Dalajláma varuje: Islám se vám nemusí líbit, ale musíte se s ním naučit žít

dak dak
Aktualizováno 18. 10. 2016 15:43
Tibetský duchovní vůdce dalajláma v úterý na konferenci Forum 2000 debatoval s ministrem kultury za KDU-ČSL Danielem Hermanem. Dalajláma prohlásil, že jednotlivá náboženství by stejně jako všichni lidé na Zemi měla hledat cestu, jak vedle sebe existovat v míru. "Jsou mezi nimi tak drobné rozdíly, a přesto se nenávidí," litoval dalajláma například sporů mezi šíitskou a sunnitskou větví islámu.
Dalajláma na Foru 2000.
Dalajláma na Foru 2000. | Foto: ČTK

Praha - Obdiv k myšlence Evropské unie vyjádřil dalajláma na konferenci Forum 2000. Během debaty, která v úterý dopoledne proběhla v pražském Mánesu, nejvyšší tibetský duchovní připomněl, jak spolu evropské země mnoho století válčily. "Po druhé světové válce si tyto země uvědomily, že mají stejný zájem, chtějí sdílet tentýž prostor a žít v míru. To je obdivuhodné," pravil dalajláma.

Šlo o jeden z mnoha výroků, jimiž Jeho Svatost čtrnáctý dalajláma stejně jako při svých předchozích návštěvách Prahy volal po větší toleranci a porozumění druhým.

V úterní debatě o náboženství, které se zúčastnil také ministr kultury za KDU-ČSL Daniel Herman, dalajláma vyjádřil přání, aby po vzoru Evropské unie jednou vznikly také podobné společnosti arabských, afrických či asijských států. Ty by se jednou mohly spojit do "velké světové unie, jež uznává lidskost".

Právě lidskost podle dalajlámy dnešnímu světu nejvíc chybí. Tibetský duchovní by ji dokonce nejraději zařadil do učebních osnov. "Potřebujeme zdůraznit myšlenku, že všichni jsme stejní lidé a že nikdo z nás nestojí o utrpení ani o problémy. Náš vzdělávací systém by v myslích dospívajících měl povzbuzovat soucit," řekl.

"Ať se nám to líbí nebo ne, na této planetě musíme žít s dalšími lidmi. A je mnohem lepší s nimi žít v harmonii a porozumění. To bychom si měli připomínat od mateřské školky až po vysokou školu," dodal.

Povznést se nad sebe sama

Cesta k porozumění mezi národy ovšem podle dalajlámy není možná bez toho, aby porozumění nejprve nalezli lidé, kteří ty národy tvoří. Prvním krokem k tomu podle něj je, aby se člověk naučil povznést nad sebe sama.

"Vždy se považuji v první řadě za člověka, nikdy o sobě nepřemýšlím v tom smyslu, že jsem nějaký Buddhův nástupce. To bych byl Buddha s pěkně bolavými koleny," zasmál se dalajláma, ale vzápětí zvážněl a začal vyjmenovávat, které pocity by člověk měl potlačovat. "Určitě zlobu, zášť, podezíravost, nedůvěru. Jestliže je v sobě zapudíme, snáze nalezneme vnitřní klid. A přes něj se dostaneme k lásce a soucitu," dodal.

S odkazem na to, že už třetí dekádou hovoří s vědci o základech náboženství, dalajláma ještě dodal: "Také někteří vědci souhlasí, že základním lidským pocitem je soucit."

Během úterního vystoupení na konferenci Forum 2000, které trvalo zhruba hodinu a půl, dalajláma zmínil také současné napětí mezi šíitskou a sunnitskou větví islámu. "Jsou mezi nimi tak drobné rozdíly, a přesto se nenávidí," litoval tibetský duchovní a připomněl, že "navzdory jistým rozdílům všechna náboženství sdílí myšlenku lásky a tolerance".

S islámem se musíte naučit žít

Dalajláma též varoval před těmi, kteří se dnes snaží vytvořit dojem jakéhosi střetu západní civilizace s islámem. "To je nebezpečné. Islám je jedním ze světových náboženství. Nemusí se vám líbit, ale musíte se s ním naučit žít," podotkl.

Za příklad země, kde vedle sebe relativně mírumilovně existují jednotlivá náboženství včetně islámu, dalajláma označil Indii. Právě v indické Dharamsale žije od roku 1959, kdy jej čínská anexe Tibetu vyhnala do exilu.

"Spousta problémů, které vznikají mezi jednotlivými náboženstvími, nepramení ani tak z filozofie těch náboženství jako spíš z izolace, ve které se ocitly. Čím více mezi sebou budou představitelé jednotlivých náboženství mluvit, tím více omezíme zažitou představu, že každé náboženství má svoji pravdu a že ty pravdy jsou neslučitelné," dodal dalajláma.

Diskuse na Foru 2000 se účastnil také ministr Daniel Herman za KDU-ČSL, který dalajlámu již v úterý ráno přijal v sídle ministerstva kultury na Maltézském náměstí. Společně se také pomodlili v kapli Nanebevzetí Panny Marie. Herman dalajlámu přijal jako zatím jediný představitel současné české vlády.

"Zažil jsem tu pád komunistického režimu a byl to jeden z nejkrásnějších okamžiků v mém životě," prohlásil Herman, když v úterý na Foru 2000 dostal slovo. "A díky sametové revoluci jsem pochopil, jak lze také číst biblický příběh o exodu z Egypta. Mojžíš vzal generaci otroků a čtyřicet roků s nimi chodil po poušti, aby je pak do země zaslíbené dovedl už coby očištěné svobodomyslné lidi," pravil Herman v narážce na současnou českou společnost, která se podle něj od komunismu také ještě očišťuje.

Záběry z přivítání dalajlámy v Praze. | Video: Rádio Svobodná Evropa

"Izraelité chodili po poušti čtyřicet let, u nás od revoluce uplynulo teprve šestadvacet let," poznamenal.

Během svého projevu Herman vzpomínal, jak za komunismu vyrůstal v Českých Budějovicích a kterak mu náboženství poskytlo svobodu, jež jinak ve společnosti chyběla. "Možná to byl paradox, ale v omezené svobodě, kterou mi nabízela společnost, jsem našel svobodu v náboženství a tím jsem byl svobodný ve svém srdci," pravil ministr.

Posledním účastníkem úterní debaty byl egyptský spisovatel a publicista Tarek Osman, jenž se zaměřuje na dění na Blízkém východě. Ve svém příspěvku hovořil o rozdílech mezi náboženstvím a mezi náboženskými institucemi, jež působí na společnost.

Náboženství je prostředkem, jak v arabském světě zajistit pořádek

"Lidé, kteří věří božímu slovu, se takovým slovem bezvýhradně řídí. To lze především na Blízkém východě, který má za sebou neklidné moderní dějiny, využít k tomu, abyste nastolili pořádek," řekl Osman, podle nějž je náboženství ještě dnes nejspolehlivějším prostředkem, jak v arabském světě zajistit pořádek.

"Je ale třeba mít na paměti, jak tenká je hranice mezi nastolením pořádku a uzurpováním moci," dodal.

Aniž by jmenoval konkrétní země, egyptský rodák Osman varoval před tím, že stejně jako může náboženství posilnit některé instituce, mohou se tyto instituce naopak zmocnit náboženství a zneužít ho k tomu, aby dosáhly větší moci a začaly utiskovat obyvatelstvo.

"Problém spatřuji v konceptu země, která se považuje za představitele jedné náboženské větve," řekl ještě Osman. Jako příklad jmenoval Saúdskou Arábii považující se za zástupce sunnitského islámu a Írán vystupující v pozici mluvčího šíitské větve islámu.

"Když jsem pro BBC nedávno natáčel seriál o rozdílech mezi sunnity a šíity, mluvil jsem se spoustou mladých Arabů. Většina naprosto odmítala, aby jejich náboženství zastupovaly země, které často neznají a nikdy je nenavštívili," dodal Osman.

Na Hradčanském náměstí v Praze promluvil tibetský duchovní vůdce dalajláma. Záznam DVTV z celé akce. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 8 hodinami

Zeman ve středu jmenuje Dörfla předsedou Vrchního soudu v Praze

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenuje Luboše Dörfla novým předsedou Vrchního soudu v Praze. Informaci Českého rozhlasu potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Dörfl nyní vede ústecký krajský soud, v čele pražského vrchního soudu nahradí Jaroslava Bureše, kterému 2. ledna příštího roku skončí sedmileté funkční období.

Další zprávy