Nejsme národ Švejků, říká Bartoš k české pomoci Ukrajině. Na Lipavského jsem hrdý

Dominika Hromková Radek Bartoníček Dominika Hromková, Radek Bartoníček
8. 12. 2022 5:30
V Praze je tento týden koaliční partneři z vlády občanského demokrata Petra Fialy vyšachovali z radnice. Ve sněmovně jsou Piráti s pouhými čtyřmi poslanci nejslabší z koaličních stran. A ve vládě musí jejich liberální ministři hledat kompromis s pravicovějšími kolegy z ODS a TOP 09. I přesto je stranický předseda, vicepremiér Ivan Bartoš, přesvědčený, že jsou Piráti důležitou součástí kabinetu.
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj
Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj | Foto: Matej Slávik

Pirátští zastupitelé v Praze nepodpoří menšinovou radu, kterou chce sestavit Spolu, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, po krachu jednání o koalici na vládním půdorysu. Proč se vládu nad hlavním městem nedaří už dva měsíce dojednat?

Mrzí mě, že debaty trvají tak dlouho. Matematika je přitom jednoduchá. Koalice Spolu v Praze získala k 25 procentům, Piráti téměř 18 procent. To je jiná situace než po loňských sněmovních volbách, kde mělo Spolu oproti koalici Pirátů se Starosty téměř dvojnásobek hlasů. Proto je Petr Fiala z ODS premiérem a jeho strana drží silová ministerstva. 

Nemáte obavu, že naštvete své voliče, pokud se v metropoli se Spolu nakonec opravdu nedohodnete?

Od začátku je vše zablokované proto, že si Spolu nárokuje místo primátora i většinu v radě. Tomu ale její pozice neodpovídá. Myslím, že jsme nabídli podmínky, které jsou pro Spolu výhodné. Oni jsou silnější, musí iniciovat jednání a cestu k řešení, na jejímž konci bude primátor za Spolu.

Dosud jste hlavnímu městu vládli vy s hnutím Praha sobě. Pokud Spolu neustoupí, odejdete v Praze do opozice?

Pokud se pražské Spolu místo koalice na rozšířeném vládním půdorysu rozhodne uzavřít opoziční smlouvu s ANO, jde čistě o jeho zodpovědnost. Pro veřejnost to bude negativní připomínka někdejší smlouvy Miloše Zemana a Václava Klause. Považuji to za nešťastné i s ohledem na to, že pražské ANO má úzké vazby na stranického předsedu Andreje Babiše stojícího před soudem.

Když přejdeme z pražské politiky na tu celostátní, nestýská se vám po časech, kdy jste před volbami v roce 2017 tvrdě útočili na tehdejší vládní elitu pod heslem "Pusťte nás na ně"?

Určitě ne. Jsem rád, že se dnes snažíme dělat vládní politiku.

Vnímáte ale, jak moc je spousta lidí na vládu naštvaná? 

Nežijeme v ekonomické konjunktuře, nemáme levné energie, člověk má právo být naštvaný. Snažím se být s lidmi téměř denně v kontaktu, nejen na sociálních sítích, ale i v terénu, v regionech. Ve stejný den, kdy byla v Praze velká protivládní demonstrace, jsem byl v Plzni a Berouně. I tam lidé protestovali, ale normálně se mnou mluvili, nikdo nekřičel. Když je prostor a čas, je možné lidem vysvětlit i složité věci.

Myslíte si, že dokážete oslovit i kritiky?

Myslím, že ano. Jsem rád například za to, jak jsme se jako Česká republika postavili k ruské invazi na Ukrajině. Fakt mám radost. Vidíme, jak český národ pomáhá, i přesto, že někteří pomocí lží rozdmýchávají negativní emoce. Lidé vědí, čím jsme si v historii prošli, a jsou ochotni pomáhat. Rozhodně nejsme národ Švejků, i když jsme nikdy moc bitev nevyhráli.

Jsme druhá nejsilnější vládní strana

Piráty brali lidé dlouho jako stranu, která chce do politiky přinést nový vítr. Nepřišli jste o tuto pověst? 

My jsme se ale vždycky snažili dělat pozitivní politiku. I za vlády Andreje Babiše jsme se z opozice snažili přicházet s návrhy, jak problémy řešit, třeba ohledně covidu. V době, kdy jsme měli heslo "Pusťte nás na ně" jsme využili i protestní étos. Ale nikdy jsme nedělali truc akce, nebyli jsme demagogičtí ani hysteričtí. Neustále tvrdit, že Piráti jsou rebelové, je nesmysl. Jsme ve vládě a ve vedení devíti krajů, naši členové dělají výbornou práci. A když se podívám na aktuální průzkumy, jsme druhá nejsilnější vládní strana. 

Jenže s pouhými čtyřmi poslanci, což je ve sněmovně o 200 křeslech opravdu málo.

Máme ale tři ministry. Například Jan Lipavský je podle mě nejlepší ministr zahraničí, jakého jsme kdy měli. Když máte díky němu šanci ovlivňovat celosvětovou politiku, je to úžasné. Jsem na to hrdý.

Nemáte tedy obavu, že by vás lidé mohli brát jako přívěšek konzervativnější vlády v čele s koalicí Spolu? 

Ne. Naše pozice je jasná, a když vidím postup Česka v tématech lidských práv či Evropské unie, jsem spokojený. Důležité je, aby se neschvalovaly zákony, které budou člověka omezovat v jeho svobodách. To se neděje. Liberální témata sice nemají na růžích ustláno, ale dějí se. Stejně tak nikdo ve vládě netlačí žádná ultrakonzervativní témata jako třeba v Polsku, Maďarsku a dalších zemích. To je za nás fajn.

Nikdy jste tedy nepochyboval, zda byl vstup do vlády správný? 

Lidé nás přece loni volili proto, abychom šli do vlády. Asi nikdo nevolí stranu s tím, že by měla odejít do opozice. Jsem navíc přesvědčený, že za jeden rok máme za sebou spoustu úspěchů.

Skutečně?

Vezměte si naše klíčové oblasti - digitální transformaci, sociální a protikorupční otázky nebo střet zájmů. S pomocí lidem v krizi jsme přišli na jaře jako první my. Prosadili jsme, že ČEZ o sobě musí poskytovat veřejnosti více informací, zamezili jsme placení poplatků, když lidem hraje rozhlas či televize jen jako kulisa, a řadu dalších věcí. Proti poplatkům jsme bojovali několik let.

A musím zmínit i našeho člena vlády Michala Šalomouna, který spouští už druhý protibyrokratický balíček a pracoval také na odbourání třetiny restů u EU. Nešlo o maličkost, protože některé evropské zákony nebyly převedeny do českých a hrozily nám pokuty.

A co se vám nepodařilo?

Některé věci mohly být rychlejší, ale není snadné hledat shodu v pětikoaliční vládě. Učíme se pracovat v situaci, kdy jsme občas rozčarovaní z toho, jak moc je náš stát zabrzděný ve svém vnitřním fungování. Jde třeba o práci s lidmi, o motivaci úředníků.

Určitě byste si přáli například manželství pro všechny. Marně jste také prosazovali zavedení daně z mimořádných zisků už pro letošní rok. 

Zrovna manželství pro všechny není změna závislá na tom, kolik poslanců máme my nebo další strany. Je to spíš otázka osobního přístupu poslanců bez ohledu na politické zařazení. Až o tom bude hlasovat sněmovna, ukáže se, kdo je skutečně liberál a kdo tvrdí, že je liberál. S daní z mimořádných zisků jsme po vzoru západních zemí přišli před létem a podařilo se k nám přesvědčit i koaliční partnery. I když na některých parametrech jsme se neshodli.

Politika mě pořád baví

Jako člen vlády máte na starosti digitalizaci a místní rozvoj. Čeho se lidé dočkají, jaká vylepšení budou?

Do konce roku 2023 bude mít každý, kdo bude chtít, občanku, řidičák a další věci v mobilním telefonu nebo na internetu. Bude se moci přihlašovat do služeb státu nebo si třeba zabookovat hotel. Nebo co lidi teď hodně zajímá. Často vyplní nějaký formulář se svými osobními daty a někdo jim ukradne peníze, protože weby nemají jednotný vzhled, není to na jedné doméně, každá ves jiný pes, každé ministerstvo je jiné. To změníme.

Od ledna vznikne Digitální informační agentura, která tyhle věci bude řešit. Opozice tvrdí, že bude stát miliardu.

To není pravda. Státní rozpočet vyjde asi na 150 milionů korun. Část míst pro ni se bude převádět z ministerstva vnitra.

A co ještě můžete lidem slíbit?

Že nebudou muset vyplňovat spoustu formulářů, které jsou běžné na Portálu občana. Teď se nám podařil první krok. Lidé nebudou muset znova a znova vyplňovat věci, které už někdy vyplnili, například data z centrálních registrů. 

Baví vás politika stejně jako před lety?

Pořád mě baví. Důležité je, že jako Piráti jsme stále otevření novým lidem, přicházejí mladí se zkušenostmi ze zahraničí. Je ale logické, že já - stejně jako jiní - stárnu. Je mi o 13 let více, než když jsem Piráty spoluzakládal. Pro mě jsou čím dál tím zásadnější témata rozvoje společnosti. Doplňuje se to s tématy, se kterými přicházejí mladší. Třeba s ekologií, udržitelností, klimatem nebo lidskými právy, kterým se také věnujeme.

Takže si na nic nestěžujete?  

Jsem opravdu spokojený v pracovním i osobním životě. Samozřejmě, chybí mi více volného času. Člověk téměř stále pracuje. Ale to platí o každém ministrovi, který hraje aktivní roli nejen doma, ale i v našem evropském předsednictví. Té práce je fakt hodně. O to více se vždycky těším domů za rodinou a mám radost, jak nám roste malý syn.

Video: ODS by si neměla nárokovat primátora a ještě většinu v radě, říká Bartoš (6. 12. 2022)

Předseda Pirátů Ivan Bartoš odpovídal v rozhovoru pro Aktuálně.cz také na dotaz, zda rozhodující slovo v jednání o vedení Prahy má on či Zdeněk Hřib. | Video: Radek Bartoníček, Dominika Hromková
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 8 hodinami

Útočník v bruselském metru pobodal tři lidi, policisté podezřelého zadrželi

Útočník v pondělí večer na stanici bruselského metra Schuman poblíž sídel institucí Evropské unie pobodal tři lidi. Jeden zraněný je ve vážném stavu, uvedla policie. Policie podezřelého zadržela, na místě zasahují dvě sanitky. Metro je mimo provoz, píše belgický list La Libre. Podle agentury AFP měl zadržený v minulosti psychické obtíže.

Několik svědků uvedlo, že muž ozbrojený nožem se pohyboval ve vlaku metra jedoucím směrem do centra. "Lidé utíkali všema směry, hodně se křičelo," uvedl jeden ze svědků a dodal, že útočník napadl ženu, která se chystala vystoupit. Na sociálních sítích se objevili záběry, na nichž je vidět několik policistů v neprůstřelných vestách, kteří obklíčili mladého muže v džínách a tričku. Ten si po výzvě lehl na zem a dal ruce za hlavu.

První informace hovořily o jednom raněném, policie později uvedla, že zranění jsou tři, z toho jeden vážně. Podle svědků útočník kromě ženy s kočárkem napadl také malého chlapce, píše La Libre. Útok se odehrál kolem 18. hodiny na stanici Schuman, desítky metrů od sídel Evropské rady a Evropské komise. Podle AFP do stanice metra bezprostředně po napadení přiběhlo několik policistů v civilu.

První poznatky z vyšetřování nenaznačují, že by se mohlo jednat o teroristický čin, uvedla belgická veřejnoprávní stanice RTBF s odkazem na bruselskou prokuraturu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy