Idoly a smolaři voleb: Příběhy pádu i zmrtvýchvstání

Simona Holecová
14. 10. 2012 20:40
Mikropříběhy politiků, kteří o víkendu překvapili. Anebo volby překvapily je
Jiří Čunek na snímku z letošního podzimu u slivovice. Senátor má proč slavit.
Jiří Čunek na snímku z letošního podzimu u slivovice. Senátor má proč slavit. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Jeho jméno bylo ještě nedávno symbolem zdiskreditovaného politika. Podivné půjčky, podezření na přijetí úplatku, soud, veřejně přetřásané spory s bývalou sekretářkou, odchod z vlády, pád z postu šéfa lidové strany... Pokud mají letošní volby své dílčí vítěze - celkové vítězství levice je nesporné - pak mezi nimi jistě figuruje Jiří Čunek. Ze všech kandidátů měl nejblíže k tomu, postoupit ve svém volebním okrsku do Senátu už z prvního kola.

Mezi vítěze se může počítat i další lidovec, Stanislav Juránek. V krajských volbách získal mezi všemi politiky vůbec nejvíc preferenčních hlasů - 21 505. (Druhý skončil hejtman Michal Hašek z ČSSD, zakroužkovalo jej 20 072 lidí.)

Poražených má volební víkend taky slušnou řádku: Jmenujme mezi nimi ministra obrany Alexandra Vondru, který navzdory masivní kampani nedokázal postoupit do druhého kola senátních voleb. Anebo novou partaj Jiřího Paroubka (LEV 21), která v krajích nezabodovala vůbec nikde.

Pojďte si s námi projít nejzajímavější a nepřekvapivější momenty voleb.

Příběhy vítězů

Jiří Čunek

Z předvolební kampaně KDU-ČSL na Zlínsku.
Z předvolební kampaně KDU-ČSL na Zlínsku. | Foto: Facebook

"Na barvě mi nezáleží, ale pravidla platí pro všechny." Tak s tímto heslem na billboardech letos Jiří Čunek kandidoval za KDU-ČSL v obvodu Vsetín.

Vsadil opět na stejnou kartu, která ho před lety vynesla do vysoké politiky. Tehdy vystěhoval Romy z lukrativní části Vsetína za město... Nyní mu voliči odevzdali 46,65 procenta hlasů, druhého postupujícího - socialistu Jindřicha Šnejdrla - porazil o dobrých 30 procent.

Že mu jeho kraj rozumí, dokazují i čísla lidovců z krajských voleb ve Zlínském kraji. KDU-ČSL, která si na plakáty umístila tvář Jiřího Čunka s titulkem "Kandidát na hejtmana Zlínského kraje", tu dokázala s výjimkou sociální demokracie porazit všechny.

V regionu, který - nutno přiznat - křesťanským demokratům tradičně přeje, lidovci získali 18% podporu. A Jiří Čunek suverénně opanoval listinu preferenčních hlasů, jeho jméno zakroužkovalo 10 707 občanů.

Michal Doktor

Michal Doktor svou kampaň otiskl na vlastní vůz.
Michal Doktor svou kampaň otiskl na vlastní vůz. | Foto: Ludvík Hradilek

Příběh odpadlíka z ODS je notoricky známý. Počítal s nejvyššími funkcemi v partaji, celkem najisto se o něm po pádu ministra Martina Kocourka mluvilo jako o novém šéfovi resortu průmyslu a obchodu. Pak ale premiér Petr Nečas překvapivě jmenoval Martina Kubu, muže s pověstí spojky jihočeských kmotrů ODS. "To rozhodnutí považuji za špatné, osudově špatné," reagoval Michal Doktor a opustil stranu. "Pokud nevidí dostatek ponaučení v příbězích lidí, kteří se mihli v nelibosti doteku medúzy Martina Kuby v Jihočeském kraji, pak se naše cesty rozcházejí".

Doktor, kterému poslanecký mandát zůstal, kandidoval v krajských volbách za hnutí Jihočeši 2012 vedené tamním šéfem krajského úřadu Lubošem Průšou.

Jihočeši skončili třetí a odsunuli ODS i s jejími kmotry z Hluboké až na čtvrtou příčku. Což je v kraji, který tradičně patří mezi nejlépe prosperující v republice, a tudíž sympatizující s ODS, výkon.

Doktor přitom nasbíral 2494 preferenčních hlasů a skončil jako sedmý nejkroužkovanější politik v regionu.

Eliška Wagnerová

Foto: Facebook

Zkušená a ceněná soudkyně Eliška Wagnerová si během svého působení u Ústavního soudu několikrát "namazala" politický establishment na chleba. Památné je její s úsměvem provázené školení Lubomíra Zaorálka, který se marně snažil vysvětlit, že shodit vládu bez dalšího scénáře, co bude s republikou, je bezvadný nápad. Když si později dovolila komentovat efekty, které občanům přinášejí reformy vlády Petra Nečase, glosoval to premiér slovy, že "bude svátkem demokracie den, až Wagnerové skončí mandát".

Wagnerová v roli místopředsedkyně ÚS skončila letos v březnu. A o půl roku později si na kandidátce Strany zelených namazala ostřílené politiky na chleba znova.

V okrsku Brno-město postoupila do druhého kola z prvního místa, když jí hlas odezvalo 26,73 procenta voličů - o 6 procent více, než podpořilo druhou Stanislavu Slavíkovou (ČSSD).

Wagnerová přitom netěžila jen ze známého jména. Pokud se podíváte na kalendář jejích aktivit, je patrné, že mezi voliči na brněnských ulicích a v kavárnách strávila značnou část podzimu. A jasně formulovala, proč vlastně do Senátu chce: "Chci přispět k tomu, aby zákony pokud možno netrpěly tak hroznými deficity ústavnosti, a sdělovat tam názory budované na svých znalostech, zkušenostech," řekla Wagnerová.

Minimálně v prvním kole na to voliči opravdu slyšeli.

Tomio Okamura

Tomio Okamura slaví postup do druhého kola senátních voleb.
Tomio Okamura slaví postup do druhého kola senátních voleb. | Foto: Hynek Fránek

O tomhle self-made-manovi už bylo řečeno mnohé. Aniž by kandidoval na prezidenta, v průzkumech veřejného mínění má pro Hrad čtvrtou nejvyšší podporu. A aniž by o něm voliči věděli o moc víc, než že umí hezky vyprávět o rozdílech mezi Japonci a Čechy, poslali Tomia Okamuru ve Zlíně s přehledem do druhého kola senátních voleb.

Redakce Aktuálně.cz dává za vynikající mediální prezentaci palec nahoru. A radí upustit od útočné rétoriky. Okamura totiž v reakci na volební úspěch (získal coby nezávislý kandidát 30,24 % hlasů, druhý socialista Stanislav Mišák 25,26 % hlasů) obeslal redakce e-mailem, v němž si postěžoval na ústrky. "Je to svým způsobem úspěch - dostat se jako nestraník bez zázemí velké strany do druhého kola mě těší. Tím spíš, že někteří protikandidáti proti mně používali nefér a podpásové argumenty a Česká pošta kvůli své špatné organizaci neroznesla letáky do všech míst."

SPOZ

Foto: Facebook

Strana práv občanů - Zemanovci se o přízeň voličů uchází teprve ve druhých volbách. Partaj, která vznikla z občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana, při svém prvním pokusu proniknout do nejvyšší politiky propadla. Ve sněmovních volbách v roce 2010 nepřekonala pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny.

V krajských volbách, v nichž si kampaň postavila (jak jinak) na tváři Miloše Zemana a faktu, že se zatím nijak nezdiskreditovala, však už dokázala porazit i zavedenější spolky. Byť zatím malé, třeba zelené.

Zemanovci usednou v krajském zastupitelstvu Zlínského kraje (podpora 7,21 %) a Pardubického kraje (5,31 %), jen těsně přišli o mandáty v Moravskoslezském kraji (4,56 %).

Pokud jde o úspěch na Zlínsku, tady si může SPOZ gratulovat k angažmá Františka Čuby, bývalého bosse slušovického agrokombinátu. Zlínsko na Slušovice a jejich slávu nezapomnělo a Čuba získal 2530 preferenčních hlasů, stal se devátým nejkroužkovanějším politikem regionu.

Příběhy poražených

Bedřich Moldan

Foto: Pavel Baroch

Jeden ze zakládajících členů ODS, exministr životního prostředí a respektovaný ekolog Bedřich Moldan, prožil v sobotu něco na způsob noční můry. V Náchodě, kde kandidoval za TOP 09, skončil v poli 11 kandidátů se třetím nejhorším výsledkem. Volilo ho jen 6,05 % hlasujících.

Což je oproti posledním senátním volbám v roce 2010, při nichž kandidoval v Praze 6, obrovský propad. Tehdy postoupil s přehledem do druhého kola a jeho následný duel s Petrem Bratským z ODS patří k nejtěsnějším v historii. Moldan nakonec prohrál o pouhých 70 hlasů.

Jenže Praha není Náchod a Náchod volil doleva: "Můj výsledek je třeba vidět v souvislosti s tím, že na prvním místě je kandidát KSČM a na druhém ČSSD," řekl Aktuálně.cz Moldan. Dodal, že doplatil na současnou náladu v zemi, kdy vládní koalice je abnormálně neoblíbená.

A použil slovo propadák.

Alexandr Vondra

Foto: Vojtěch Marek

Své voliče přesvědčoval na Litoměřicku do poslední chvíle. Na vládě o něm nebylo moc slyšet, zato ale s kinematografem objížděl volební obvod, lidem rozdával části olympijské výbavy českých (armádních) sportovců...

Skončil třetí, pro ministra obrany za ODS hlasovalo 16,78 procenta voličů. Pravá ruka premiéra Nečase u lidí pohořela.

Sám Alexandr Vondra v prvních povolebních rozhovorech neúspěch přičetl zejména stranické příslušnosti: "Je to účet za úspornou politiku, za vládní reformy, za šarvátky na pravici."

Slovu ProMoPro - aféře s předraženými zakázkami na ozvučení akcí souvisejících s předsednictvím Česka Evropské unii, do níž je Vondra zapletený - se vyhýbal. "To s tím nesouvisí," řekl pak na přímý dotaz. "Já už jsem k tomu své řekl."

Jiří Paroubek

Foto: Vojtěch Marek

Od dob, kdy pro svou razanci získal nelichotivé přízvisko buldozer a coby premiér ČSSD pořádal jednu tiskovou konferenci za druhou, na svém politickém stylu mnoho nezměnil. Od krajských voleb měl se svou novou partají LEV 21 (Národní socialisté - levice 21. století) velká očekávání. Pořádal mítinky, vodil s sebou hokejového hrdinu z Nagana Jiřího Šlégra, setkání si nechal moderovat přítelem Jiřím "Nikdo-není-dokonalý" Krampolem. Zbytečně.

Paroubkova strana naprosto pohořela, do krajského zastupitelstva se nedokázala probojovat v žádném kraji.

Na Ústecku, kde si Jiří Paroubek tradičně věří, přitom získala jen 2,79procentní podporu.

"Již před volbami jsem avizoval, že národní socialisté vnímají letošní volby jako generálku pro volby do Poslanecké sněmovny. Z toho je zřejmé, že národní socialisté budou ve své práci a budování strany pokračovat i nadále," vzkázal k výsledku Paroubek.

DSSS - STOP NEPŘIZPŮSOBIVÝM!

Dělnická strana sociální spravedlnosti už si stihla na Facebooku pogratulovat k vynikajícím výsledkům - nejlepším v desetileté historii.

Faktem je, že preference Vandasovy formace šly nepatrně nahoru. Hlasy dokázala posbírat především v krajích s vysokou nezaměstnaností. Tedy v Ústeckém (4,37 %), Karlovarském (3,34 %) a Moravskoslezském (2,15 %).

Do krajských vlád nicméně Tomáš Vandas a spol. nepronikli v žádném kraji. Což je v kontextu s náladami ve společnosti, odporem k pravicové vládě a ekonomickou stagnací pozoruhodné. Hlasy nespokojených si zjevně rozebrali jiní - ať už díky charismatičtějším vůdcům, nebo méně xenofobnímu programu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Praha o 30 procent zdraží svoz komunálního odpadu

Pražský magistrát zvedne o 30 procent cenu za svoz komunálního odpadu. Zastupitelé hlavního města ve čtvrtek schválili novelizaci vyhlášky, která cenu služby stanovuje. Město by mělo zdražením ročně získat 220 milionů korun navíc, což má významně snížit množství peněz, které musí na systém svozu a likvidace odpadu doplácet. Součástí změny je také zavedení služby svozu bioodpadu, jejíž cena bude proti současnosti o polovinu nižší.

Proti zdražení se postavila opozice. V současnosti domácnosti v metropoli platí za svoz běžného odpadu měsíčně od 86 do 5737 korun, podle četnosti a velikosti kontejneru.

Primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN) uvedl, že cena za svoz se neměnila od roku 2005, kdy vyhláška vstoupila v platnost. Náklady města na svoz komunálního odpadu ročně činí přes 977 milionů korun, na poplatcích vybere 723 milionů. Zbytek dotuje z rozpočtu. Náklady na svoz se navíc podle vedení magistrátu zvyšují. Po zvýšení, které má do rozpočtu města přinést asi 220 milionů korun navíc, by se finanční účast města měla snížit z loňských 26 na tři procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy