před odebráním dítěte, aby k němu nemuselo dojít. Odebrání dítěte, i když je to vždy trauma, může dítěti někdy zachránit život.