Když posílal soudce na tři roky do vězení šéfa Lánské obory Miloše Baláka, nepochyboval o vině firmy Energie - stavební a báňská, která stamilionovou zakázku v prezidentově sídle získala. Potrestanému Balákovi byla blízká, sponzorovala například jeho basketbalový klub.
"Cílevědomě, dlouhodobě a bezskrupulózně jednala tak, aby co nejvíce vytěžila z ohýbání zákona o veřejných zakázkách v její prospěch. Energie má přitom peníze pocházející z veřejného prostoru za základ svých příjmů, o což více je nynější příklad odstrašující," napsal do rozsudku Petr Sedlařík, soudce Okresního soudu v Kladně loni v květnu. Energii zakázal na tři roky účast ve veřejných zakázkách. Jednání společnosti je podle něj nejlepším příkladem, proč zákon takový trest umožňuje.
Zatímco Baláka uchránil od vězení prezidentskou milostí Miloš Zeman, Energii trest zůstal. Podle zjištění Aktuálně.cz a HN firmě přesto plynou další miliony od Dopravního podniku hlavního města Prahy, tedy firmy, kde minulý týden zasahovala Národní centrála proti organizovanému zločinu kvůli kauze kolem politika STAN Petra Hlubučka.
S pražskou firmou má Energie rámcové smlouvy, na základě kterých dostává další objednávky. Od konce letošního března, kdy padl v lánském případu pravomocný rozsudek, poslal dopravní podnik Energii 2,7 milionu korun. Podle registru smluv firma dále servisuje výtahy, provádí geologický průzkum linky metra D, opravuje metro či další stavby.
Mluvčí dopravního podniku reportérům řekl, že na základě sedmi rámcových smluv vyplatí podnik Energii ročně téměř čtyři miliony korun. Právní experti protikorupční organizace Transparency International se však kloní k tomu, že posíláním dalších veřejných peněz porušuje podnik soudem nařízený zákaz.
"Jednotlivé objednávky představují samostatné smlouvy, které z vysoutěžené rámcové dohody pouze vycházejí. Kloníme se k názoru, že by uzavírání takovýchto dílčích smluv nemělo být dovolené," uvedl právník organizace Jan Dupák. Upozornil zároveň, že zatím chybí rozhodovací praxe, zákaz veřejných zakázek dosud soudy uložily jen osmi firmám.
Dopravní podnik: "Akademický názor"
Vedení dopravního podniku naopak trvá na tom, že postupuje správně. "Jak máme ze dne na den zajistit a vysoutěžit nového dodavatele? To není možné zajistit!" ohradil se mluvčí Daniel Šabík. Posudek právních expertů označil za čistě akademický a nezohledňující potřeby právnických osob.
Po dotazech redakcí ale připustil změnu. Po třech měsících od pravomocného rozsudku chce podnik smlouvy s Energií přesoutěžit. Část přesto ponechá. Mimo jiné služby báňských záchranářů, které ze zákona musí kvůli metru mít.
"Na základě rozhodnutí Českého báňského úřadu je může na území Prahy vykonávat pouze Energie. V této záležitosti naplňujeme povinnost stanovenou státním úřadem," dodal Šabík a přiložil rozhodnutí báňského úřadu, které to podle něj má dokazovat.
Báňský úřad: Nic takového netvrdíme
Proti takovému výkladu se ale zase vymezuje báňský úřad. "Pokud podnik dospěje k závěru, že nechce nebo nemůže využívat služeb některé ze záchranných stanic, nic mu nebrání zřídit vlastní stanici nebo uzavřít dohodu se zřizovatelem jiné," prohlásil ústřední báňský inspektor Bohuslav Machek.
Na dotaz Aktuálně.cz dodal, že své rozhodnutí, které zahrnuje Energii, změní. "Aby odpovídalo novým skutečnostem, jak to báňský úřad už v minulosti několikrát učinil," uvedl. Pro dopravní podnik to znamená, že bude muset nejspíš ukončit i tuto rámcovou smlouvu.
Dohled nad zákazem veřejných zakázek pro potrestané firmy má ministerstvo pro místní rozvoj. Podle mluvčího Jiřího Landy ale žádné porušení zákazu nezaznamenalo. "V případě, že by zadavatel uzavřel smlouvu s dodavatelem, se kterým ji uzavřít nesměl, jde o přestupek a zadavatel bude pokutován," podotkl Landa.
Jágr: Nic nezákonného jsme neudělali
Názor pravomocně potrestané Energie není jasný. Na dotazy Aktuálně.cz firma dlouhodobě neodpovídá. "Na otázky nebudeme reagovat a ponecháme je bez komentáře," uvedl i tentokrát mediální zástupce firmy Karel Samec. Dotaz si přečetl i hokejista Jaromír Jágr, který je místopředsedou představenstva. Ani on však neodpověděl.
V minulosti trval na tom, že se Energie ničeho nedopustila a žádný trest by dostat neměla. "Já jsem tam v té době nebyl. Je třeba hledat vyjádření u lidí, kteří ano. Ti říkají, že nic nezákonného se nestalo, a já se s tím ztotožňuji," uvedl před rokem.
U soudu advokátka firmy tvrdila, že zákaz veřejných zakázek bude pro Energii znamenat existenciální hrozbu. Veřejné peníze tvoří většinu jejich příjmů.
Téct jí ale nepřestanou. V době, kdy byl rozsudek ještě nepravomocný, získala Energie smlouvu za 1,7 miliardy korun. Polostátní firma ČEZ ji před koncem roku vybrala k dostavbě horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Energie šla do tendru společně s ústeckou firmou Elte.
Energie v tendru zůstala sama
Přestože mluvčí ČEZ Ladislav Kříž Aktuálně.cz tvrdil, že sdružení podalo nejvýhodnější nabídku, zpráva o výsledku řízení ukazuje jiný obrázek. Ze tří uchazečů zbyla Energie s Elte v tendru sama. Sdružení firem Metrostav a Hochtief ČEZ vyloučil a ostravská firma Homola nakonec nabídku vůbec nepodala.
Že by mohl udělený trest vybraného partnera položit, se ČEZ nebojí. "Nejsou nám známy důvody, proč by sdružení Elte a Energie nemohlo v projektu pokračovat," uvedl Kříž.
Horkovod staví ČEZ na druhý pokus. Poprvé zakázka loni v únoru ztroskotala, když skončila v insolvenci původně vybraná brněnská firma Tenza. ČEZ do ní přihlásil pohledávky v hodnotě více než miliardy korun a firma nechala stavbu rozestavěnou. Teplo přitom mělo do jihočeské metropole proudit už od podzimu 2020. Dobudovat zbývá 11 z celkových 26 kilometrů.
Trestní odpovědnost firem
- Jako první dostala před pěti lety trest pětice firem, která se účastnila zmanipulovaných výběrových řízení na radnici městské části Brno-Židenice. Spolu s tamními politiky se firmy domlouvaly, kdo získá jakou zakázku.
- Jednou z nich je společnost TEVOX, která se specializuje na topenářství a plynoinstalace. Pětiletý trest zákazu činnosti jí začal platit 9. února 2017. Pohled do registru smluv přitom ukazuje, že od té doby získala 16 zakázek od veřejných institucí. Například Teplárny Brno s ní v březnu 2017 uzavřely smlouvu na stavbu horkovodní přípojky za 3,5 milionu korun.
- Podle Renaty Diatkové z kanceláře generálního ředitele se teplárny o odsouzení firmy dozvěděly poté, až uzavřely smlouvu. Zákon prý ale přesto neporušily. "Společnost Tevox nebyla odsouzena k zákazu plnění veřejných zakázek, ale pouze k zákazu účasti ve veřejné soutěži, plnit uzavřenou smlouvu tedy mohla," říká Diatková. Výběrové řízení totiž proběhlo ještě předtím, než rozsudek nabyl právní moc - řízení bylo ukončeno 7. února, kdy komise vybrala nejvýhodnější nabídku.
- Jiný případ je firma PTV z Hostivice, zaměřující se na řezání vodním paprskem. Té soud v říjnu 2019 uložil tříletý trest nejen účasti ve veřejných soutěžích, ale i plnění veřejných zakázek. V lednu 2020 přitom podle registru smluv získala zakázku za 1,6 milionu korun od Ústavu geoniky Akademie věd na vývoj speciálních abraziv pro obrábění.
- "V době, kdy vznikala smlouva, jsme ještě o žádném soudním sporu nevěděli," říká zástupkyně ředitele ústavu Lenka Jaskulová. Podle ní navíc nešlo o zakázku, vzniklou z veřejné soutěže, ale o grant, se kterým uspěli u Technologické agentury ČR a PTV byla jedním z řešitelů. Přesto od uzavřených smluv odstoupili. "Jakmile jsme se dozvěděli, že byli odsouzeni, ukončila se smlouva a vrátily se peníze," uvedla Jaskulová.
- Shodou okolností má Vrchní soud vynést v úterý 21. června verdikt v další kauze, nazvané Rath 2. Týká se zmanipulovaných zakázek ve Středočeském kraji. Zde Metrostavu prvoinstanční soud uložil tříletý zákaz veřejných zakázek. A Metrostav se tak může zařadit vedle Energie.
- Zákon o trestní odpovědnosti firem začal platit v roce 2012. Od té doby bylo potrestáno více než 500 firem. V rejstříku trestů právnických osob je k dnešnímu dni 850 záznamů. "Počet trestů je vyšší než počet odsouzených osob, protože jedna právnická osoba může dostat více trestů," vysvětlila mluvčí ministerstva spravedlnosti Marcela Nevšímalová.
- Například v loňském roce bylo podle Nejvyššího státního zastupitelství firmám uděleno 293 trestů. Nejčastějším byl zákaz činnosti, který si vyslechlo 102 firem, sto jich dostalo peněžitý trest.
