Praha - Podnikatelské aktivity nedávno obviněného Josefa Hálka na úřadech státní správy by se daly popsat známým souslovím "jako žába na prameni".

Hálkův případ ukazuje, jak málo stačí k otevření cesty k ministerským kasám.

Člověk, jehož vyšetřuje policie kvůli podezření z manipulace dvacetimilionového tendru na ministerstvu školství, získal v minulých letech velmi podobné zakázky i na ostatních ministerstvech.

Bez toho, aniž by se hnal po opravdu velkých zakázkách, se mu podařilo vytvořit dlouhodobý penězovod ukazující, jakým zlatým dolem se může stát vytvoření a údržba informačního systému.

V průběhu několika let za to, podle zjištění Aktuálně.cz, vyinkasoval od státní správy přibližně 26 milionů bez DPH.

Stačilo málo - mít vyvinutou a otestovanou softwarovou aplikaci a k tomu "štěstí" na nový zákon, který úřadům ukládá provozování informačních systémů pro projekty vědy a výzkumu.

Milionové pronájmy

Zakázky, za něž Hálek - a později jeho firma - inkasoval milionové částky, však podle všeho ponechávají po svém skončení ministerstva, lidově řečeno, s holýma rukama.

Úřady disponující vlastními IT odděleními si totiž nechaly vybudovat a udržovat informační systémy výzkumu, vývoje a inovací - přesně jak jim ukládá zákon.

Hlavními složkami těchto systémů mají být ze zákona centrální evidence výzkumných projektů a aktivit výzkumu, vývoje a inovací, rejstřík informací o výsledcích projektů a evidence veřejných soutěží.

Po skončení doby, na kterou byl projekt vyhlášen, pak mají provozovatelé, v tomto případě ministerstva, několik možností.

Vzhledem k tomu, že uzavřené smlouvy počítají s pronájmem těchto systémů a po jejich skončení tak ministerstva disponují všehovšudy archivem, ale ne kompletním funkčním systémem, který by si mohla sama obsluhovat, je nejjednodušším řešením logicky prodloužení tendru současnému provozovateli, například formou dodatku ke smlouvě.

Nový provozovatel? Nevyplatilo by se to

Další možností je potom uzavření systému a vyhlášení nové soutěže na provozovatele.

K tomu však ministerstva nepřistoupila - důvodem může být fakt, že - jak říká Jana Jabůrková z ministerstva pro místní rozvoj - "při změně provozovatele by se musela převádět veškerá data, což by znamenalo další finanční náklady."

Mluvčí ministerstva dopravy Martin Novák k tomu potom řekl: "Víme o jedné firmě, která se zabývá obdobným systémem softwaru jako eProjekty. Bohužel však tento systém není dle informací, které máme k dispozici, zcela kompatibilní. Problémy by mohly nastat se zobrazováním zadaných dat v minulosti a jejich zpracováním."

Pro ministerstvo by to podle Nováka znamenalo mimo jiné zkoušení nového softwaru vedle stávajícího a tím pádem "dvojitou práci".

Populární dodatky

Za 3,5 milionu, které ministerstvo pro místní rozvoj za informační systém zaplatilo, zůstane nakonec ministerstvu archiv, říká mluvčí Jabůrková.

Peníze za tento projekt ministerstvo vyplácelo v letech 2008 a 2009; v následujících dvou letech potom nebylo vyplaceno nic. V letošním roce potom měla být podepsána smlouva na uzavření, archivaci a ukončení systému za 180 tisíc korun - ty však doposud zaplaceny nebyly.

Podobná situace nastala i na ministerstvu zemědělství.

"Systém má ministerstvo pronajatý. Podle uzavřené smlouvy má zhotovitel veškerá vlastnická práva k použitému softwaru a aplikacím pro jeho využití," říká mluvčí Jiří Žáček k zakázce, za niž úřad zaplatil 5,38 milionu bez DPH.

V tomto výběrovém řízení byl navíc Hálek jediným přihlášeným.

Informační závislost

Smlouva, kterou resort zemědělství s Hálkem uzavřel, je podle Žáčka poměrně komplikovaná. Aby to ani tak nebylo jednoduché, byl uzavřen dodatek ke smlouvě, podle něhož byla část peněz za zakázku "přenesena" do roku 2012, kdy by zřejmě měla být vypsána další veřejná zakázka.

Podle Žáčka je systém zatím funkční a běžící. Avšak pokud s ním bude chtít ministerstvo nějak manipulovat, měnit zadání veřejných soutěží nebo systém jednoduše aktualizovat, nezbude mu než platit.

Nejdéle Hálkových služeb využívalo ministerstvo dopravy, které za ně mezi léty 2004 až 2011 zaplatilo necelých 12 milionů korun.

"Systém E-projekty ministerstvo nevlastní, využívá pouze jeho služeb. V dobách, kdy existoval na ministerstvu dopravy program Věda a výzkum, byl tento systém nepostradatelným pomocníkem," říká mluvčí Martin Novák.

Pronajmout, nebo koupit?

A proč si vlastně ministerstva nevyvinula svůj vlastní systém?

"Byly osloveny tři firmy s přesnými požadavky na software. Mimo jiné bylo jednáno s dalšími softwarovými firmami, ty ovšem nebyly schopny dodat v termínu a v požadované kvalitě požadovaný produkt. Proto se od vývoje zcela nového softwaru ustoupilo," vysvětluje tehdejší postup ministerstva Novák.

Ačkoliv by některé společnosti mohly takový systém vyvinout, znamenalo by to podle Nováka dlouhou dobu na přípravu a testování systému, což si prý úřad nemohl z časových ani ekonomických důvodů dovolit.

Mimo tabulky

"Navíc pokud by chtělo ministerstvo systém spravovat samo, muselo by přijmout minimálně dva zaměstnance na IT odbor, na což tehdy nebyly ´tabulky´. Přijmutí dalších lidí by znamenalo větší mzdové náklady na projekt i provoz ministerstva," říká Novák a dodává, že v případě kvalitních vývojářů by ani takové lidi nebyli schopni dle tarifních tabulek náležitě zaplatit.

Poměrně dobře popsaná je potom situace na ministerstvu školství.

Zde Hálek před pěti lety vyhrál zakázku na dodávku informačního systému, jehož provozovatelem je - v současnosti prostřednictvím své firmy ePROJEKTY Praha, s.r.o.  - doposud.

A to i navzdory tomu, že zakázka byla časově omezená do loňského roku.

Jistota dvojnásobku

Její původně odhadovaná cena činila 8,6 milionu korun. Do takto postaveného výběrového řízení se přihlásily dvě firmy, přičemž Hálek nakonec zvítězil s nabídnutou cenou necelých 4,6 milionu korun (bez DPH).

Jenže cena bez ohledu na výsledek veřejné soutěže narůstala a o rok se protáhla i doba, po kterou byly peníze vypláceny.

Celková částka se tak nakonec vyšplhala na 8 806 632 korun, přičemž více jak 640 tisíc bylo vyplaceno letos.

"Částka vyplacená nad rámec smlouvy byla způsobena zvýšeným rozsahem dodaných prací. Tyto další platby byly uskutečněny na základě dodatku, protože bylo třeba zajistit zákonem nařízené soutěže ve výzkumu a vývoji," vysvětluje nárůst částky mluvčí ministerstva Kateřina Savičová.

Podle Savičové nebyly tyto platby za správu systému, ale za kompletní balík služeb a softwarové aplikace pro realizaci veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji a za realizaci administrace a řízení hodnocení řešených projektů.

Zajímavá byla také cesta smlouvy ministerstvem - postupně ji měly administrovat odbory programů výzkumu a vývoje, mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji a nakonec odbor financování mezinárodních programů výzkumu a vývoje.

Připravovaný tendr, kvůli němuž zasáhla policie, měl ministerstvo vyjít přibližně na 2,5 milionu korun ročně.

Staří známí

Podle Českého rozhlasu ho měl úřad připravovat ve spolupráci se společností Tercier, která měla na starosti její administraci a jejíž jednatel je spolu s Hálkem jedním z obviněných.

Zmíněná společnost Tercier není na poli veřejných zakázek žádným nováčkem - a cizí není toto jméno ani policii.

Byla totiž administrátorem několika veřejných zakázek, u kterých měla policie vážné podezření na jejich manipulaci, jak psal loni server iHNED.cz.

Nikdo za nic nemůže?

Třetím obviněným potom byla jedna z úřednic ministerstva - "řadová referentka bez rozhodovacích priorit" jak popsal její úlohu jeden ze zaměstnanců ministerstva.

"Nejde o úřednici, která by měla stěžejní náplň práce v obstarávání veřejných zakázek. Šlo o odbornou referentku skupiny výzkumu a vysokého školství," řekl pro ČRo první náměstek Jiří Nantl.

Obviněná úřednice tak byla v době, kdy Nantl působil jako ředitel odboru vysokého školství, jeho kolegyní.

Podle směrnic ministerstva školství musel - vzhledem k jeho hodnotě - za zmíněný zmanipulovaný tendr zodpovídat tehdejší vrchní ředitel sekce.

Na opakovaný dotaz, kdo jím tehdy byl a čí podpis by tak měl být na příslušných dokumentech, však tiskový odbor ministerstva neodpověděl.