Hrál si na kovboje, jeho zatčení mě nepřekvapuje, říká o kauze zpravodajce Randák

Jan Horák Jan Horák
24. 8. 2019 6:33
Bývalého druhého muže civilní rozvědky Zdeňka Blahuta státní zástupce obvinil ze dvou trestných činů včetně podvodu, kauza souvisí s možnými hospodářskými machinacemi ve službě. Škoda může jít do výše několika set milionů korun. Blahut do služby přicházel v polovině minulé dekády, kdy tam působil na vrcholných pozicích Karel Randák. Ten rozvědku mimo jiné dva roky řídil. V rozhovoru pro Aktuálně.cz Randák mluví o tom, že problémům se zákonem šel Blahut naproti.
Karel Randák řídil civilní rozvědku od září 2004 do září 2006.
Karel Randák řídil civilní rozvědku od září 2004 do září 2006. | Foto: Ludvík Hradilek

Zdeněk Blahut nastupoval do Úřadu pro zahraniční styky a informace v době, kdy jste tam působil na vrcholných pozicích. Jak si ho pamatujete?

O Blahutovi mám velmi nízké mínění a vždycky jsem měl, vychází to z mé vlastní zkušenosti. Ze služby jsem ho i vyhazoval.

Proč?

Pokud byl Zdeněk Blahut ve službě, tak se jím spousta novinářů nechala vodit za nos. Kdokoliv říkal, že s Blahutem je něco špatně, tak to novináři nechtěli slyšet. Byli vděční za informace, které jim pustil, a nechtěli si to s ním rozházet.

Co bylo se Zdeňkem Blahutem špatně, jak o tom mluvíte?

Blahut na tom místě neměl co dělat. Dnes někdo dobře napsal, že to byl člověk, který měl představy 17letého kluka. To je správné hodnocení. On si opravdu představoval zpravodajskou činnost jako kluk. Nedospělý kluk, který si hrál na kovboje, rád chodil v kožené bundě a dělal ze sebe tvrdého člověka.

V čem spočívaly jeho údajné nedospělé představy o zpravodajské službě?

Pouštěl se do věcí, na které služba nemá pravomoc. Já jsem ho poznal, když do rozvědky přicházel z policie, kde dělal na zbraních v Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Civilní rozvědka má různé kategorie pracovníků, kteří se využívají na některé věci. Ale jestliže se náměstek nebo ředitel nechá zblbnout k tomu, aby takové lidi využíval k věcem, které služba nemá dělat, tak si zaslouží postih. Nemůžete koupit Agátu (sledovací zařízení, pozn. aut.) a nasadit ji po České republice (vyšetřování se týká i možného podezření, že civilní rozvědka v minulém volebním období sledovala tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, pozn. aut.).

Takže vás nezaskočilo, že byl Zdeněk Blahut obviněn?

Nepřekvapuje mě to. Když kauza kolem Agát začala, všichni to brali jako politickou věc. Že jde o odstranění někoho, kdo nevyhovuje Babišovi (kvůli této kauze tehdejší ministr vnitra Lubomír Metnar odstavil ředitele služby Jiřího Šaška, pozn. aut.). Ale to je opravdu kriminální kauza. Za Blahuta, který službu během ředitelování Jiřího Šaška fakticky řídil, došlo ke zneužití služby. Překročila své kompetence.

V tuto chvíli je Zdeněk Blahut teprve obviněný, de iure je nevinný. Zneužití služby se teprve musí prokázat. Nebo z čeho vychází vaše jistota?

Já nevím, jestli se to stalo. Ale z dostupných informací to vypadá, že to tak bylo. Podle mého názoru nemůže nikoho překvapit, že Blahut v tuto chvíli skončil tak, jak skončil. Navíc on měl obrovskou tendenci se tam vrátit. Když podruhé odcházel (leden 2018, pozn. aut.), počítal, že tam znovu nastoupí. Protože předpokládal, že ministr (Milan Chovanec, pozn. aut.), který ho tam tenkrát dosadil, se také vrátí.

Blahut přitom přišel do rozvědky poprvé v době, kdy jste tam působil i vy. Proč ho tehdy služba přijala, když o něm nyní takto mluvíte?

Protože byl doporučen jako člověk, který rozumí problematice zbraní. Tenkrát byla doba, kdy se obchodovalo se zbraněmi na Balkáně nebo se tam pašovaly. Navíc Blahut musel projít bezpečnostní prověrkou, musel projít psychotesty. Ačkoliv by mě zajímalo, jak je možné, že psychotesty prošel.

Sídlo Úřadu pro zahraniční styky a informace v pražských Kobylisích.
Sídlo Úřadu pro zahraniční styky a informace v pražských Kobylisích. | Foto: ČTK

Jinými slovy ho nešlo nepřijmout?

Když za vámi přijde ředitel odboru a řekne, že toho člověka na danou problematiku potřebuje, podrobíte ho prověrkám a on jimi projde, nemáte důvod jeho příchod nepodepsat. Ale pak po dvou letech zjistíte, že s tím člověkem je něco špatně, tak se s ním rozloučíte. Na druhou stranu nelze říct, že takové lidi vůbec nepotřebujete. Někdy do operativy potřebujete střelce, ale i střelec musí vědět, kde jsou hranice té činnosti.

Už rok a čtvrt veřejnost může vědět, co se v civilní rozvědce děje. Že se vyhazují ředitelé, odcházejí náměstci a prověřují se možné hospodářské machinace. Neměly by se vzhledem k povaze činnosti rozvědky takové informace držet uvnitř služby?

Neměly by se dostat ven. Ale pokud tam dojde, k čemu tam došlo, mluvíme o stovkách milionů korun, tak pak je to na kriminální vyšetřování. Za dob Blahuta a Šaška jsem měl pocit, že služba pracuje spíš dovnitř, než že by pracovala do zahraničí. Že by tím byla narušena spolupráce se zahraničními partnery, jsem si nebyl moc vědom.

Takže nemáte za to, že by se problémy uvnitř tajné služby měly řešit diskrétně?

Ale to je strašně nebezpečná věc v tom, že když budou řešeny diskrétně, tak dříve nebo později ti lidé zvlčí. Začali by si myslet, že mohou všechno a nic se jim nestane. Nemůžete to krýt všechno. Proto si myslím, že krok Radka Musílka (nástupce Zdeňka Blahuta na postu náměstka pro operativu, ze služby v minulých týdnech odešel, pozn. aut.) byl dobrý, že podal trestní oznámení (na jeho základě byl Blahut obviněn, pozn. aut.).

 

Právě se děje

Další zprávy