Významný český biolog Stanislav Komárek tvrdí, že „jednotliví lidé jsou mezi sebou odlišnější, než některé zvířecí druhy mezi sebou". A totéž bychom mohli říci o způsobech, kterými se jednotliví lidé učí.
Pozorovali jste někdy studentskou kolej ve zkouškovém období? Potkáte tam nesouvisle si brblající osoby, které svými rozmáchlými gesty evidentně kohosi přesvědčují o své pravdě, i když jsou na chodbě právě samy. Jiní studující jsou naopak zcela nehybně zahleděni do tlustých knih a jen při náznaku zvuku z okolního světa trhnou nepatrně hlavou.
Na pokojích objevíte o odborných tématech diskutující skupiny, které studují pospolu. A spory o to, zda při učení je poslech hudby podporou či nepřekonatelnou překážkou, jsou staré stejně jako dostupné hudební nosiče.
Co jsou učební styly?
Dnes již víme, že podobných rozdílů v preferovaném postupu osvojování si nových informací je daleko více, ne každý z nich lze však pozorovat takto bezprostředně. Jako souhrnné označení pro preference žáků a studentů při osvojování nových poznatků se vžil pojem učební styly.
Psychologové a pedagogové o nich vědí již mnoho desítek let, v současné době ale sledujeme i u nás určité oživení zájmu o tuto problematiku. Dochází k němu v souvislosti s důrazem na individualizaci výuky a také s explicitním zavedením klíčové kompetence k učení do kurikula českých škol. Umět se (celoživotně) učit znamená pro žáka, studenta i dospělého člověka mimo jiné rozumět tomu, jaké postupy při učení třeba i bezděčně volím, jaké jiné bych si mohl volit a k jakým mám dispozice.
Hledáte-li sami pro sebe, případně pro své školou povinné děti, odpověď na otázku Jak se efektivně učit?, vězte, že odpověď může být pro každého člověka trochu jiná. Při jejím hledání můžete využít odborné psychologické testy, nebo se alespoň sami zamyslet nad následujícím textem.
Učíme se všemi smysly
Že nejlepší výuka je ta, do níž jsou zapojené všechny smysly, je obecná pravda, přestože ve většině škol stále nedoceněná. Avšak to, který ze smyslů je pro nás dominantní při učení, většinou pouze tušíme.
Z výzkumů vyplývá, že přibližně 40 % žáků preferuje učení zrakem (např. obrázky, grafy, filmy), 30 % sluchové učení (např. přednášky, diskuze, audionahrávky). Významné je tvrzení, že až pro 60 % školáků, zejména mladšího školního věku, je pro učení důležitý pohyb (např. chůze, gesta, manipulace s předměty).
Učitelé, rodiče, případně sami studenti, kteří začali při výuce zapojovat smysly podle individuální preference, zaznamenali výrazné pozitivní změny v rychlosti zapamatování nových poznatků i jejich trvalosti.
Analytický a globální styl učení
Mnozí z nás využívají při učení rádi přehledy a tabulky, vyhovuje jim učební látka podávaná postupně, kdy výklad předchází před ověřováním v praxi. Takoví žáci se rádi při učení zaměřují na jedno téma a strukturovanou a systematickou práci pod vedením pedagoga.
Oproti tomu žáci s globálním stylem učení si látku osvojí nejlépe tak, že se seznámí s celkovým konceptem a teprve potom se věnují jednotlivostem.
Při vyučování potřebují určitou míru svobody a osobní volby, aby mohli přicházet věcem na kloub svým způsobem. Na školách je takovýto přístup méně častý už jen proto, že mezi učiteli podle zahraničních výzkumů převažuje racionální analytický styl učení.
I v české škole každý podle svého
V posledních letech pronikají stále častěji informace o individuálních způsobech učení i do praxe všech typů a stupňů českých škol. A učitelů, kteří po seznámení s teorií, uplatňují tyto pro žáky příjemné a efektivní přístupy ve své výuce je stále více. Někde jsou to jednotlivci, jindy při podpoře vedení celé sborovny.
Přes tisíc takových učitelů změnilo svou výuku i díky projektu Učení na míru.
