Jak a proč Češi volí. Nahlédněte do hlavy lidem, jejichž volbu nechápete

David Klimeš Jiří Kropáček Josef Greš David Klimeš, Jiří Kropáček, Josef Greš, Behavio
6. 9. 2021 5:30
Potkejte se s těmi, které jinak míjíte. Zjistěte, jak přemýšlejí voliči stran, pro které byste sami nikdy nehlasovali. Co je pro ně opravdu důležité? Co odmítají a po čem touží?
Kresba: Shutterstock

Aktuálně.cz ve spolupráci s výzkumnou agenturou Behavio připravilo sérii unikátních předvolebních průzkumů, které pátraly po tom, co chceme jako Češi, co nás zajímá jako voliče konkrétních politických uskupení a nakolik se obojí spolu potkává či míjí.

Na úvod pětidílného seriálu, který bude odteď až do voleb vycházet každé pondělí, si můžete vyzkoušet, jak dobře dokážete odhadnout, co považují voliči jednotlivých stran za zásadní a co je pro ně podružné.

Umí se liberální volič trefit do uvažování těch, kdo hodlají svůj hlas odevzdat extremistům? A umí si krajně vyhranění voliči dobře představit, čím žijí lidé, jejichž volba je jim úplně cizí? Pro koho jsou nejdůležitějším tématem důchody? Pro koho klima? Pro koho bydlení? Pro koho dluhy a exekuce? Pro koho členství v NATO? A pro koho třeba české potraviny na pultech?

Vyzkoušejte si svůj odhad a poznejte už před říjnovými volbami, jak, proč a podle čeho si v Česku vybíráme politiky.

Vyberte si stranu, jejíž voliče chcete poznat. Zkuste určit, jak podle vašeho názoru odpovídali na položené otázky, a porovnejte svůj odhad s jejich reálnými odpověďmi.

Označila nadpoloviční většina lidí, kteří zvažují volbu i následující téma za prioritní? Záleží jim na tom, abychom byli zemí, pro kterou platí předložené tvrzení? i

RozhovorZloba na Brusel a migranty je uměle živená, reálně nás trápí úplně jiné věci, říká spoluautor průzkumu Lukáš Tóth.

Jaká témata jsou pro drtivou většinu voličů nejzásadnější?

Bez ohledu na politické preference se jako společnost shodneme, že je pro nás prioritou, aby zde zákony platily pro všechny, abychom se cítili ve své zemi bezpečně a aby měl každý přístup ke kvalitní zdravotní péči.

Lukáš Tóth je ekonom a spolumajitel agentury Behavio. | Foto: Aktuálně.cz, Milan Bureš

Lišíme se ovšem v konkrétních představách: někomu dávají pocit bezpečí zavřené hranice, jiný si jej spojuje spíše s trénovanou a tolerantní policií. Nechceme tedy sice to samé, ale spojují nás podobné pohnutky. Alespoň tedy ve věcech, které vnímáme jako nejzásadnější.

Důležitá je pro nás také péče o krajinu, zvířata a ovzduší. Jak ovšem výsledky výzkumu ukazují, je to už téma, jehož naléhavost pociťujeme rozdílněji. Pro lidi, kteří uvažují o volbě ANO, ČSSD a SPD, leží na seznamu priorit níže než pro ostatní.

A pak je tu jedno překvapení: Široká shoda na tom, že chceme, aby tady velké korporace platily daně. Ukázalo se, že nám to leží na srdci dokonce více než třeba dostupné bydlení.

V čem se naopak jako voliči nejvíc lišíme?

Ve vztahu k Evropské unii, k NATO a k migraci z muslimských zemí. Jsou to oblasti, které si část politiků evidentně zvolila jako cílenou třecí plochu, na níž se chce vymezit vůči konkurenci a demonstrovat rozhodné postoje.

Dělící linie nepřekvapivě vede mezi současnou vládní koalicí, stranami, které ji tak či onak tolerují (SPD, KSČM) a zbytkem politického spektra. Je to škoda, protože jde o úplně zbytečný a víceméně umělý konflikt: žádná voličská skupina nepovažuje tato témata za prioritní. Pro politiky je ale výhodné k nim upírat pozornost, protože nám jí pak zbývá mnohem méně na jejich výkony v oblastech, které nás opravdu pálí – což je stav zdravotnictví a justice.

Existují témata, na kterých se štěpí opoziční koalice?

Příznivci obou seskupení se liší například vztahem k daním či adopci dětí stejnopohlavními páry. Nicméně dvojice Piráti plus starostové a lidovci plus topka tvoří poměrně homogenní bloky.

Trochu jiné už jsou postoje lidí, kteří uvažují o volbě ODS. Ti mají v některých případech blíže k příznivcům PirStan, v jiných zase k lidem, kteří zvažují volbu Spolu. A třeba klimatické změny považují za výrazně méně naléhavé téma než ti, kdo uvažují o volbě ostatních stran demokratické opozice.

Dá se říci, na co by se měly zaměřit jednotlivé strany, aby si v maximální možné míře získaly své příznivce?

Obecně ne. Kdo chce vytvářet a pak kapitalizovat vztek, má to poměrně snadné. Ostatní ale mají v kampani tři naprosto odlišné úkoly: Oslovovat svoje – více či méně vlažné – příznivce, získávat si nové a co nejvíc lidí z obou skupin dostat k volbám. To jde často proti sobě.

Platí ovšem, že chcete-li oslovit skupinu voličů, pro které je nejdůležitější jedno zcela konkrétní téma, musíte se v něm pro ně stát absolutní jedničkou. Druhé místo se nepočítá.

Buďme konkrétní. Současné parlamentní strany zjevně nedokázaly obsadit oblast, které bychom mohli říkat třeba „spravedlnost pro všechny“. Buď nevěděly, že je to pro voliče tak velká priorita, nebo doufaly, že téma vytěží lépe než konkurence i bez jasné kampaně. Není pak divu, že se z ničeho nic objevila Přísaha, která se bez programu i jakékoliv ukázky své práce rychle stala relevantní součástí předvolebního klání. Spojení s tématem spravedlnosti jí v myslích voličů jednoznačně pomohlo.

PoznámkaVýběr otázek pro jednotlivé politické strany:

Z celkem 25 testovaných témat je jich do kvízu pro každou politickou stranu vybráno vždy 10, a to podle několika klíčů:
- aby dobře reprezentovala agendu dané strany
- aby byly jednotlivé tematické okruhy u každého uskupení zastoupeny rovnoměrně
- aby nezapadly překvapivé, kontraintuitivní odpovědi.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 47 minutami

Úroda jablek má být letos podprůměrná, hrušek bude nejvíc od roku 2018

Sklizeň jablek v České republice bude letos podprůměrná na úrovni 111 535 tun. V porovnání s loňskou sklizní by měla klesnout o pět procent a proti průměru sklizní posledních pěti let by měl propad činit šest procent. Naopak sklizeň hrušek by měla meziročně vzrůst o 21 procent na téměř 7000 tun, a být tak nejvyšší za poslední tři roky. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně jablek a hrušek provedeného k 1. září Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). U ostatních ovocných druhů ústav zářijový odhad sklizně nedělá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy