Zmatky kolem inkluze
Inkluze, tedy inkluzivní (společné) vzdělávání, nebyla dobře vysvětlena veřejnosti. Mnozí se totiž domnívají, že novela školského zákona, známá také jako "inkluzivní novela", platná od 1. září 2016, zrušila speciální školy a do normálních základních škol tak vtrhly stovky dětí s poruchami chování, lehkým mentálním postižením či poruchami učení. Pletou si patrně inkluzi s integrací žáků se speciálními vzdělávacími potřebami "do hlavních proudů vzdělávání", tedy do běžných škol. Jenže k této integraci již u nás dochází od 90. let minulého století, výrazněji pak od roku 2005.
Oproti tomu inkluzivní vzdělávání, uplatňované od září 2016, se pouze snaží více přizpůsobit výuku žákům se speciálními vzdělávacími potřebami formou podpůrných opatření - od asistenta po pomůcky.
Není také pravda, že by tím zanikly speciální nebo tzv. praktické školy. Ty podle ministerstva školství zůstávají pro žáky s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem, shledá-li školské poradenské zařízení, že vzhledem k povaze jejich speciálních potřeb je speciální vzdělávání v zájmu žáka a nestačila by ani podpůrná opatření v běžné základní škole. Vždy je nutný souhlas zákonného zástupce dítěte.
Děti již nejsou definovány skrze svou diagnózu, nýbrž jako děti, které ke vzdělávání potřebují podporu.