Hradec Králové je úchvatné město, jehož rozumné plánování má dlouhou tradici. Promyšlený urbanismus doplňují cenné stavby významných architektů i pozoruhodné vily různých stylů. Nejstarší vilová čtvrt vznikla mezi Komenského třídou a pravým břehem řeky Orlice. Na konci 19. století získalo město zdejší rozlehlé pozemky bývalé pevnosti, hradby zbořilo a již v roce 1902 tu vznikly první honosné vily.
Procházkovou trasu začínáme v příjemné Hradební ulici č. 851/8 (na mapě: 1), kde stojí rodinný dům z roku 1935 se zajímavě řešeným vstupním portikem s předsazeným schodištěm a částečně zastřešenou terasou se třemi hranolovými sloupky nad ním. Domek navrhl architekt František Machač pro manžele Františka a Annu Matějkovy.
V sousední zahradě po pravé straně je o něco mladší vila právníka a vládního rady politické správy Františka Hrouzka. Vybudovaná byla v roce 1932 v puristickém duchu podle návrhu architekta Jana Rejchla (1899-1985), mimo jiné spoluautora klasicistního centrálního nádraží v Hradci Králové či budovy lékařské fakulty blíže centru města (Hradební č. 819/6, na mapě: 2). O Rejchlovi a jeho rodině bude ještě řeč.
Kousek odsud, na křižovatce Hradební a Nezvalovy ulice, zaujme nepřehlédnutelná rohová vila s nárožní polygonální věží a dekorativním štítem s polovalbou, kterou pro učitele Františka Nováka a jeho manželku v roce 1909 postavil architekt Jaroslav Pažout (Nezvalova č. 221/6, na mapě: 3).
Poblíž se za stromořadím vzrostlých lip, v prostoru styku Komenského třídy a Nezvalovy ulice, vypíná "raný příklad moderní architektury (Nezvalova č. 529/1, na mapě: 4), dílo Oldřicha Lisky (1881-1959), jednoho z vůdčích představitelů architektury první poloviny 20. století ve městě, působícího tehdy na postu městského architekta," popisuje katalog Národního památkového ústavu.
Liska byl mimořádně produktivní, spolupracoval s ikonami české moderní architektury Janem Kotěrou (1871-1923) a Josefem Gočárem (1880-1945), projektoval například zdejší Městské lázně s bazénem, Tylovo divadlo v Lomnici nad Popelkou či Jubilejní chrám Mistra Jana Husa, s kubistickým interiérem, v Pečkách. Jedním z charakteristických prvků jeho evangelického kostela v Hradci Králové z roku 1912 je střecha věže ve tvaru husitské helmice se zakončením v podobě palcátu.
Naproti přes ulici pak stojí robustní funkcionalistická nárožní vila (Nezvalova č. 826/2, na mapě: 5), kterou nechal pro svoji dceru Emilii Waldekovou-Kmochovou zbudovat její otec Vilém Waldek jako svatební dar. Dům z roku 1932 navrhl významný žák Jana Kotěry na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, František Janda (1886-1956), autor mnoha povedených staveb v Poděbradech postavených před první světovou válkou - jmenovitě dvou kolonád, hotelu Zimní lázně, secesního lázeňského penzionu či vily Amálky.
"Dům Waldeková-Kmochová nevlastnila dlouho, ještě ve třicátých letech jej musela prodat, protože její rodiče nebyli schopni dál platit hypotéku. Po roce 1948 byl dům vyvlastněn," upozorňuje web Královéhradecký architektonický manuál. Nejde o jediný případ na trase, kdy majitelé nedokázali velkorysou stavbu svého domu zaplatit.
O jednu zahradu dál, na adrese Jana Koziny č. 845/6 (na mapě: 6), je zástupce pozdně funkcionalistického stylu s nezvykle řešenou fasádou, která je členěna cihlovými pásy a hladce omítnutými plochami. Vilu, jejíž stavba zabrala pouhé čtyři měsíce, navrhl roku 1933 pro Annu Urbanovou architekt Bedřich Novotný.
Přilehlá Plácelova nás vrátí do Hradební ulice s travnatým pásem a stromořadím. Po pravé straně stojí dvojice rodinných domů, které bychom neměli jen tak minout. Ten první, s dekorativním štítem a se dřevěnou konstrukcí zimní zahrady na boční fasádě, si v roce 1921 zbudoval továrník z pražských Vinohrad Čeněk Vorlíček. Autorem projektu byl architekt Josef Povýšil (Hradební č. 586/4, na mapě: 7).
A vlevo od něj zaujme velkolepá stavba nesoucí znaky neorenesance a secese. Ve své době šlo o největší městskou vilu v Hradci Králové (Nezvalova č. 423/8, na mapě: 8). "Stavěl si ji stavitel Václav Rejchl st. pro sebe a svou vlastní rodinu. Avšak z důvodu finančního prodělku při výstavbě činžovních domů v Mostecké ulici musel od záměru dokončení a užívání vily ustoupit a nabídnout ji k prodeji rodinnému příteli, lékaři, městskému hygienikovi a místnímu politikovi Otakaru Klumparovi," líčí královéhradecký manuál.
Kniha: Pražské vilové čtvrti
Dvanáct vycházek po čtvrtích v Praze vyšlo knižně v nakladatelství Čas.
Úspěšnější byl Václav Rejchl st. (1853-1928) v případě tří nedalekých honosných vil, které v letech 1902 až 1904 vystavěl na břehu Orlice v místě zvaném Morušovka a následně prodal. Kdysi tu stával val bastionu barokní pevnosti, nahradil ho ideál rodinného bydlení v zeleni.
První z neorenesančních domů (zdobnost na fasádě se nedochovala) patřil Karlovi Vieweghovi, úředníkovi, který plnil funkci okresního tajemníka. Předán do užívání byl v roce 1903. Dnes je tu modlitebna Církve adventistů sedmého dne (Nezvalova č. 377/14, na mapě: 9). Zajímavostí jsou sluneční hodiny ve štítě s latinsky psaným úryvkem z Bible Fiat voluntas Tua neboli Buď vůle Tvá.
O mnoho dekorativnější je sousední mohutná dvoupatrová budova o třinácti pokojích, postavená roku 1902 v novorenesančním stylu pro gymnaziálního profesora Karla Wiplera (Orlické nábřeží č. 376/17, na mapě: 10). "Kvalitní, autenticky dochovaný doklad neorenesanční architektury, který se výrazně urbanisticky uplatňuje v prostředí vilové zástavby v jihovýchodní části městské památkové zóny," shrnuje památkový katalog.
A architektonický manuál doplňuje: "Zvláště výzdoba vychází z kánonu takzvané české renesance. Snahu vystihnout český živel najdeme na Wiplerově vile jak v dekorativních snítkách lipových listů vyvedených sgrafitovou technikou v pásech pod korunní římskou, tak i v užití mravoučných nápisů, které měly evokovat lidovou slovesnost: Opatruj Bůh dům tento i ty, kteří v něm žijí."
Václav Rejchl st. byl zručným kreslířem a absolventem večerních kurzů dekorativní architektury v třebechovické uměleckoprůmyslové škole a bohatý dekor fasád navrhoval sám.
Jeho poslední zmiňovaná stavba ve zdejší čtvrti stojí za Wiplerovou vilou v ulici Plácelova č. 374/5 (na mapě: 11). V roce 1903 si ji pořídil příručí městské spořitelny Josef Bečička. Krátce nato se sem nastěhovala rodina Hájkových. Architektonický manuál upozorňuje: nejnápadnějším prvkem objektu - zvaným Morušovka (viz kování nad brankou) - je osmiboká věž zdobená sgrafity a římsou prolomenou lunetami. Rostlinná sgrafita na věži jsou novodobá, neboť původní malířskou výzdobu již nebylo možné obnovit.
"Zajímavostí této stavby je také to, že se vila stala v roce 1912 rodným domem jugoslávské spisovatelky Jary Ribnikarové. Ta o svém dětství v Hradci napsala knihu Dítě z Hradce: memoárová próza," popisuje web. Později odešla se svým otcem, pianistou a profesorem konzervatoře a rovněž hradeckým rodákem do Bělehradu, kde se provdala. Za druhé světové války pracovala ve štábu maršála Tita.
Na Orlickém nábřeží, o tři parcely dál, si lze všimnout zajímavého rodinného domu historizujícího stylu, který si roku 1913 nechal vybudovat stavitel Jan Schimann podle návrhu architekta Františka Jaroslava Černého (Orlické nábřeží č. 532/11, na mapě: 12).
V sousední zahradě si pořídil rodinný dům s vysokou stanovou střechou a obloukovými segmentovými štíty profesor královéhradeckého dívčího gymnázia Bohumil Hobzek (Orlické nábřeží č. 447/8, na mapě: 13). Na jméno stavebníka poukazují iniciály BH umělecky vykované na vstupní brance. Autorem návrhu z roku 1909 je významný pražský architekt Josef Fanta (1856-1954), který je podepsaný například skvostnou budovou hlavního nádraží v Praze, budovou nynějšího ministerstva průmyslu tamtéž nebo impozantní Mohylou míru u Brna, která je spjata s bitvou u Slavkova.
Eliptický reliéf Madony s dítětem v jednom ze štítů je dílo sochaře Čeňka Vosmíka, mimo jiné autora kopií barokních soch na Karlově mostě či sousoší zápasících gigantů při vstupu do Pražského hradu. A majitele netradiční vily s ateliérem na pražském Smíchově, kterou rovněž navrhl Fanta.
Než se přilehlá Balbínova ulice protne s Hradební, mine dvojici o něco mladších vil. Na parcele vpravo (Balbínova č. 657/1, na mapě: 14) vznikl v roce 1924 dům pro primáře královéhradecké nemocnice Bedřicha Honzáka, který o projekt požádal svoji neteř Miladu Petříkovou-Pavlíkovou (1895-1985) a jejího manžela Theodora Petříka. Stavba má neobvykle zkosené nárožní rohy, čemuž odpovídá i tvar střechy, prvky na fasádě připomínají tvary kubismu.
Milada byla vůbec první ženou, která absolvovala architekturu na pražské technice a mimo jiné vyprojektovala spolkový dům Ženského klubu českého v Praze 1, kde dnes sídlí Činoherní klub, či zaoblený činžovní dům na náměstí 5. května v Hradci Králové.
Naproti přes ulici je zástupce funkcionalistické architektury, která se svou plochou střechou v nejstarší vilové čtvrti Hradce Králové poněkud vyčnívá (Balbínova č. 821/8, na mapě: 15). "Dům si pořídil Walter Stein, ředitel dřevozpracujícího podniku, který obhospodařoval pilu v Plotištích nad Labem a těžil dřevo z královéhradeckých lesů. Později provozoval pily v Borové u Poličky, v Novém Městě na Moravě či v Šošůvce na Blanensku," vyjmenovává architektonický manuál.
Progresivní vilu v roce 1932 navrhl Jan Rejchl, syn zmiňovaného stavitele Václava Rejchla. Hmotová dispozice stavby byla původně členitá a velmi nápaditě řešena. To už neplatí, v pozdějších letech se zastavěla terasa v přízemí, která směřovala do zahrady, podobný osud potkal terasu v prvním patře na severozápadním nároží, přistavěly se garáže. Zachoval se snad jen vlajkový stožár na střeše - prvek, který nesly mnohé funkcionalistické vily.
Poslední zastávkou této trasy je někdejší Studentský domov, dnes divadlo Drak, který sloužil pro denní stravování a ubytování sociálně nejslabších přespolních žáků (Hradební č. 632/1, na mapě: 16). Obě boční křídla jsou dřevěná, střední vstupní trakt vyzděný v jakémsi neoklasicistním stylu. V této části se nachází velká hala sahající přes přízemí a první patro. Autorem budovy dostavěné z roku 1923 je v Hradci Králové velmi plodný architekt Václav Rejchl ml. (1884-1964), další ze synů nám již známého stavitele.
Další díl "vycházek" Aktuálně.cz se vydá do oblasti Střelecké ulice v západní části Hradce Králové.
Zajímavé odkazy
• Hradecký architektonický manuál • Slavné vily • Památkový katalog NPÚ
