Koho Češi chtějí ve svém čele. Čeho si na politicích cení a co jim neodpouštějí

David Klimeš Jiří Kropáček Josef Greš David Klimeš, Jiří Kropáček, Josef Greš, Behavio
Aktualizováno 4. 10. 2021 6:33
Jaké vlastnosti, zvyky a dovednosti by podle voličů měl mít ideální premiér? Na čem zas tolik nezáleží? Čemu by se měl důsledně vyhýbat? A kdo z reálných kandidátů naplňuje sdílené představy nejvíce? Odpovědi přináší závěrečný díl unikátního výzkumu, který pro Aktuálně.cz připravila agentura Behavio.
Kresba: Shutterstock, Aktuálně.cz

Většina obyvatel poptává u předních politiků poctivost, schopnost dohodnout se s ostatními či ochotu řešit problémy „běžných“ lidí. Ale také například odvahu zastávat nekompromisně svůj názor. Každý z lídrů, kteří ve volbách o druhém říjnovém víkendu budou aspirovat na post šéfa příští exekutivy, exceluje i propadá v jiné ze žádaných disciplín. Co tedy Češi považují za největší přednost? Co naopak za největší hřích? A jak si v jejich očích potenciální předsedové vlády v tomto ohledu stojí?

Jaké vlastnosti by podle českých voličů měl mít ideální premiér?

Je slušný a poctivý 75 %
Dokáže se domluvit 69 %
Řeší problémy běžných lidí 65 %
Efektivně věci zařídí 64 %
Je vzdělaný 57 %
Je rázný a rozhodný 57 %
V životě něco dokázal 45 %

Srovnání lídrů

Je slušný a poctivý

6 % 13 % 12 % 11 %
Babiš Bartoš Fiala Okamura

Jakého chování a jakých dovedností si na politických lídrech cení sympatizanti jednotlivých uskupení?

Morální, vědomostní i manažerské kvality politického lídra podle výzkumu představují v očích voličů jen polovinu úspěchu. Vposledku je nezaujme, pokud v nich zároveň nedokáže svým vystupováním vyvolat také pocit náležité blízkosti. Co potenciální voliči zdejších stran potřebují k jeho získání?

RozhovorIdeální premiér? Pro příznivce ANO a SPD hlavně někdo rázný, pro voliče koalic zase poctivý, říká spoluautorka výzkumu Lenka Chudomelová

Jaké vlastnosti u politických lídrů nejvíc poptáváme?

Pro tři ze čtyř Čechů je podstatné, aby to byl slušný a poctivý člověk. Jde nicméně o rys, na nějž kladou mnohem větší důraz potenciální voliči stran sdružených v opozičních koalicích než ti, kteří sympatizují s ANO. Kromě toho jako společnost požadujeme, aby byl premiér schopný kompromisu, přičemž opět platí stejné aranžmá jako v předchozím případě. Na třetím místě oceňuje zdejší elektorát odvahu dávat zřetelně najevo své názory. To už je ale podstatné zejména pro voliče ANO a SPD – ti to dokonce považují za úplně klíčovou věc. Na čtvrtém místě je pro nás důležité, aby politický lídr řešil problémy obyčejných lidí. Na což kladou důraz zejména ti, kdo uvažují o volbě SPD a ANO, méně už pak ti, kdo cítí náklonnost k občanským demokratům.

Socioložka Lenka Chudomelová z agentury Behavio | Foto: Taka Tuka Photo (Janis Voudouragkakis)

Není bez zajímavosti, že pro lidi, kteří tíhnou k ANO, je zásadní, aby premiér uměl efektivně zařizovat věci, byl rázný a něco už v životě dokázal. Všimněte si, že jde přesně o ty rysy, které se Andrej Babiš snaží v kampaních vykreslovat jako sobě vlastní. Stačí si s tímto vědomím vzpomenout třeba na jeho image úspěšného podnikatele nebo na sliby, že „to prostě zařídí“, případně se za lidi bude prát „až do roztrhání těla“. Pro voliče opozičních demokratických stran je naproti tomu důležitější lídrovo vzdělání, s čímž se očividně snaží pracovat Petr Fiala.

Vidíte mezi aktuálními kandidáty na premiérský post někoho, kdo obecným voličským požadavkům vůbec nevyhovuje?

Pohled na jednotlivé lídry se výrazně mění v závislosti na tom, jaké politické síle dávají lidé přednost. Vidíme například, že obecně nejdůležitější atribut – tedy slušnost a poctivost – si s tvářemi „svých” partají spojují víceméně všichni. S nečestnou výjimkou potenciálních voličů hnutí ANO, protože jen pětina z nich si o Andreji Babišovi myslí, že by byl takový.

Abych ale odpověděla na vaši otázku: Nejméně výrazný je Petr Fiala. Lidé – včetně těch, kteří přemýšlejí o tom, že mu dají svůj hlas – jej považují v první řadě za vzdělaného, případně poctivého. On sám se sice snaží profilovat také jako někdo, kdo se umí s ostatními dohodnout, nicméně stále platí, že mu tuto schopnost přičítá jen necelá třetina voličů, které má na své straně. A pouhých 12 % celé populace.

Skoro vůbec nikdo jej pak nepovažuje za efektivního, což je drtivé, protože to je vlastnost, již mají voliči jeho vlastní strany za druhou nejdůležitější.

Novináři už léta zkoušejí kandidáty na premiéra z angličtiny. Je to ale něco, čemu přikládá váhu i společnost jako celek?

Celkově je to důležité pro polovinu Čechů, nicméně nikoliv rovnoměrně. Záleží na tom třem čtvrtinám těch, kdo se chystají volit Piráty, ODS nebo TOP 09. Nijak zvlášť si toho ale nevšímají příznivci SPD, komunistů a Přísahy. Voliči ANO v tomto ohledu přesně odrážejí populaci jako celek – podstatné je to pro každého druhého z nich. Což není zanedbatelné, zároveň ale také ne klíčové.

Obecně lze říci, že pohled na jazykovou kompetenci koreluje s tím, jak důležitá je pro dané voliče spolupráce na mezinárodní úrovni. Ti, kdo považují za životně důležitou naši příslušnost k NATO či Evropské unii, na angličtině bazírují. Ostatní to nijak zvlášť nezajímá.

Jak moc velký vliv má dobře zvolená image? Měli by si politici třeba občas navléknout džíny a projet se městskou dopravou?

Tyto konkrétní věci samy o sobě v Česku nijak zvlášť nerezonují. Jinak ale na symboly, které signalizují politikovu blízkost a jeho porozumění takzvaným běžným lidem, velmi slyšíme. Příklady, které jste zmínil, zde takto nefungují, mohou to ale třeba být návštěvy ministryně financí Aleny Schillerové v domovech pro seniory nebo akce typu Český jarmark SPD.

Celkově se dá říci, že voliči si u politiků váží důležitých pozitivních vlastností.

V čem ale lídři zejména opozičních koalic zklamávají, je komunikace. Měli by pořád dokola a hlavně přístupně s voliči mluvit, naslouchat jim a přesvědčovat je konkrétními činy o svých kvalitách.

Lenka Chudomelová je socioložka, pracuje v agentuře Behavio.

Zdroje fotografií: Shutterstock, Aktuálně.cz

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 minutami

Slavnostní vojenská přísaha ve středu netradičně zazněla v Brně. Složilo ji bezmála pět set studentů

V kasárnách Univerzity obrany v Brně ve středu po 10:00 zaznělo sborově "Tak přísaháme!" Věrnost České republice na netradičním místě slíbilo 462 nových studentů univerzity. Přísaha jako tradiční součást oslav výročí vzniku československého státu 28. října se až na výjimku vždy konala na Hradčanském náměstí u Pražského hradu, účastnila se jí i hlava státu. V Brně se výjimečně konala v roce 2017, loni kvůli vývoji covidu nebyla vůbec.

Věrnost republice dnes dopoledne odpřisáhlo 462 studentů Univerzity obrany v Brně, kteří po ukončení základního výcviku u Velitelství výcviku - Vojenské akademie ve Vyškově nastoupili ke studiu. Včetně šesti studentů vojenského oboru Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. Z počtu bylo 20 procent žen.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Senát zamítl zmrazení platů vrcholných politiků, vzrostou asi o šest procent.

Platy vrcholných politiků by měly vzrůst příští rok asi o šest procent. Senát ve středu zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Rozhodnutím horní komory návrh takzvaně spadne pod stůl, nová povolební sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat.

Rozhodnutí Senátu odsoudil premiér Andrej Babiš (ANO), označil ho za nehorázné. "Je to další podvod nové koalice na voličích," řekl.

Pro zamítnutí, jak je doporučily senátní výbory, hlasovalo 57 ze 68 přítomných členů horní komory. Proti jich bylo pět. Sněmovna schválila zmrazení platů vrcholných politiků zrychleně jen několik dnů před volbami do dolní komory. Pro předlohu tehdy hlasovalo 133 ze 134 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran.

Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi. Jinak by stouply zhruba o devět procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy