I nový náčelník má komunistickou minulost. „Jestli chceš na vysokou, musíš do KSČ“

„První kandidátský úkol jsem plnil ve funkci jako předseda celoútvarového výboru SSM, druhý kandidátský úkol jsem plnil studiem stanov na školení mladých kandidátů strany a ve svém osobním volnu,“ vyťukal před asi 40 lety tehdy jedenadvacetiletý Miroslav Hlaváč na psacím stroji.

V řádcích nad jeho vlastnoručním podpisem a datem 22. října 1986 se člověk ještě dočte, že nikdo z nejbližších příbuzných mladého vojáka z povolání nebyl „v krizových letech 1968-69“ vyloučen ze strany. Ke členství v KSČ se prý přihlásil, protože se chtěl „podílet na budování naší společnosti z řad komunistické strany“.

Související

"Soudruh Zůna je velmi dobře připraven." Babišův ministr byl politruk už jako student

Kandidátem na straníka se stal 14. listopadu 1984. Tehdy sloužil jako velitel baterie u dělostřeleckého pluku v Klatovech, kam jej poslali ihned po maturitě na vojenské škole v Martině. V září 1986 pak nastoupil jako posluchač na Vysokou školu pozemního vojska ve Vyškově a po pár týdnech - 24. listopadu - byl přijat za člena KSČ.

„Soudruh Hlaváč je politicky vyspělý, oddaný socialistickému zřízení. Aktivně organizuje a provádí politickou práci, objasňuje politiku strany a její vedoucí úlohu,“ napsal do Hlaváčovy přihlášky František Douša, jeho kolega z klatovské posádky a jeden ze tří ručitelů.

„Patřil k velmi dobrým velitelům a na svém pracovišti vždy prosazoval politiku strany mezi svými podřízenými,“ zaručil se za něj i Herbert Schuster, další příslušník západočeského dělostřeleckého pluku Československé lidové armády.

„Nějak jsem to neřešil“

Jak tedy vyplývá ze zachráněných dokumentů po Ústředním výboru KSČ, do čela české obrany se v roce 2026 dostává další člověk spojený s totalitní stranou.

Hlaváč však - na rozdíl třeba od samotného ministra Jaromíra Zůny (za SPD), jeho politického náměstka Radovana Vícha (SPD) či hlavního zbrojíře Jána Gurníka - neměl problém na dotazy reportéra deníku Aktuálně.cz odpovědět.

Související

„Jsem přesvědčený o správnosti KSČ.“ Zůna si do čela obrany přivedl dalšího komunistu

Dnes tvrdí, že do KSČ vstoupil proto, aby prý mohl jít studovat do Vyškova. „Po třech letech u útvaru (v Klatovech) jsem chtěl jít na vysokou školu. No a tam mi tenkrát řekli: ,Jestli chceš studovat, je potřeba, abys vstoupil do KSČ.‘ Nějak jsem to neřešil,“ vysvětluje nový náčelník generálního štábu.

„Když vám je jednadvacet, tak je vám to v podstatě jedno, děláte to kvůli studiu, ne z přesvědčení. Takže jsem vstoupil. V roce 1989 jsem ze strany vystoupil a od té doby s tou ideologií nemám nic společného. Kdo by mě chtěl označit za komunistu, tak ať si označí,“ říká dál.

Související

"Svět tehdy fungoval jinak." Ministr Zůna se chystal na práci v totalitní rozvědce

Na dotaz, jestli si vůbec připouštěl, že by jako příslušník Československé lidové armády do KSČ nevstoupil, reaguje: „Já si myslím, že to ani v té době nebylo možné. Už je to strašně moc let, ale myslím, že od hodnosti kapitána, velitelů rot, praporů byli prostě všichni členové strany.“ 

Čekal, že díky členství v KSČ získá nějakou výhodu? „Ne, bylo mi jednadvacet, tohle mi bylo fakt jedno,“ odpovídá ještě Hlaváč.

Pavel se dostal dál než Zůna

Hlaváč, Zůna i Gurník jsou tak dokladem toho, že do KSČ vstupovala řada důstojníků Československé lidové armády. U současného ministra obrany to však u vstupu do strany neskončilo.

Jak už deník Aktuálně.cz zrekonstruoval na základě dokumentů z Archivu bezpečnostních složek (ABS) dříve, Zůna usiloval i o vstup do totalitní vojenské rozvědky.

Zatímco nynější prezident Petr Pavel, tehdy také příslušník Československé lidové armády, do zpravodajské služby generálního štábu jako posluchač kurzu v roce 1988 nastoupil, Zůna nejspíš skončil před jeho dveřmi a komunistickým zvědem se ani nestal. Alespoň tedy podle desítek stránek archiválií z ABS.

Černochová se s tím ve Spotlightu nepárala, pusťte si: Zůna je úplně nejslabší