Možný průlom v boji proti hybridním hrozbám, vládní tým vede Babišův vojenský poradce

Jan Horák Jan Horák
3. 2. 2021 12:13
Ve čtvrtek se poprvé sejde pod novým vedením tým, jenž má ambici stát se klíčovým hráčem v boji proti hybridním hrozbám. Jde o pracovní skupinu při Bezpečnostní radě státu. Nově ji řídí vojenský poradce předsedy vlády Petr Matouš. Ve skupině mají zastoupení silová ministerstva, policie i tajné služby. Snahou Matouše je, aby se v oblasti hybridních hrozeb stala hlavním nástrojem jejich potírání.
Podplukovník Petr Matouš (vpravo) a náměstek Jan Havránek. „Pro koordinaci postupu, jak čelit hybridním hrozbám, je civilně-vojenská spolupráce nezbytná,“ říká Matouš.
Podplukovník Petr Matouš (vpravo) a náměstek Jan Havránek. „Pro koordinaci postupu, jak čelit hybridním hrozbám, je civilně-vojenská spolupráce nezbytná,“ říká Matouš. | Foto: Ministerstvo obrany

Třiatřicetiletý podplukovník Petr Matouš to ve vojenské kariéře dotáhl vysoko. Byl příslušníkem 601. skupiny speciálních sil, jež platí za elitní vojenský útvar. Má opakované zkušenosti ze zahraničních misí. Loni v květnu se stal vojenským poradcem premiéra Andreje Babiše. Současně jako vojenský přidělenec Úřadu vlády radí s agendou spojenou s obranou.

Bezpečnostní rada státu ho na posledním zasedání pověřila dalším úkolem. Jmenovala ho členem své odborné skupiny pro hybridní hrozby a rovnou z něj udělala jejího vedoucího. "Pracovní skupině potřebujeme dát dynamiku, aby se vyvíjela a přenesla do 21. století. Chtěl bych ji inovovat tak, aby u nás problematiku hybridních hrozeb koordinovala," řekl Aktuálně.cz Matouš.

Hybridní hrozby coby riziko uvádí Bezpečnostní strategie České republiky na prvním místě. Jde o kombinaci především nebojových prostředků, jako jsou skrytá propaganda, dezinformační kampaně, kybernetické útoky či ekonomický nátlak. Snahou jejich původců je destabilizovat politické a společenské prostředí dané země, aby v ní mohli efektivně uplatňovat svůj vliv. Podle BIS jsou v tomto ohledu pro Česko rizikem Rusko a Čína.

Hybridní hrozby jako zásadní fenomén

Bezpečnostní rada státu zřídila odbornou skupinu pro hybridní hrozby v roce 2017. Tvoří ji vybraní členové samotné rady, především zástupci silových resortů jako vnitro či obrana, Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nebo České národní banky. Své zástupce v ní mají také všechny tři tajné služby - BIS, Vojenské zpravodajství a civilní rozvědka - a policie.

"Náplní práce odborné pracovní skupiny pro hybridní hrozby je meziresortní výměna informací a koordinace řešení hybridních hrozeb," popsala Aktuálně.cz její účel mluvčí vlády Jana Adamcová. Tým se oficiálně schází čtyřikrát do roka, naposledy se prostřednictvím videokonference radil loni v listopadu.

V bezpečnostní komunitě panuje shoda v tom, že fenomén hybridních hrozeb je zásadní a je nutné proti němu postupovat společně. "Je to určitě důležité téma, kterému je třeba věnovat dlouhodobě pozornost," řekl Aktuálně.cz mluvčí BIS Ladislav Šticha. Služba má v týmu jednoho analytika, který do něj "vnáší pohled vycházející ze zpravodajských poznatků".

Koordinace všech resortů

Podle informací Aktuálně.cz z bezpečnostní komunity však odborná skupina pro hybridní hrozby svůj účel zatím příliš nenaplňovala. Neměla konkrétní zadání a ve svém přístupu nebyla aktivní. Pokud si její členové nějaké poznatky vymění, v dotčených resortech se s nimi výrazněji nepracuje. Jako orgán zastřešující celou problematiku v podstatě nefungovala.

"Doposud tato skupina koordinační roli státní politiky proti hybridním hrozbám plnila pouze formálně. Tato skupina by měla fungovat operativně a měla by být schopná reagovat na současné problémy typu vládní selhání v oblasti strategické komunikace během pandemie," řekl k tomu Aktuálně.cz Jakub Janda, ředitel think-tanku Evropské hodnoty, jenž se věnuje bezpečnostní problematice.

Potřebný impulz chce týmu dodat právě jeho nový šéf Petr Matouš. Začne s tím, že se skupina bude potkávat častěji. S jejím jádrem se plánuje scházet jednou za měsíc. S vybranými členy týmu chce nastavit komunikaci tak, aby si byli k dispozici denně. Skupinu hodlá pevně propojit se sněmovní komisí zabývající se stejnou problematikou. S jejím předsedou, poslancem Robertem Králíčkem, je už ve spojení.

"Mojí snahou bude, aby skupina byla aktivnější. Jejím cílem je problémy zanalyzovat a navrhnout cílovému subjektu, především vládě, řešení, aby podle něj mohla rozhodnout," popisuje Matouš, kam by se měl tým pod jeho vedením dopracovat. "Pokud se to podaří rozjet podle plánu, mohla by se z toho stát v oblasti hybridních hrozeb průlomová věc koordinující všechny resorty."

Zahraniční přesah a expertizy od univerzit

Skupina má mít nově i zahraniční přesah. Matouš by ji rád zapojil do programu zahraničních partnerů, dosud se jich účastnila pouze některá ministerstva. "Ve spojení budeme se všemi zahraničními partnery, kteří o to budou mít zájem. Výstupy z jednání s nimi by se měly promítnout do návrhu řešení," plánuje.

Do týmu je také připravený nárazově vtáhnout ministerstva, jichž se bude konkrétní řešený problém dotýkat. Nově počítá i s podporou civilního sektoru. "Především akademické sféry. Chceme využít také expertiz jednotlivých univerzit, pokud budou mít chuť spolupracovat," podotýká Matouš. Podpora od akademické sféry má směřovat k tomu, aby se problematika ve formě vzdělávání dotkla i běžných občanů.

Typickým příkladem jsou hackerské útoky. Jejich nejčastější formou je phishing. Jde o podvodný e-mail, jenž cílí na nezkušené uživatele. Jeho úlohou je získat citlivé údaje, jako hesla napadeného uživatele. Spearphishing už při útoku využívá konkrétní údaje adresáta dostupné v informačním prostoru. Osvěta v tomto ohledu by měla spočívat v tom, aby se uživatelé naučili odpovědně zacházet se svými osobním údaji a chránit je. 

Program bezpečnostních studií v Německu

O konkrétních bodech svého plánu v konkrétních případech nechce Matouš mluvit. Důvod je prostý. Zveřejnění detailů by mohlo nahrát nepřátelským stranám, od nichž hybridní útoky směřují. O jednom konkrétním výstupu svého týmu ale mluvit může. Jde o jednotnou národní strategii proti hybridním hrozbám, jež vzniká na ministerstvu obrany a na níž se skupina podílí.

"Naskočil jsem do toho ve chvíli, kdy už to bylo rozjeté. S odpovědným náměstkem Janem Havránkem jsem v úzkém kontaktu," říká Matouš. Do dokumentu se jeho týmu povedlo vtělit několik dílčích změn. Vytvořit strategii zadala tehdejší vláda Bohuslava Sobotky už v roce 2016. Práce na ní ale dostaly náboj až s příchodem zmíněného náměstka pro obrannou politiku a strategii Jana Havránka loni na podzim.

Do problematiky hybridních hrozeb se Petr Matouš naplno ponořil loni. Absolvoval program bezpečnostních studií a kybernetických studií v George C. Marshall European Center for Security Studies v Německu. Podplukovník má současně velmi blízko k šéfovi Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Karlu Řehkovi. Úzký kontakt spolu navázali ještě v armádě, o problematice spolu často diskutují.

"Je skvělé, že se český stát v této oblasti probudí a začne naplňovat své vlastní plány schválené vládou v Auditu národní bezpečnosti. V dnešní době hrozby téměř vždy protínají působnosti několik resortů a bezpečnostních institucí, proto tato platforma má jednoznačně fungovat často a pravidelně. Je zásadní, aby se tento mechanismus fungování rozjel, aby ho i příští vláda akceptovala a chtěla posilovat," říká bezpečnostní analytik Janda.  

 

Právě se děje

Další zprávy