Jak funguje sociální podnik: autisté vyrábí knihy o autismu

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
14. 6. 2015 7:05
Podobných sociálních podniků, které zaměstnávají lidi s postižením, působí v Česku kolem dvou stovek. Řada z nich začíná být soběstačná.
Asistentka nakladatelství Pasparta Lenka Lionová.
Asistentka nakladatelství Pasparta Lenka Lionová. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Pamatují si tlustý telefonní seznam, zavolat cizímu člověku se ale bojí. Spočítají odmocninu z jakéhokoliv čísla, odlišit letní oblečení od zimního ale nedokážou. Složité je s lidmi s autismem i pracovat.

"Třeba tuhle jsem chtěl po naší překladatelce přeložit text. Namítla, že nemá čas, protože musí sbírat jablka," popisuje ředitel Martin Mařík chod nakladatelství Pasparta, ve kterém autisté vydávají knihy pro autisty.

Sociální podnik založila před dvěma lety asociace pro autisty Apla, pomohla s tím nadace Via a dotace z Bruselu. Dnes už je firma soběstačná.

Pohádky s piktogramy

Sedíme v řadovém domku se zahrádkou – diagnostickém středisku asociace Apla. Část budovy slouží dětem – pracují tu s nimi psychologové a terapeuti. Ve zbylých místnostech se vyrábějí knihy.

"Většinou jsou to pohádky pro děti se speciálními potřebami, hlavně s autismem," ukazuje na obrázkové publikace Mařík. Krátké texty v knihách zdobí piktogramy, dětem prý pomáhají se čtením.

V edičním plánu jsou ale i jiné publikace - příběhy o autistech či odborná literatura. "Většina z nich je určena pro rodiče, učitele či pedagogické asistenty, kteří s autistickými dětmi pracují," přidává Mařík.

Knihy jsou k dostání v obyčejných knihkupectvích, další lze koupit v e-shopu Pasparty. Působí zde i malé grafické studio. Většinu práce zastanou čtyři zaměstnanci na částečný úvazek.

Rodiče volali co čtvrt hodiny

Například pětatřicetiletá Lenka Lionová. "Tabulky a přehledy, to je moje," přiznává mladá žena. Ve firmě prý pracuje rok, na starosti má hlavně administrativu a faktury. Do budoucna by ale chtěla i publikovat. "Píšu totiž krátké fantasy příběhy. Na jednom internetovém fóru jsem vyhrála dokonce cenu," vysvětluje.

Před Paspartou už pracovala ve dvou jiných firmách, spokojená ale nikdy nebyla. "Nevyhovovalo mi prostředí - velké sály, hodně lidí, recyklovanej vzduch, blikající zářivky," popisuje. Každému prý bylo jedno, jestli svou práci zvládá, nebo ne. Na diagnózu od psychologa nikdo nehleděl.

"Tady je to ale jiné," pochvaluje si asistentka. Do firmy jezdí jednou týdně, zbytek času může pracovat z domu. Kolektiv je podle ní příjemný a práce zajímavá. "Měla jsem štěstí, že mě Apla doporučila," hodnotí Lenka.

Spokojení jsou i kolegové z grafického studia či distribuce. "Většinou to funguje. I když se nám stalo i to, že pár lidí odešlo. Většinou to bylo kvůli negativnímu vlivu rodičů, kteří jim tu práci rozmlouvali. Jeden rodič třeba co čtvrt hodiny volal, aby svého potomka kontroloval," popisuje Mařík.

Kavárny, zahradnictví i prádelny

Podobných sociálních podniků, které zaměstnávají lidi s postižením, působí v Česku kolem dvou stovek. A další přibývají. Nejaktivnější jsou v tom podnikatelé z Prahy, pozadu nejsou ani lidé ze severu Moravy a Ústecka.

"Největší počet firem podniká v oblasti pohostinství a ubytování, jde o hlavně o sociální kavárny," uvádí ve svém průzkumu obecně prospěšná společnost P3 – People, Planet, Profit. Úspěšné jsou ale také prádelny, zahrádkáři nebo třeba výrobci kočárků.

Zaměstnávají hlavně lidi se zdravotním hendikepem, jen některé se zaměřují na Romy či jinak sociálně vyloučené. V průměru dají práci patnácti zaměstnancům, z toho 10 je znevýhodněných.

Na začátku firmy většinou podpoří stát či Brusel – třeba ministerstvo práce a sociálních věcí rozdalo v posledních pěti letech necelých 400 milionů korun na 122 sociálních podniků. "Z evropských peněz k tomu bylo podpořeno 54 investičních projektů za necelých 130 milionů korun," doplňuje mluvčí ministerstva Petr Sulek.

O charitu nejde

"O charitu ale nejde. Sociální podnik musí být stejně úspěšný, jako kterákoliv jiná firma. Nakonec musí obstát v tvrdé konkurenci," podotýká Martin Mařík z Pasparty.

Podnikání by se mělo lišit jenom v tom, jak firma nakládá se svým ziskem. "Třeba my ho investujeme zpátky do vytváření pracovních míst pro osoby se zdravotním hendikepem a do osvěty a rozvoje sociálního podnikání v České republice," říká obchodní ředitel družstva invalidů Ergotep Petr Herynek.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Rohlik Group získala od investorů asi 5 miliard Kč, bude expandovat

On-line prodejce potravin Rohlik Group získal od investorů 190 milionů eur (asi pět miliard Kč). Finance firmě pomohou k rychlejší expanzi na stávajících trzích, pro plánovaný vstup do Německa, ale i v pokračování investic do technologií a zlepšování služby. Společnost o tom v úterý informovala v tiskové zprávě.

Hlavními investory jsou Partech a Index Ventures, dále investice poskytly EBRD, J&T Banka, Quadrille Capital, R2G a dosavadní investor Enern.

Rohlik Group uplynulý kalendářní rok uzavřela s obratem přes 300 milionů eur (7,8 miliardy Kč), což je roční nárůst o více než 100 procent, a 750 000 zákazníky. Rohlik.cz funguje v Česku od roku 2014, předloni vstoupila společnost na maďarský trh a loni v prosinci do Rakouska.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

Lidovci budou ve sněmovně žádat zřízení vyšetřovací komise k Bečvě

Na aktuální schůzi Poslanecké sněmovny chce opoziční KDU-ČSL zařadit bod o zřízení sněmovní vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě. Na tiskové konferenci to řekl lidovecký předseda Marian Jurečka. ODS, KDU-ČSL a TOP 09, které budou v podzimních volbách kandidovat v koalici Spolu, o tom hovořily už v lednu.

"Budeme chtít i nadále usilovat o to, aby i na půdě Sněmovny vznikla vyšetřovací komise expertů, poslanců, aby se tématu věnovala pozornost, aby se upravily třeba i legislativní záležitosti. Budeme chtít zařadit na projednání programu této sněmovní schůze bod zřízení vyšetřovací komise k havárii na řece Bečvě," řekl Jurečka. Opoziční strany už v lednu uvedly, že pokud by neuspěly s žádostí o zřízení komise, založí vlastní expertní tým.

Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí způsobily kyanidy, postihla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky do vody unikly 20. září, podle odborníků poškodily celý vodní biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Do kafilerie odvezli rybáři přes 40 tun ryb. Kriminalisté případ nadále prověřují.

Zdroj: ČTK
Další zprávy