reklama
 
 

Pasivita demokratů byla trestuhodná. V únoru 1948 hrozil konflikt, odpovídal historik Prokop Tomek

Aktualizováno 23. 2. 2018 13:23
V neděli uplyne 70 let od vyvrcholení takzvaného Vítězného února. Právě 25. února 1948 tehdejší prezident Edvard Beneš přijal demisi demokratických ministrů a schválil doplnění vlády premiéra Klementa Gottwalda podle jeho návrhu. Na otázky čtenářů o zlomovém momentu českých dějin odpovídal historik Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu. "Gottwald vyhrožoval nátlakovými prostředky. Beneš se bohužel podvolil," napsal.

Praha - Československý prezident Edvard Beneš se 25. února 1948 podvolil nátlaku a výhrůžkám komunistického premiéra Klementa Gottwalda a přijal demisi nekomunistických ministrů. Od této zlomové chvíle českých dějin v neděli uplyne 70 let.

"Beneš stavěl do pozice nestranného arbitra, přitom mu mělo záležet především na udržení demokracie," odpovídal v online rozhovoru čtenářům historik z Vojenského historického ústavu Prokop Tomek. "Prezident měl být určitě aktivnější," dodal.

Demokratičtí politici byli podle Tomka v únoru 1948 trestuhodně pasivní a nepřipravení. Tehdejší situace ale byla kritická. "Kolem větší části hranic ČSR byla rozložená sovětská vojska o síle několikanásobně převyšující sílu čs. armády. Sovětský nátlak byl spíš nepřímý," popsal.

Online rozhovor s historikem Prokopem Tomkem

23. 2. 11:00

? zbynek - 22. 2. 18:17 dobrý den.
Zajímalo by mě,jak to bylo s neodstoupením J.Masaryka z vlády. Byl určený minimální počet zbylých /neodstoupivších/ ministrů při kterém nemusel ,případně nemohl ,president odvolat vládu,
díky.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Dobrý den. Masaryka s největší pravděpodobností nikdo o demisi neinformoval, takže se nepřipojil. Ústava o takové konkrétní situaci nemluvila. Vláda mohla jednat při nadpoloviční většině členů, z toho vyplývala logicky teze o nadpoloviční většině členů, kteří podají demisi.

? Emil - 22. 2. 18:33 Dobrý den,

Zajímalo by mě, zda považujete převrat za (ne)legitimní a proč?

Děkuju za odpověď
Emil

Prokop Tomek Prokop Tomek: Spíš jej považuji hlavně za nelegální. V některé odpovědi jsme to už napsal: byly to nátlakové prostředky, násilné akce proti jiným politickým silám jako zatýkání poslanců, obsazování sekretariátů a tiskáren. Na Slovensku dokonce předseda sboru povereníků (de facto ministři na Slovensku) Gustáv Husák informoval povereníky za Demokratickou stranu, že je považuje za zbavené funkcí, protože ministři DS podali demisi ve vládě v Praze. To byl naprosto nelegální akt.

? Dana - 22. 2. 18:49 Proč jsme si mysleli, že to do tří let " rupne"?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Nevím, jestli to byl rozšířený názor ale k únoru přispěla atmosféra ve společnosti, které komunistům nadávala záruku přesvědčivého výsledku ve volbách 1948. Tedy - lidé se pomalu začali zbavovat iluzí o komunistech. Takže snad proto.

? Jaroslav Bilský tisbi@volny.cz - 22. 2. 18:51 všechny ty současné lživé hodnocení jsou podřízené současné společnosti.

V roce 1948 neprovedli puč komunisté ,ale ministři za stranu národní socialistické.

Beneš se choval proti své vůli jako státník, demokrat. Úloha Jan MASARYKA BYLA ZÁKONITÁ - MĚL ODPOVĚDNOST ZA CHOD STÁTU.
ČEST jeho památce.Nedivím se Vám jako mladému příznivci dnešní doby ,že za peníze se snažíte vytvořit prostor pro hlásání blud.S přátelským pozdravem Bilský

Prokop Tomek Prokop Tomek: Jaký puč provedli ministři za národní socialisty? Tím že podali demisi? Zkuste uvést jediný fakt o pučistických přípravách demokratů. Žádný neexistuje. Komunisti naopak na přípravách pracovali celé předcházející období. Beneš se bohužel podvolil nátlaku. Vůbec nerozumím Vaší větě o Janu Masarykovi.

? Václav Kovářík - 22. 2. 18:52 Dobrý den. Můžete prosím na faktech ukázat a objasnit ten problém se soc.-dem. ministry a jejich demisemi?

Můj laický pohled:
vláda měla 26 členů, při demisi 12 ministrů se podle ústavy vláda rekonstruovala, při demisi 14 členů už je to více než polovina, a proto by byl býval měl prezident Beneš vypsat nové volby.

Dva ze tří ministrů ČSSD neuposlechli vedení ČSSD a demisi podali dne 25. února ráno, ale KG tyto emise Benešovi na hrad zcela záměrně a podvodně nepřinesl. Beneš to nevěděl a podepsal rekonstrukci.Je to tak?děkujiVáclav Kovářík

Prokop Tomek Prokop Tomek: Dvě doplňující demise - nejsem si teď narychlo jistý ale demise podávali ministři za sebe a ne aby je nosil na Hrad Gottwald. Asi hrálo roli to, že to byla akce jen dvou ministrů, potom, že už byly věci příliš v pohybu. Navíc Gottwlad naoko doplnil vládu formálně členy z další stran, jen šlo o předem získané prokomunistické stoupence.

? Václav Šobr - 22. 2. 18:56 Za předpokladu že by se to dotáhlo k dalším volbám... jak by (s pohledem 70 let zpátky) pravděpodobně dopadly?

nejen celostátní ale i ČR/Slovensko, jednotlivé kraje atd?

Prokop Tomek Prokop Tomek: To je opravdu těžko říct. Pro komunisty určitě špatně, protože oni směřovali k absolutnímu vítězství. Hodně se změnilo od voleb v roce 1946, tehdy Národní fronta ještě spolupracovala, na přelomu let 1947-1948 rostly rozpory, takže výsledek voleb by byl určitě více polarizovaný. Na Slovensku by opět komunisté mnoho nedostali. Jinak netuším.

? Vit Pejšek - 22. 2. 19:14 Je historickými prameny doloženo, že 25.2. skutečně podali demisi dva ministři ze sociální demokracie, jak jsem se dnes dočetl na aktualne.cz ? Dosud se často mluvilo jen o Majerovi. Podali ji k rukám předsedy vlády Gottwalda? Ví se, jestli se tuto skutečnost (umožňující odvolání celé vlády) dozvěděl prezident republiky Beneš dřív, než přijal demise 12 ministrů z 20.2. a pověřil Gottwalda k doplnění vlády o nové členy?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Majer patřil mezi zastánce demise v soc. demokracii od počátku. Spolu s ním podal demisi Tymeš ale byla to jednostranná akce. Ale problém byli další v sociální demokracii: John, Fierlinger. řada dalších váhala. Pokud vím, Beneš to věděl ale pokud by to akceptoval, tak by to v dalších jednáních asi nepomohlo.

? Ladislav Svoboda - 22. 2. 19:34 Dobrý den,

měl by podle Váš šanci útočnější, rozhodnější a koordinovanější, ale stále zákonný, postup nekomunistů? Např. v linii dobře naplánovaného jednoznačného vyslovení nedůvěry Gottwaldově vládě většinou v parlamentu, okamžitém tlaku na jmenování nekomunistické (třeba úřednické) vlády Benešem a následným rychlým zákrokem nového ministra vnitra, který by razantně sáhl do personální situace v SNB/StB a dosadil loajální nekomunisty do klíčových pozic?

Nebo byli komunisté již natolik etablovaní ve státních, bezpečnostních a partajních strukturách, že by náhlá ztráta legitimních politických pozic pro ně nebyl problém a nadále by klíčové složky byli schopni ovládat dostatečně na to, aby provedly puč?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Nekomunisté byli skutečně málo energičtí. například 24. února se měl sejít parlament a komunisté v předsednictvu parlamentu dosáhli toho, že celé předsednictvo schůzi odložilo, aby nekomplikovala jednání o vládě (!). 11. března pak jednohlasně parlament schválil vládu, nenašel se nikdo, kdo by hlasoval proti (někteří už složili mandát) Na sjezdu závodních rad 22. února bylo z 10 000 delegátů asi 1500 nekomunistů a proti rezoluci podporující Gottwalda hlasovalo jen asi několik desítek lidí. V bezpečnostním aparátu měli už komunisté rozhodující slovo. Těžko říct, jaký by byl vývoj ale komunisti by už pozice nevyklidili.

? Jan Kalíšek - 22. 2. 19:42 Zeptám se na něco ještě o deset let mladšího, i když to k roku 48 vedlo. Je Nečasova mise, ve které měl před válkou Jaromír Nečas jménem Edvarda Beneše navrhnout odstoupení Sudet Německu, historickou událostí? Kde jsou dnes poznámky, které měl Jaromír Nečas údajně spálit, ale neučinil tak? Které prameny byste doporučil k pokud možno objektivnímu poučení o tehdejších událostech?

Děkuji za odpovědi.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Bohužel, na to Vám nyní nedokážu odpovědět. Tím obdobím se natolik nezabývám.

? Václav Malý - 22. 2. 19:46 Jaký byl osud ministrů po únoru 48, kteří podali demisi. Moc se o tom nemluví. Jakou úlohu v únorových dnech sehrála sociální demokracie konkrétně předseda strany ?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Vesměs tragický: Drtina (ministr spravedlnosti) se pokusil spáchat sebevraždu, pak dlouho vězněn, Zenkl, Stránský, Procházka, Majer a Ripka uprchli do zahraničí, František Hála a Jan Šrámek zemřeli v internaci. Sociálně demokratická strana byla rozpolcená a infiltrovaná komunisty, přesto se sociální demokraté bránili třeba obsazení ústředního sekretariátu ale část šla s komunisty. Laušman sice také ale za nějakou dobu utekl taky do zahraničí o vánocích 1953 byl unesen do Československa a zemřel ve vězení.

? Marek Petlan - 22. 2. 20:08 Dobrý den, nyní se pan prezident Beneš hodnotí spíše negativně. Ale objektivně, mohl po roce 1945 reagovat jinak, než tak, jak jednal ? Mohl se Stalinovi postavit a jak by to podle Vás asi dopadlo?
Děkuji za odpověď
Přeji Vám hodně úspěchů ve Vaší práci

Prokop Tomek Prokop Tomek: Dobrý den,
v únorových dnech se zdá, že se Beneš stavěl do pozice nestranného arbitra, přitom mu mělo záležet především na udržení demokracie. Byl si zjevně vědom geopolitické situace ale po roce 1945 ještě nebylo nic definitivně rozhodnuto, určitě měl být aktivnější.
Děkuji!

? Jan Novosad - 22. 2. 20:15 Proč nebylo svoláno po demisi 12 ministrů Národní shromáždění, které mohlo vyslovit vládě nedůvěru? Potom by podle ústavy musela vláda odstoupit.

Prokop Tomek Prokop Tomek: 24. února se měl parlament sejít ale předsednictvo v němž byli i nekomunisté nesmyslně souhlasili s návrhem poslankyně Hodinové-Spurné, že by to byla komplikace jednání o vládě. Ale o to měli bojovat nekomunističtí poslanci, byla to jejich chyba. Po únoru pak ti slušnější složili mandát, nebo (většina) se podvolila a souhlasila s novou vládou.

? Viktor Mlčák - 22. 2. 20:31 Proč u nás nebyly po válce umístěny jednotky Rudé armády ? Bylo to zásluhou dohody Beneše se Stalinem nebo šlo o samostatné Stalinovo rozhodnutí ?
Děkuji.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Stáhly se spolu s americkou armádou na podzim 1945. Tehdy proti nebyl důvod, aby zůstaly. Do okupačních zón Německa a Rakouska měli Sověti trasy přes Polsko a Maďarsko, kde Sovětská armáda byla. Politicky to bylo chytré, že tu nebyly. Ale byly všude kolem, s výjimkou Bavorska.

? Petr - 22. 2. 23:04 Kdyby by magori nepodali demisi a vladli dale, bylo by vse v poradku. Benes byl k nicemu kdyz nedokazal vladnout.

Na druhe strane ma kazda zeme nejaky vyvoj, dany kym? Kdo vi.

Do jake miry ma historik logicke nebo emocialni (podvedomi) komentare?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Vláda se na počátku roku 1948 už nedokázala o ničem dohodnout, Gottwald všechny námitky a návrhy zamítal. Demise byla i snaha o vyřešení patové situace. O vývoji lze těžko spekulovat. Ale jistě je správné alespoň se snažit.
Nikdo nemůže být takzvaně objektivní, každý odněkud vzešel a žije v nějaké době, která jeho pohled také ovlivňuje.

? Milan - 23. 2. 7:24 Dobrý den, 70 let po únoru 1948 je možné, že se vláda bude opírat o hlasy komunistů, prezident i premiér to podporují. Není to podle vás vrchol cynismu?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Jsou to paradoxy. Pokud ale komunisté ctí demokratické principy a zájmy státu a občanů, tak je dnes nelze z politické soutěže vylučovat. Podivně ale zní hlasy některých poslankyň KSČM například právě o únoru 1948.

? Jana H. - 23. 2. 7:26 Jakou úlohu hrály v únorovém převratu Lidové milice? Byly důležité? Jací lidé tvořili jejich jádro a proč nebyli potrestáni? Děkuji.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Lidové milice byly jednou z nátlakových sil, takže hrály úlohu zastrašující. Bojovou silou nebyly. Příslušníci LM nebyli secvičeni k nějakým vojenským akcím, měli i málo zbraní. Organizovali je lidé Jako Josef Smrkovský, Josef Pavel (oba později vězněni) František Kriegel (později nepodepsal moskevské protokoly a byl signatářem Charty 77). Za nelegální vznik, vyzbrojování a existenci LM nebyl nikdo potrestán ač byla tato záležitost šetřena.

? Václav Šobr - 23. 2. 8:08 Často se mluví o zlomu mezi komunismem a čímkoliv jiným v bodě nepřijetí Marshallova plánu...

ovšem Marshallův plán taky znamenal defacto zakázat komunistickou stranu - bylo reálné že by ČSR v dané politické konstelaci byla schopna splnit jeho podmínky?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Bývá to uváděno jako zlom ale já si myslím, že spíš psychologický, že se ČSR už zjevně oddělila od Západu. Žádná země podobného typu jej nepřijala, takže těžko říci, jaký by měl vliv u nás.

? Frank - 23. 2. 8:18 Všechno jsou to jen tendenční žvásty podle toho, jak se to komu kdy hodí.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Každá doba má svoji interpretaci minulosti. Ta naše doba se ale liší tím, že nikomu nezakazuje zastávat jeho názor. V tom se liší od poúnorového režimu.

? Zdeněk Žák - 23. 2. 8:19 Dobrý den, jak myslíte, že to bylo se smrtí Jana Masaryka? Existuje naděje, že se dozvíme pravdu? Děkuji.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Dobrý den,
já myslím, že se to nikdy nedozvíme. Noví svědci už nebudou a nové dokumenty také těžko.

? Jiří Kopica - 23. 2. 8:21 Dobrý den, chci se jen zeptat, pokud by komunistům nevyšel pokus převzít moc v únoru 1948, nevyšlo by jim to příště? Mezinárodní situace byla tak nastavená, že Československo prostě do východního bloku spadnout muselo, i kdyby nechtělo. A to že chtělo, situaci jen urychlilo.
Děkuji za odpověď.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Dobrý den,
situace k tomu směřovala ale to nezbavuje demokraty viny za jejich trestuhodnou pasivitu a nepřipravenost.

? Jozef - 23. 2. 8:22 Kdy vznikly, jaká byla role Akčních výborů Národní fronty? Měly oporu v zákonech či ústavě.
Kde Lidové milice, ozbrojená síla KSČ, vzaly zbraně?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Akční výbory vznikly v pondělí 23. února 1948 v Obecním domě. Vznikly z iniciativy Antonína Zápotockého a Ústřední rady odborů jako obroda nefunkční národní fronty. Protože v nich komunisté převzali faktickou moc (z jiných sil tam povolili jen své skryté či otevřené stoupence) zahájily akční výbory okamžitě obrovské čistky v celé společnosti. Opora v zákonech pro to nebyla. Ale to je nezákonnost puče. LM vzaly zbraně ze Zbrojovky Brno, komunisté ovládali podniky. Zbraně měla ale jen část Lidových milicí, bylo jich málo.

? Pavel Novák - 23. 2. 8:25 Přeji dobrý den,

vidíte podobnost mezi Únorem 1948 a Únorem 2018 páchaným neokomunistickým hnutím ANO StB 2011 společně s post-komunistou a dnes opět komunistou Milošem Zemanem?

K čemu negativní lustrační osvědčení, když je premiérem StBák Andrej Babiš?
K čemu bezpečnostní prověrky NBÚ, když je předsedou vlády slovenský nomenklaturní komunista a trestně stíhaný Andrej Babiš? Nastavuje si zde neokomunistické hnutí ANO StB 2011 "nová pravidla" jako komunisté v roce 1948 tak, by jejich jednání bylo beztrestné?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Pevně doufám, že tady podobnost není.

? Bohumila Plesníková - 23. 2. 8:30 Dodrý den,

nabízí se dnes, v možná podivuhodné souvislosti se 70 výročím tzv. Vítězného února, paralela s aktuáním děním na současné české politické scéně? Popř. v čem být výrazně bdělí? V čem nejvíc selhala poválečná česká společnost právě v roce 1948? Byla to bdělost, poválečná euforie, nedostatečná zkušenost s komunismem?

Děkuji
S pozdravemBohumila Plesníková

Prokop Tomek Prokop Tomek: Byly to iluze o změně v SSSR, který byl přece za války spojencem Západu, panoval velký strach z Německa, pro nějž byli asi lidé ochotni věřit v dobrou vůli SSSR. Selhali demokraté, že si nechali vnutit podmínky limitované demokracie (některé síly byly z politické soutěže vyloučeny). Myslím, že dnes panuje tak velký strach například z migrace, že lidé jsou opět ochotni slevit ze svých svobod výměnou za jistotu.

? Štěpán Burian - 23. 2. 8:35 Dobrý den,
Václav Havel tu kdysi vytvořil dodnes hluboce zakořeněnou pověru, že KSČ přišla v roce 1948 k moci demokratickými postupy. Dokážete tento nesmyl vyvrátit pomocí faktů?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Nevím, co máte konkrétně na mysli, naopak při výročí února v roce 1948 mluvil o puči, aspoň jestli se dobře pamatuji. V předcházejících odpovědích jsem uváděl doklady využití nátlakových prostředků, zneužití SNB... Zajímavá je otázka pronikání do jiných politických stran, komunisté v nich měli desítky tajných členů KSČ, příslušníků bezpečnostního aparátu a dalších informátorů, kteří ovlivňovali dění ve stranách, dodávali informace o politických o rozhodováních. Příslušníci aparátu KSČ řídili obsazování sociálně demokratického sekretariátu, tiskárny Práva lidu, tiskárny Melantrichu...

? Jakub Široký - 23. 2. 8:38 V jakém momentu přestal Beneš hrát vedoucí roli čs. politiky a stal se jen pasivním účastníkem hry diktované komunisty a sovětskými poradci?

Byl E. Beneš naivní, realista, či díky své nemoci již nemohl rozpoznat skutečný stav věcí?

Stačil si ještě uvědomit, že důvěřovat Stalinovi byl tragický omyl?
Děkuji za odpověď.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Jaký moment to byl, nevím, ale Beneš chtěl odčinit Mnichov a zajisti, aby se neopakoval, tomu podřídil všechno, obětoval třeba Podkarpatskou Rus (předal ji sám SSSR). Byl asi realista ale jeho cíle nebyly nejspíš ty nejlepší. Do smrti v září 1948 si omyl asi uvědomil.

? Martin - 23. 2. 8:43 Dobry den,
veril Gottwald skutecne natolik komunisticke myslence, nebo byl spise pragmatickym karieristou s touhou po moci? Veril do posledni chvile Moskve?
Dekuji za odpoved.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Byl určitě komunistou, a po válce chtěl vlastní československou cestu k socialismu. Samostatné politiky zjevně schopný nebyl. Spíš se Moskvy bál, věděl už z války, jak to v SSSR s neposlušnými chodí (viz třeba polští komunisté nebo němečtí antifašisté). Obětoval svého dlouholetého spolupracovníka Slánského...

? Valadimír - 23. 2. 8:47 Je pravda to, že v únoru 1948 šlo vlastně o pokus pravicových ministrů o intriku s cílem "položit" vládu a reakci (proti intriku) komunistů ? Tedy, že nešlo vlastně o puč ve vlastním slova smyslu ?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Byla to snaha o nalezení cesty z patové situace, protože vláda byla neakceschopná. Dnes je to něco normálního. Puč to je zejména v tom, že s formálně ústavními nástroji ale za pomoci nátlakových prostředků včetně zatýkání a obsazování sekretariátů jiných politických stran byla prosazena vláda, do níž byli dosazeni prokomunistické loutky, ne představitelé původních stran.

? Pavel - 23. 2. 8:49 Proč se stále hovoří o komunistickém puči, když se o změnu stavu politické scény daného výsledkem demokratických voleb pokusili ministři z tzv. "demokratických" stran? Nebylo to spíše tak, že se komunisti jen bránili proti triku, jak vyvolat předčasné volby? Neměli bychom tedy klást vinu za převzetí vlády v zemi komunisty zejména oněm ministrům z tzv. "demokratických stran", popřípadě jakýmsi strukturám pokoušejícím se o likvidaci komunistů, jako tomu bylo např. v Itálii a Francii?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Iniciační akt vzešel od nekomunistických ministrů ale znovu opakuji, pak následoval nelegální nátlak prostředky jako byly akční výbory národní fronty. Lidové milice a zneužití bezpečnostního aparátu ve prospěch jedné strany. Kdyby byla dodržena pravidla, k převzetí moci komunisty by v únoru nedošlo.

? Jan Novosad - 23. 2. 8:56 V době podání demise měla vláda jen 25 členů, protože lidovecký ministr Vošahlík zemřel a na jeho místo nenastoupil nikdo jiný. Stačilo tedy, aby se k 12 ministrům přidal ještě Jan Masaryk, aby musel podat Gottwald demisi? I kdyby odstoupili i všichni ministři za ČSSD, co by se na vývoji situace změnilo? Myslím, že by Gottwald neodstoupil a jeho postup by byl stejný: trval by na doplnění vlády jinými ministry.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Postup by byl možná stejný. Je otázka, jak by ale mohl reagovat Beneš. Měl by trvat na nové vládě. Dále: pokud by byla vláda doplněna ostatními stranami podle jejich skutečné vůle, ne jak byly de facto převzaty komunistickými agenty, tak by byla situace také jiná. Gottwald sice doplnil vládu nekomunisty ale de facto to byli všechno jeho lidé. Snad jen Masaryk ne.

? Martin Kosa - 23. 2. 8:59 Dobrý den, pane doktore,
dovolte dvě otázky:

1) Je známo, že E. Beneš udržoval úzký kontakt se Zdeňkem Fierlingerem, jehož role v moderních československých dějinách patří k těm nejhanebnějším. Mohl by jste říci něco o jejich vztahu, proč si Beneš snad již ve 30. létech vybral právě tohoto člověka za svého takřka důvěrníka, pod jehož vlivem ČSR směřoval přímo do náruče Stalinova SSSR se všemi důsledky, které to přineslo? Případně uveďte, prosím, odbornou literaturu, která se vztahu těchto dvou pánů, věnuje, děkuji.

2) Jaký byl názor čs. diplomatů, kteří mnohdy za dramatických okolností opouštěli Československo po "vítězném" Únoru 1948, na E. Beneše a zejména na jeho koncepci zahraniční politiky v letech 1929 - 38, jako i na jeho politiku během třetí republiky? Děkuji Vám za Vaše odpovědi a přeji vše odbré.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Dobrý den,
monografie o Zdeňku Fierlingerovi zatím nevyšla. Fierlinger byl v čs. legiích odvážný a energický mladý muž a dobrý organizátor. Došlo u nějakému k nějakému vývoji, který ale uspíšila až jeho mise v SSSR od sklonku třicátých let. Nevím, jestli by Benešovým přímo důvěrníkem ale měl blízko k SSSR a s ním chtěl Beneš budovat úzké vztahy.
Jak známo, 25. února se ministři zavázali, že nebudou Beneše nijak obviňovat. V zahraničí nebo i doma (v pamětech Prokopa Drtiny) ale byli kritičtí k jeho postojům v únoru. Z koncepce politiky do roku 1938 jej nevinili (byla to ostatně i koncepce Masarykova) a na politickém systému třetí republiky se bohužel sami podíleli.
Děkuji moc

? Roman Pospíšil - 23. 2. 9:04 Dobrý den, co si vlastně tzv. demokratiční ministři slibovali od svých demisí? Pád vlády? Měla sněmovna nějakou možnost vyslovit vládě nedůvěru, nebo naopak tito ministři komunistům otevřeli dveře k neomezené moci (bez ohledu na to, zda měl prezident nechat celou vládu odvolat či nikoliv)? Co se vlastně stalo z hlediska přechodu od volebního systému k jednotným kandidátkám a vedoucí úloze strany - což jsou ty principy, které znemožnily reálnou volbu mezi stranami?
Děkuji za odpověď

Prokop Tomek Prokop Tomek: Dobrý den,
nepochybně očekávali, že demise nebude přijata a že dojde k zásadní rekonstrukci vlády a také k volbám. Sněmovna neudělal v době krize nic a potom byla už zcela zmanipulovaná. Ještě v dubnu 1948 chtěli komunisté kandidovat samostatně. Přestože již měli dokonale ovládnuté ostatní politické strany, rozhodli se nakonec neriskovat a kandidátka byla v květnu jen jedna, takže alternativa nebyla. Potom už žádná politická soutěž, žádná změna.

? František Novák - 23. 2. 9:13 Dobrý den,

domníváte se,že český národ je demokraticky "nezralý", tzn. že raději dá přednost své hlasy ve volbách osobám s autoritativními hlasy (Zeman,Babiš,Okamura...) jen aby se "měl okamžitě dobře", než abychom soustavně budovali pluralitní demokracii pro naše děti, ačkoliv je to postup daleko obtížnější?

Děkuji.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Momentálně to tak vypadá ale snad je to jen přechodná krize. Vzpomínám na devadesátá léta, mnoho lidí mnohokrát říkalo, že to už horší být nemůže. Dějiny nekončí. Já jsem optimista.

? Vít - 23. 2. 9:18 Dobrý den, podařilo by se komunistům uchvátit moc, kdyby byla přesně dodržena Ústava? Jinými slovy, měla už tehdejší Ústava obsaženy pojistky proti omezení demokracie, nebo byla příliš slabá a bezzubá a tudíž komunisté tahali za delší konec?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Dobrý den,
ona jakoby byla dodržena. Ale problémem je zastrašování, nátlakové prostředky. Problémem byl systém Národní fronty, některé politické síly (pravice) nebyly vůbec po válce povoleny, ten systém vyhovoval komunistům.

? vala - 23. 2. 9:24 Dobrý den,kdy historikové seberou odvahu k prezentaci historických událostí o 38,48,68 roce,o období protektorátu,o politických procesech atd zatím máme bajky jako před 89 jenom v opačném gardu....

Prokop Tomek Prokop Tomek: Dobrý den,
nevím, co máte konkrétně na mysli. Zdejší archivy jsou otevřené nejvíce, jak to je možné, obsahy knih nikdo necenzuruje, neurčuje o čem budou... Myslíte, že to jsou bajky? A co fakta, na kterých jsou knihy dnes založeny.

? Vladimír Kalus - 23. 2. 9:33 Dobrý den,

l. Byly komunistické bojůvky, Lidové milice vyzbrojovány armádními zbraněmi s plným vědomím tehdejšího ministra národní obrany nebo dokonce z jeho rozkazu?

2.Kdo velel SNB při zásahu proti pochodu studentů a občanů na pražský Hrad 23.02.1948
a došlo tam ke střelbě do účastníků pochodu či jinému násilí s následky zranění lidí?Děkuji Vám za odpověď.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Dobrý den,
ne, byly to zbraně ze zbrojovky, z armády ne. Svoboda zachovával formální nestrannost.
Kdo konkrétně velel zásahu teď nevím. Ke střelbě došlo jen 25. 2. a měl to být náhodný výstřel (student Řehounek byl zraněn na noze, následky měl ale doživotní) Bylo ale zatčeno bezmála sto lidí za účast na demonstracích. Násilí během zásahu spočívalo hlavně v zastavení a rozehnání davu.

? René - 23. 2. 9:34 Dobrý den,jaké podle Vás plyne z února 1948 největší ponaučení pro dnešní společnost?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Dobrý den,
neslevovat ze zásadních věcí, nespoléhat se na to, že ústupek nevadí, že se pak zase podaří věci napravit. Příležitost k tomu už nemusí být.

? Jiří Hájek - 23. 2. 9:46 Jak se díváte na úlohu našich umělců prosazujících ve svých dílech socialismus, kolektivismus, společné vlastnictví, kolchozy - jako např. až fanaticky ve svých dílech filmech i divadelních hrách Jan Werich. Tito lidé pomáhali, a teď je otázka zda vědomě či nevědomě, Stalinovi a Gottwaldovi u veřejnosti získávat pozitivní náhled na komunistické zřízení a tím jistě přispěli k vítěznému únoru. Čest jejich památce.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Snad jen, že nevěděli, jaký bude další vývoj, byť třeba Werich zůstal oporou i v době Stalinismu. Pak už šlo hůř z toho vystoupit.

? Ivan Hovorka - 23. 2. 9:50 Vadí mi velmi - podotýkám, že jsem nebyl posledních asi 50 let( bude mi letos 77)nikoho volit-prostě mi vadí, že současníci(kteří neví o historii tohoto národa vůbec NIC)kritizují bezhlavě minulý režim. Podotýkám, že jsem apolitický typ a nikdo z rodiny nebyl v KSČ ani na př. v ROH. Vypadá to, že se bývalý národ jen flákal a nic nedělal. Uveďte to, prosím, na pravou míru. Kvůli současným kritickým zívákům a nulám.
Bývalý režim mi byl tak lhostejný jako tento. Když o tom přemýšlím, tak jsme se měli nejlépe, když otec pracoval jako projektant ve Slovenském štátě. Vozil do republiky cigarety, maso, uherský salám, hračky pro nás i pro , no byl to báječné. Nyní to stojí za h...o, neboť zas máme vše.
Jen spokojenost lidem chybí. Chyba byla, že se zrušila povinná vojenská služba. Měla by správně trvat alespoň 3 roky. Potom byla chyba, že se národ nedokázal vypořádat do hloubky s komunisty. Správné by bylo, kdyby se VŠEM komunistům zabavily majetky, peněžní účty, byty atd. a všechna tato idiviidua by se přestěhovala do panelákových bytů a podobně, a zákonem by bylo zajištěno, že by nemohli dále škodit.

Prokop Tomek Prokop Tomek: To je otázka trochu mimo samotný únor 1948. Lidé se naučili v systému žít a málokdo má tak destruktivní povahu aby se snažil dělat věci špatně. Proto bylo vytvořeno i hodně dobrého ale musíme si klást otázku, Kolik by bylo možno vytvořit za normálních poměrů. Nehledě na to, že hodně lidí bylo tím režimem ovlivněno i existenčně.
Máte ale nějaké návrhy, nicméně bez účasti aspoň na těch volbách toho jednotlivec moc nezmění.

? Radek B - 23. 2. 10:06 Dobrý den, lze najít úvahy, že kdyby Beneš nepřijal demisi demokratických ministrů a rozpustil Gottwaldův kabinet, v předčasných volbách by komunisté ztratili většinu a Československo by pravděpodobně zůstalo na západní straně železné opony. Zároveň jsem ale teď četl, že komunisté sice neměli většinovou podporu společnosti, ale byli velice dobře vyzbrojeni. Není tedy pravděpodobné, že by k puči došlo tak jako tak?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Dobrý den,
ten scénář s volbami a změnou by mohl ale nemusel být pravda. Podpora se zjevně ztrácela, v květnových volbách 1948 by už tolik jako v roce 1946 asi nezískali. Armáda nebyla pod komunistickou kontrolou, jedině Ministerstvo vnitra, takže to vyzbrojení nebylo naprosté. Ovšem demokraté jako politická síla neměli žádné zbraně.

? Jana - 23. 2. 10:12 Dobrý den, "práce" ruských tajných služeb nás dnes nechává, zdá se, v klidu. Nepodobá se dnešní situace (dezinformace, útoky na novináře, na veřejnoprávní média) situaci před únorem 1948, kterou měly ruské tajné služby pevně v rukou? Děkuji. Jana

Prokop Tomek Prokop Tomek: Těžko říci. Úplně se ta současná situace té tehdejší nepodobá. Pevně věřím, že to nebude mít podobný konec.

Děkuji za dotazy, musím už končit.

Na shledanou

Prokop Tomek

? Petr - 23. 2. 10:38 Dobrý den,

dnes se často používají dezinformace k mocenským cílům a soubojům. Byla tato forma politického boje využívána komunisty v roce 1948 nebo ve volbách, které tomu předcházely? Děkuji za odpověď.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Dezinformace se používaly i tehdy. Za asi nejzávažnější považuji akci proti Demokratické straně na Slovensku, která tam vyhrála volby v roce 1946 a roku 1947 byli někteří její příslušníci obviněni z kontaktů se slovenským exilem a strana donucena vyklidit množství politických pozic. Strana sama přitom nijak nezradila. 23. 2. 1948 byla využita prokazatelná dezinformace o přípravě puče národními socialisty k obsazení jejich ústředního sekretariátu v Praze a zabavení dokumentů Sborem národní bezpečnosti.

? František Vejvoda - 23. 2. 10:40 Omlouvám se k mé otázce. Bylo to v rozhovoru na Akutálně s p. Pithartem a jednalo se o studii historika V. Vebra, který vyslovuje tvrzení, že podali 25. února ještě dva sociálně demokratičtí ministři demisi.

Prokop Tomek Prokop Tomek: To je pravda, taky jsem to v jedné z odpovědí psal, Tymeš a Majer. Sociální demokracie ale byla rozpolcena. Ti dva jednali v podstatě proti názoru vedení strany.

? Pavel Trnka - 23. 2. 10:40 Dějiny se opakují dokola, bohužel ne vždy dobře.

otázka na Vás,
pane historiku Prokope Tomku,
"Kléma a Martička"- Únor 1948 a "Milošek a Ivanka"- Únor 2018,
nesledujeme nyní v přímém přenosu další komunistický převrat-"Únor 2018" s Miloškem a Burešem a Filipovičem a Okamurovičem ?Děkuji za odpověď.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Historici studují to, co se už stalo, takže těžko předvídat. V roce 1948 bylo napojení na cizí velmoc přímější. Ale zato dnes je zase celkem velká podpora politickým extrémům. Naštěstí demokratické mechanismy zatím fungují. Osobně doufám, že opakování nesledujeme.

? Pavel Koráb - 23. 2. 10:51 Prosím, v čem přesně byl převrat protizákonný a je pravda, že demisi podala nadpoloviční většina ministrů a nebylo tedy možné pouze doplnit nové ministry?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Protizákonný byl v užití nátlakových prostředků: obsazení důležitých míst Sborem národní bezpečnosti, nelegálním ozbrojením a vysláním Lidových milic, zřízením akčních výborů, které okamžitě čistily z celé společnosti lidi s postojem nepřátelským komunistům, obsazováním stranických sekretariátů jiných stran, zatýkáním poslanců jiných stran...Demisi podala nakonec nadpoloviční většina (dodatečně poslední den sociální demokrati Tymeš a Majer). Takže vláda měla ukončit činnost.

? Martin Arcimovič - 23. 2. 10:53 Dobrý den,
do jaké míry si v roce 1948 vedení KSČ bylo vědomo, že slouží zájmům cizího státu a jak hluboko do struktury strany toto vědomí sahalo?

Prokop Tomek Prokop Tomek: Radikalizace postupu komunistů zhruba v polovině roku 1947 je zřejmá. To koresponduje se změnou názoru Stalina na vlastní československou cestu k socialismu. Takže komunistické vedení zjevně reagovalo na pokyny Moskvy. Ovšem asi nikdo z vedení ani z členské základny nevěděl, že se o několik let později dočká procesu se Slánským atd. Tím chci říct, že představa o tom, co se právě děje, byla zejména u členské základny možná neurčitá.

? Jan Sladek - 23. 2. 11:06 Dobry den paneTomku.Chel jsem se zeptat na vas nazor a vedomosti do jake miry byl prezident Benes vydiran Gottwaldem.A nebo primo sovety.

Prokop Tomek Prokop Tomek: Dobrý den, Gottwald vyhrožoval nátlakovými prostředky, které měl k dispozici: odboráři, Lidové milice, tzv. obrozená Národní fronta, tedy akční výbory národní fronty. Situace byla kritická. Kdyby Beneš nepovolil, Gottwald by to nejspíš nerespektoval a došlo by ke konfliktu. Komunistům se podařilo zneužít SNB na svoji obranu, jako na obranu legální vlády. Demokraté měli holé ruce, postoj Svobody byl nejasný a nikdo nevěděl, jak by se zachovala armáda. Kolem větší části hranic ČSR byla rozložená sovětská vojska o síle několikanásobně převyšující sílu čs. armády. Sovětský nátlak byl spíš nepřímý.

autor: Aktuálně.cz | 22. 2. 2018 18:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama