Invaze jmelí v Česku. Šíří ho ptactvo, které nemá jinou potravu, říká dendrolog

Jiří Labanc
22. 2. 2020 11:21
Jmelí je coby symbol štěstí a plodnosti spojeno především s Vánoci, známé jsou i jeho léčivé vlastnosti. Krom toho se však jedná také o invazivní druh rostliny parazitující na větvích stromů. Koncem minulého roku se kalamitně rozšířilo v několika krajích na Moravě. "Jmelí může brzy představovat stejnou hrozbu jako kůrovec," varuje v rozhovoru dendrolog Miroslav Frank.
Invaze jmelí
Invaze jmelí | Foto: Shutterstock

Největším strašákem českých lesů je v posledních letech bezpochyby kůrovec. O negativním vlivu brouka, který pustoší lesy tím, že napadá oslabené stromy, dnes ví v podstatě každý. Méně už se ale mluví o tom, že podobnou hrozbu do budoucna může představovat rostlina, kterou mají Češi spojenou především s vánočními svátky - jmelí.

"Kůrovec je druhotná záležitost již umírajících stromů. Protože stromy nemají dostatečný přísun vody, zasychají, mezi zdravými stromy začínají jinak 'vonět', a až uschnou, začne je likvidovat kůrovec," popisuje Frank. Právě na usychání listnatých stromů se ale v době deficitu vody zásadně podílí jmelí, které jim bere velké množství vody. "Když je jmelí hodně, trpí napadené rostliny něčím, co by se dalo přirovnat k žíznivé horečce - jmelí bere z vodivých pletiv větví vodu, tudíž ten strom potřebuje přibírat ještě více vody, protože více vypařuje," říká s tím, že jde zhruba o třikrát větší množství vypařené vody.

Jmelí máme spojené hlavně s Vánoci. Využívali ho lidé v minulosti i jinak?

V dávných dobách bývalo vzácnou rostlinou. Kde roste, věděli jen lidé, kteří žili v lese. Ve středověku se využívalo plodu vařených bobulí jmelí pro lov ptactva, vyráběla se z něj silně lepivá návnada. Teprve až v 17. a 18. století se jmelí dostalo na vánoční stůl jako připomínka zeleně, tedy života, přecházejícího do nového roku. Je to zvyk dávných Keltů.

Posledních zhruba 50 let se však začalo šířit i v obydlených oblastech. Z lesů se dostalo na stromy v parcích vlivem ptactva, které se jmelím živí. Dnes je spíše invazivním druhem.

Jak ho ptáci rozšiřují?

Abychom pochopili, jak se jmelí šíří, je třeba mít představu z oboru etologie - o chování zvířat. Zjistilo se, že z keříků jmelí ptáci konzumují jen tu bílou bobuli a jedovatá semínka, která jsou uvnitř, nechají. Z bobulí je vymačkají, načež se jim přilepí na okraj zobáku a ten otřou o okolní nejbližší větve v korunách stromu. Jelikož jeden pták zkonzumuje až čtyřicet bobulí, naseje obrovské množství semen najednou, a pokud na jeden strom přiletí celé hejno ptáků, dokážou celý strom naočkovat obrovským množstvím jmelí během pár hodin.

Bobule jmelí
Bobule jmelí | Foto: Shutterstock.com

Dávná představa přírodovědců, odborníků a lesníků v 19. století byla taková, že ptáci roznášejí jmelí trusem. Když totiž ptáci zkonzumují bobule jmelí, tak to, co jim na zobáku částečně ulpí, je lepivý viscin, skelné bílé lepidlo uvnitř bobule, které společně se semínkem otřou o větev. Když viscin uschne, tak je z něj stříbrnošedý povlak, který na větvích připomíná trus ptáků. Dokonce i v dnešních názorech a literatuře lze toto mylné tvrzení najít.

A co se děje poté, co se jedovaté semínko přilepí na větev stromu?

Ten již zmíněný viscin je kvalitní lepidlo, které po zaschnutí nejde od větvičky odlepit, jedině s kůrou. Když pak ale zaprší, viscin znovu změkne a semínko z horní strany větve sjede na spodní stranu, kde se teprve přichytí a kde lépe získá vodu, která se tam déle drží. Pokud semínko vyklíčí a kůrou proroste, tak postupně zaschne a odpadne. Zůstává tam ale klíček, který vytvoří kořínek. Ten se přichytí a vroste na cévní svazky ve dřevě větviček a bere rostlině vodu i živiny. Další rok vyroste malý semenáček, který má jeden centimetr a dva lístky. Potom tam může růst i několik desítek let.

Ptákům chybí klid a rozmanitá potrava

Proč ptactvo v poslední době roznáší jmelí v takové míře?

V dobách, kdy jmelí nebylo tak rozšířené, měli ptáci v přírodě možnost se živit  jinými druhy ovoce a plodů než dnes. Dnešní industrializovaná krajina je však velice chudá. Takže když tady ptáci na jaře přiletí, nemají do čeho "zobnout". Zbude jim jen to jmelí.

Dneska nám chybí kolem cest v remízkách a mezích třešně, jabloně, trnky, šípky, kaliny - rostliny, které by jim dávaly všestrannou potravu. Ptáci nemají jmelí rádi, nekonzumovali by ho, kdyby měli na výběr něco jiného.

„Jmelí může brzy představovat stejnou hrozbu jako kůrovec,“ říká dendrolog Miroslav Frank.
„Jmelí může brzy představovat stejnou hrozbu jako kůrovec,“ říká dendrolog Miroslav Frank. | Foto: archiv M. Franka

Řešením by tedy mohla být výsadba ovocných stromů?

To je běh na dlouhou trať. Měla by se podporovat výsadba ovocných dřevin v krajině. Ve městech by se měly vysadit divoké třešně, lány trnek jako okrasné rostliny v ochranných pásmech v městských parcích jako klidové zóny. Ptáci by měli mít možnost si v potravním řetězci vybrat ještě něco jiného než jen jmelí.

Ochránci kroutí hlavou, proč ta obrovská invaze jmelí je hlavně na velkých stromech, což mě vede k dalšímu důvodu šíření. Ptáci v městských oblastech nemají klid. Všude jsou kočky, psi, lidé, doprava, a navíc špatný vzduch. Právě proto ptáci roznášejí jmelí do vyšších korun stromů a do chráněných oblastí - protože tam je klid. Ptáci nebudou ve městě, kde je nečeká nic příjemného a kde se nemohou ani napít. Kašny jsou pro ně nebezpečné a pitka jsou málokde. Ptáci tak zůstávají v oblastech, kde mají větší klid a větší množství různorodé a sezonní potravy.

K šíření jmelí tedy přispívá i nedostatek potravy a klidu pro ptáky…

Ekologové tvrdí, že to šíření v takovém kvantu způsobují i klimatické změny. Tomu bych ale nevěřil, spíše jsem zastáncem toho, že ti ptáci nemají v přírodě potravní různotvárnost, zvláště kolem městských aglomerací. Nestaráme se o to, abychom těm ptákům pomohli, proto tolik jmelí.

Mají stromy obranný mechanismus proti jmelí?

Pokud je toho jmelí relativně málo, umí se ho stromy zbavit tak, že větve se jmelím uschnou. Když je ale toho jmelí hodně, trpí napadené rostliny něčím, co by se dalo přirovnat k velké žízni - jmelí bere stromu vodu a živiny a ten pak potřebuje přibírat ještě více vody, jelikož ji i více vypařuje. Stoletou lípou - když vytvoří šest gramů sušiny, tedy pět listů - projde 600 litrů vody, která se vypaří. Uvědomujete si, jaké je to množství pro celý strom za celé vegetační období? Jmelí způsobuje to, že strom potřebuje až třikrát tolik vody! Pokud tu vodu nemá v případě velkého sucha, strom uschne.

Dlouhodobé předpovědi jsou bohužel takové, že vodní deficit se bude zvyšovat.

Invaze jmelí
Invaze jmelí | Foto: Shutterstock

Jak velkou hrozbu jmelí představuje oproti nechvalně známému kůrovci?

Myslím, že brzy stejnou. Kůrovec je druhotná záležitost již umírajících stromů. Když stromy nemají dostatečný přísun vody, zasychají a začne je likvidovat kůrovec. Pokud se v době deficitu vody objeví jmelí, které, jak již víme, bere stromům pro sebe velké množství vody, je vymalováno. Strom tedy uschne, napadne ho kůrovec, takže strom spadne na zem a rozloží se. Na něm následně vyrostou stromy nové - příroda se s tím snadno vypořádá.

Ovocné stromy nejsou v módě

Existuje nějaký způsob, jak mohou se jmelím bojovat lidé? Kromě toho, že by vysazovali ovocné stromy.

Možností jsou chemické přípravky, postřiky, které se dnes používají. V období zimy se jmelí postřikuje látkami, které ho donutí k probuzení, a následně kvůli tomu uschne. Problém je, že jmelí ze stromů sice opadne, ale na stromech vzniknou všelijaké rány po vrostlých kořenech do větví. Jde o nejnovější postupy, které ještě nejsou zcela odzkoušené.

Výsadba ovocných stromů se tedy jeví jako nejlepší cesta. Jenže aleje  ovocných stromů podél cest v posledních letech zmizely…

Ptactvu jsme tím hodně uškodili. Nejnovější normy a vyhlášky ohledně vegetace podél silnic říkají, v jaké vzdálenosti od cest mohou stromy být, aby neohrožovaly dopravu. Kvůli tomu mizí třešně, jabloně, švestky, trnky. To všechno sice lidé v poslední době moc nesbírali, ale plody těchto dřevin zůstaly ptactvu na podzim, v zimě i na jaře. Jenže i tohle už je pryč. Zůstala jen pustá a pro ptáky hladová krajina.

Tyto normy a zákony jsou nedomyšlené. Kácí se stovky a tisíce kilometrů alejí stromů. A když už se najdou nevykácené aleje stromů podél silnic, tak na sobě mají jmelí. U frekventovaných cest je pochopitelné, že podél nich nejsou stromy, ale u okresních silnic by ty stromy být měly. Obce a organizace se snaží vysazovat aleje podél polních cest a cyklostezek. Nahradit to obrovské zmizení tisíců kilometrů alejí stromů bude ale hodně náročné. Velkým problémem mizení dřevin v krajině je také chemické ošetřování polních plodin herbicidy, které často bývají větrem zaneseny až na stromořadí. Tyto smrtelné deště jsou pro dřeviny zvláště v jarním období fatálním koncem.

Takže zbývají ovocné stromy na zahradách?

Nynější móda na zahradách je další faktor, který moc ptactvu nepomáhá. Dříve měla každá zahrada ovocné stromy a keře. Dnes na zahradách nic není, lidé tam mají trávník, na kterém nesmí být ani jedna pampeliška, a dokola túje jako živý plot. To je pro ptactvo naprosto hladové. Není tam absolutně nic, proto tam žádné ptactvo ani není. Tuto módu zelených pažitů jsme přebrali z klasických zahrad v západní Evropě. Jenže tam už od toho upustili. Dnes na takových zahradách pěstují kopřivy, pampelišky a další luční kvítí a spoustu ovocných dřevin.

Smutné je, že lidem ani nevadí, že jim na zahradě nezazpívá nějaký ptáček. Problém je i spadané listí. Rozhodně by si měli do rohu zahrady zasadit například třešeň, ptačí zob, jeřabinu, ořech, kalinu aj. Jenže lidé dnes v uspěchaném světě nemají na nic čas, což je problém i se šířením jmelí.

Rozhovor vznikl ve spolupráci se serverem Houpací osel.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 48 minutami

Malé letadlo se na západě Ukrajiny zřítilo na dům, čtyři lidé zahynuli

Malé letadlo se v úterý na západě Ukrajině zřítilo na soukromý dům, který vzápětí začal hořet. Neštěstí si vyžádalo čtyři lidského životy - zahynul ukrajinský pilot a tři cestující ze Spojených států. V domě u vsi Šeparivci v Ivano-Frankivské oblasti v okamžiku nehody nikdo nebyl, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na záchranáře a policii. Hasičům se požár na ploše asi 100 metrů čtverečních podařilo uhasit asi hodinu po pádu letadla.

Zřícený letoun pilotoval místní obyvatel, cestující byli cizinci. Agentura Unian později s odvoláním na židovskou obec uvedla, že v letadle kromě pilota zahynuli cestující ze skupiny chasidských židů ze Spojených států, kteří jsou v oblasti na dovolené; všichni měli americké občanství. Stroj pilotoval profesionální letec se čtyřicetiletou praxí, bývalý vojenský pilot, který se angažoval v rozvoji sportovního létání a ultralightů a působil také jako letecký instruktor.

Havarovaný stroj byl podle ukrajinského deníku WT10 Advantic, což je podle dostupných informací letadlo navržené a vyvíjené společností Aerospool z Prievidze na Slovensku. V nabídce na jejím webu ale aktuálně tento typ nefiguruje a vedení firmy je právě na dovolené. Stroj se podle dostupných informací prodával v rozloženém stavu, aby si jej zákazník sestavil sám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy