Praha - Soudci mají na stole další případ kulturní celebrity, která figuruje na zveřejněných seznamech spolupracovníků komunistické Státní bezpečnosti a domáhá se toho, aby z nich byla vymazána.
Světově uznávaná mezzosopranistka Soňa Červená, hvězda momentálně chystaného hitu činohry Národního divadla Věc Makropulos, následuje své herecké kolegy - Jiřinu Bohdalovou, Jana Kanyzu či Jana Skopečka.
U Městského soudu v Praze leží její žaloba proti ministerstvu vnitra a Archivu bezpečnostních složek.
Brněnský svazek
Svazek, kde je dnes pětaosmdesátiletá pěvkyně uvedena pod krycím jménem Fialová, založila Státní bezpečnost v Brně v 50. letech minulého století. Tehdy Soňa Červená působila v angažmá v Janáčkově opeře.
Operní pěvkyně však v žalobě tvrdí, že nikdy nepodepsala spolupráci se Státní bezpečností ani žádný protokol ani záznam o výslechu.
Podle informací Aktuálně.cz v žalobě chce, aby soud potvrdil, že je evidována neoprávněně a rozhodl o vymazání jejího jména ze seznamů.
Dnešní vyjádření Soni Červené ani jejího právního zástupce se zatím nepodařilo získat.
Stát je ten, kdo dokazuje
Soňa Červená zamířila po angažmá v Brně do Berlína, kde se jí v lednu 1962 podařilo emigrovat z východní do západní části města.
Ze záznamů tajné policie vyplývá, že ve stejném měsíci byl její svazek archivován. U svazku je razítko Zničeno s datem 1983.
"Lidé žalují stát, že jsou v seznamech neoprávněně, takže to znamená, že důkazy předložit nemohou. Nemohou dokázat něco, co neexistovalo. Stát důkazy ve většině případu neumí dodat," vysvětlil před časem Aktuálně.cz situaci u soudu tehdejší mluvčí pražského Městského soudu, dnes plzeňský soudce, Petr Kulawiak.
S tajnými v zádech
V životopisech Soni Červené není o kontaktech s StB mnoho podrobností, píše se v nich však o neustálém sledování a tlaku estébáků.
Červená ale odmítá, že by s nimi jakkoli spolupracovala. Podle informací, jež nelze zcela ověřit, se ji pokoušela ke spolupráci neúspěšně získat i východoněmecká tajná policie Stasi.
Rodina Soni Červené byla komunisty perzekvována. Její matku v roce 1948 komunistická justice obvinila z přípravy nelegálního přechodu hranic, byla zatčena a dcera pak našla její mrtvé tělo na patologii. Podle oficiální verze spáchala sebevraždu.
