Jak funguje sociální podnik: autisté vyrábí knihy o autismu

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
14. 6. 2015 7:05
Podobných sociálních podniků, které zaměstnávají lidi s postižením, působí v Česku kolem dvou stovek. Řada z nich začíná být soběstačná.
Asistentka nakladatelství Pasparta Lenka Lionová.
Asistentka nakladatelství Pasparta Lenka Lionová. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Pamatují si tlustý telefonní seznam, zavolat cizímu člověku se ale bojí. Spočítají odmocninu z jakéhokoliv čísla, odlišit letní oblečení od zimního ale nedokážou. Složité je s lidmi s autismem i pracovat.

"Třeba tuhle jsem chtěl po naší překladatelce přeložit text. Namítla, že nemá čas, protože musí sbírat jablka," popisuje ředitel Martin Mařík chod nakladatelství Pasparta, ve kterém autisté vydávají knihy pro autisty.

Sociální podnik založila před dvěma lety asociace pro autisty Apla, pomohla s tím nadace Via a dotace z Bruselu. Dnes už je firma soběstačná.

Pohádky s piktogramy

Sedíme v řadovém domku se zahrádkou – diagnostickém středisku asociace Apla. Část budovy slouží dětem – pracují tu s nimi psychologové a terapeuti. Ve zbylých místnostech se vyrábějí knihy.

"Většinou jsou to pohádky pro děti se speciálními potřebami, hlavně s autismem," ukazuje na obrázkové publikace Mařík. Krátké texty v knihách zdobí piktogramy, dětem prý pomáhají se čtením.

V edičním plánu jsou ale i jiné publikace - příběhy o autistech či odborná literatura. "Většina z nich je určena pro rodiče, učitele či pedagogické asistenty, kteří s autistickými dětmi pracují," přidává Mařík.

Knihy jsou k dostání v obyčejných knihkupectvích, další lze koupit v e-shopu Pasparty. Působí zde i malé grafické studio. Většinu práce zastanou čtyři zaměstnanci na částečný úvazek.

Rodiče volali co čtvrt hodiny

Například pětatřicetiletá Lenka Lionová. "Tabulky a přehledy, to je moje," přiznává mladá žena. Ve firmě prý pracuje rok, na starosti má hlavně administrativu a faktury. Do budoucna by ale chtěla i publikovat. "Píšu totiž krátké fantasy příběhy. Na jednom internetovém fóru jsem vyhrála dokonce cenu," vysvětluje.

Před Paspartou už pracovala ve dvou jiných firmách, spokojená ale nikdy nebyla. "Nevyhovovalo mi prostředí - velké sály, hodně lidí, recyklovanej vzduch, blikající zářivky," popisuje. Každému prý bylo jedno, jestli svou práci zvládá, nebo ne. Na diagnózu od psychologa nikdo nehleděl.

"Tady je to ale jiné," pochvaluje si asistentka. Do firmy jezdí jednou týdně, zbytek času může pracovat z domu. Kolektiv je podle ní příjemný a práce zajímavá. "Měla jsem štěstí, že mě Apla doporučila," hodnotí Lenka.

Spokojení jsou i kolegové z grafického studia či distribuce. "Většinou to funguje. I když se nám stalo i to, že pár lidí odešlo. Většinou to bylo kvůli negativnímu vlivu rodičů, kteří jim tu práci rozmlouvali. Jeden rodič třeba co čtvrt hodiny volal, aby svého potomka kontroloval," popisuje Mařík.

Kavárny, zahradnictví i prádelny

Podobných sociálních podniků, které zaměstnávají lidi s postižením, působí v Česku kolem dvou stovek. A další přibývají. Nejaktivnější jsou v tom podnikatelé z Prahy, pozadu nejsou ani lidé ze severu Moravy a Ústecka.

"Největší počet firem podniká v oblasti pohostinství a ubytování, jde o hlavně o sociální kavárny," uvádí ve svém průzkumu obecně prospěšná společnost P3 – People, Planet, Profit. Úspěšné jsou ale také prádelny, zahrádkáři nebo třeba výrobci kočárků.

Zaměstnávají hlavně lidi se zdravotním hendikepem, jen některé se zaměřují na Romy či jinak sociálně vyloučené. V průměru dají práci patnácti zaměstnancům, z toho 10 je znevýhodněných.

Na začátku firmy většinou podpoří stát či Brusel – třeba ministerstvo práce a sociálních věcí rozdalo v posledních pěti letech necelých 400 milionů korun na 122 sociálních podniků. "Z evropských peněz k tomu bylo podpořeno 54 investičních projektů za necelých 130 milionů korun," doplňuje mluvčí ministerstva Petr Sulek.

O charitu nejde

"O charitu ale nejde. Sociální podnik musí být stejně úspěšný, jako kterákoliv jiná firma. Nakonec musí obstát v tvrdé konkurenci," podotýká Martin Mařík z Pasparty.

Podnikání by se mělo lišit jenom v tom, jak firma nakládá se svým ziskem. "Třeba my ho investujeme zpátky do vytváření pracovních míst pro osoby se zdravotním hendikepem a do osvěty a rozvoje sociálního podnikání v České republice," říká obchodní ředitel družstva invalidů Ergotep Petr Herynek.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Z paraguayského vězení uprchlo 75 nebezpečných trestanců

Nejméně 75 vězňů, mezi nimiž jsou členové zvlášť nebezpečných brazilských gangů, uprchlo z vězení v Paraguayi. Oznámily to dnes v Asunciónu vládní zdroje. Uprchlíci se prokopali na svobodu tunelem, o němž podle přesvědčení vyšetřovatelů musel vězeňský personál vědět.

Věznice se nachází ve městě Pedro Juan Caballero při hranicích s Brazílií. Její ředitel bezprostředně po útěku přišel o práci, napsala agentura Reuters. "Byla to operace připravovaná řadu dní a je nemožné, aby o tom personál vězení nevěděl… Bylo to očividně zaplacené," řekla novinářům paraguayská ministryně spravedlnosti Cecilia Pérezová.

Hraniční oblast je známá jako trasa pašeráků drog, většinou členů brazilských zločineckých skupin. Do pátrání po uprchlících se kromě paraguayské zapojila i brazilská policie.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy