


Zatímco na začátku roku s novou vládou bylo velmi spokojených 13 procent Čechů, v polovině roku se tento podíl snížil na polovinu. A podobný trend lze pozorovat i u jejích voličů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM.

Spokojenost s vládou premiéra Andreje Babiše se mezi Čechy od ledna pozvolna snižuje. Zhoršující se výsledky jsou navíc i u těch, kteří si vládu zvolili. „Pro všechny tři vládní strany platí, že mnozí protestně naladěni voliči očekávají rychlé řešení svých problémů od jakékoliv vlády, a pokud jim je nesplní, nejsou spokojeni ani s tou novou, kterou podpořili,“ vysvětluje politolog Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity.
Hodnocení vlády je silně podmíněno právě tím, koho lidé volili loni na podzim do Poslanecké sněmovny. Ukazují to data agentury STEM, jejíž výzkumníci se ptali na názory více než tisícovky Čechů starších 18 let. Počáteční optimismus ze začátku letošního roku, kdy byl poměr spokojených a nespokojených poměrně vyrovnaný, v červnu vystřídalo zklamání. Počet nespokojených nyní převládá.
Zcela největší pád spokojenosti lze pozorovat u voličů SPD, což je podle politologa Lukáše Jelínka umocněno očekáváními ohledně zahraniční a bezpečnostní politiky. „Dál podporujeme Ukrajinu, dál funguje muniční iniciativa, dál rostou výdaje na obranu, dokonce pod tlakem ministra obrany nominovaného SPD. Tomio Okamura se sice snaží zklamaná očekávání překrýt různými ostrými výroky, ale odliv voličů od SPD to leda zmírní,“ polemizuje politolog.
Podobně se vyjadřuje i politolog Mareš. „Neochota akceptovat koaliční ústupky může být silným důvodem pro větší zklamání voličů SPD, ať už se to týká členství v EU a NATO, vztahu k Ukrajincům anebo ke kulturním válkám i samotnému politickému režimu. Dále se mohl projevit rozporuplný dojem z některých ministrů za SPD i fakt nestranických ministrů sám o sobě,“ říká.
Nejsilnější podporu má vláda u voličů ANO, z nichž je s vedením země spokojeno 63 procent lidí. I u nich se však podíl pomalu snižuje.
„Spokojenost koaličních voličů klesá, poněvadž měli od vlády větší očekávání. Životní úroveň neroste, věk pro odchod do penze zatím změněn nebyl, slevy na jízdné se dosud nevrátily. Zkrátka je toho málo, čím by se vláda mohla chlubit,“ přibližuje Lukáš Jelínek.
Zajímavý je vývoj u příznivců Motoristů. Na začátku roku si vládu chválilo bezmála 60 procent z nich, v březnu se podíl spokojených voličů snížil na dvě pětiny, načež se v posledním měsíci opět zvýšil.
„Buď jim může pomáhat, že na mediálním výsluní už není kontroverzní Filip Turek. Také je ale při jejich velmi malém množství možné, že přijali hru Petra Macinky a sešikovali se za ním v souboji s prezidentem,“ spekuluje Jelínek.
Významný je podle něj také vliv Václava Klause. „Motoristé jsou do jisté míry jeho fanklubem či sektou s klausovským viděním světa. A poněvadž Klaus se v posledních týdnech několikrát za Motoristy postavil, může to také hrát svoji roli,“ dodává.
Mimo voliče vládní koalice jsou s jejím působením nejméně spokojení nepřekvapivě ti, kteří v podzimních volbách dali hlas Pirátům, SPOLU nebo Starostům. Velmi kritická je polovina z nich, spokojené jsou pouze jednotky procent. „Je tak jasně vidět, že míra spokojenosti nadále reflektuje preference v říjnových volbách,“ uvádí výzkumníci STEM.
Skupina nevoličů svými názory stojí blíže spíše opozičnímu táboru. Spokojen je zhruba každý pátý nevolič, nespokojen každý třetí. Největší část ale zaujala nevyhraněný postoj.
Kdo by si však myslel, že nespokojenost s vládnoucími stranami napomůže opozici, mýlil by se. Působení představitelů SPOLU, Pirátů a Starostů je celkově hodnoceno ještě hůře. Velmi spokojená jsou pouze tři procenta voličů, zatímco velmi nespokojených je více než pětina, konkrétně 23 procent.
„Vzhledem k rozložení sil mezi vládním a opozičním táborem, kdy voličů vládních stran je více, není překvapivé, že nespokojenost s opozicí převažuje. Přesto se ale ve slabém výsledku odráží i to, že ani voliči opozice nejsou s její prací tak spokojeni,“ informuje analytik STEM Martin Kratochvíl.
Z voličů opozice jsou s její prací nejvíce spokojení ti, kteří ve volbách dali hlas straně SPOLU. I mezi nimi však převažuje počet lidí s neutrálním postojem. Zcela nejkritičtější jsou příznivci SPD. Nespokojení jsou s opozicí více než tři čtvrtiny z nich.



Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?



Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.



Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. V procesu je více než 50 obžalovaných a soud nyní čte své rozhodnutí, píší agentury.



Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom ve čtvrtek informovala Evropská komise (EK).



Izrael se několik let snažil získat íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jako informátora a později ho dokonce plánoval dosadit do čela země v případě, že by režim v Teheránu padl. V pondělí to napsal deník The New York Times s tím, že Ahmadínežád kvůli opletačkám s agenty Mossadu skončil v domácím vězení pod dohledem Íránských revolučních gard.