Prezident obdržel od Macinkova resortu „noty“ na summit NATO. Známe detaily

Ve změti dohadů vlády a Hradu o tom, jaké složení bude mít naše delegace na summitu NATO v Ankaře, případně kdo ji povede a kolik si s sebou může vzít prezident Petr Pavel svých lidí, ve veřejné debatě zaniklo to hlavní: s čím tam naši politici pojedou, jak chtějí hájit naši obrannou politiku a zda dokážou spojencům vysvětlit, proč neplníme závazky týkající se peněz, které dáváme na zbrojení.

Redakce Aktuálně.cz má k dispozici dokument, který doputoval na Hrad a který bude prezidentovi – a nejen jemu – sloužit jako podklad pro všechna jednání. „Summit proběhne v době složité bezpečnostní situace, kdy euroatlantický prostor již čtvrtým rokem ohrožuje válka Ruska proti Ukrajině. Na bezpečnost spojenců také negativně dopadá vývoj situace na Blízkém východě,“ píše se hned v jeho úvodu.

Související

Skryté detaily Babišovy „blokády“ Pavla. Co nepadlo na vládní tiskovce k summitu NATO

Ministerstvo zahraničí si také všímá dalšího významného posunu. A tím jsou nejen výroky diskutující pevnost transatlantické vazby, ale i reálný přesun hlavní pozornosti USA z Evropy: „Zatímco předchozí summity potvrdily potřebu vyrovnanějšího podílu na zajištění bezpečnosti mezi USA a zbylými spojenci, v tuto chvíli je již na místě hovořit o přesunu odpovědnosti za bezpečnost a obranu Evropy, jakož i za pomoc Ukrajině od USA směrem k evropským spojencům.“

Z formálního hlediska resort Petra Macinky během summitu v Ankaře očekává zejména hodnocení úkolů loňského summitu v Haagu a debatu o třech klíčových tématech. Prvním jsou obranné investice, kde by spojenci měli ukázat pokrok směrem k 5 % HDP na obranu, jak se zavázali v Haagu; druhým obecně obranný průmysl a třetím podpora Ukrajiny.

V obecné rovině ministerstvo zahraničí zdůrazňuje, že ČR zůstává plně zavázána kolektivní obraně a aliančním závazkům v rámci NATO. Avšak pokud jde o obranné výdaje, vláda tvrdí, že je zasazuje do dlouhodobého a širšího rámce bezpečnosti a stability. Zrovna tak se v dokumentu píše, že má Česká republika zájem na tom, aby NATO potvrdilo svůj závazek k dlouhodobé podpoře Ukrajiny – a to i v případě dosažení příměří, potažmo míru.

Související

Babiš si stěžuje na prezidenta: Nejmenoval Turka a já jsem musel snášet nepravosti

Vychází přitom z přesvědčení, že dobře vyzbrojená ukrajinská armáda a ukotvení Ukrajiny v demokratickém civilizačním prostoru je nejlepším odstrašením a ochranou proti případné budoucí ruské agresi vůči euroatlantickému prostoru. „ČR se na podpoře Ukrajiny dlouhodobě podílí. Trvající koordinační role ČR v muniční iniciativě je z hlediska potřeb Ukrajiny nadále zásadním příspěvkem, ale není jediným.“

Následuje pasáž týkající se našich obranných výdajů. A tady Babišova vláda naším spojencům slíbí, že v roce 2026 vynaloží na přímé obranné účely 2 % HDP. Otázka je, do jaké míry je tento slib realistický. Plán je v každém případě takový, že se z této částky vyčlení více než 20 % na investice do hlavních druhů techniky.

Následně, po schválení nové Koncepce výstavby Armády ČR a také s ohledem na přijetí Dlouhodobého výhledu pro obranu, vytyčí trajektorii nárůstu výdajů na přímé obranné účely tak, aby v roce 2035 dosahovaly podílů 3,5 % HDP. Kdy se tak stane, dokument ale neuvádí. Premiér Andrej Babiš nicméně v minulosti opakovaně řekl, že prioritou jsou pro vládu „naši lidi“.

Související

43:46

Co si to sakra dovolují Babiš s Macinkou. A proč Pavel hledá spásu na Ústavním soudu

Pokud jde o obranné plánování, vláda pojede na summit s tím, že bude vycházet především z národního zájmu, spojeneckých závazků a národních řídicích procesů. „V souladu s dlouhodobou strategií zajistíme odpovídající investice do obrany. Výše rozpočtu na obranu bude vždy zohledňovat aktuální potřebu státu a bezpečnostní situaci, včetně aliančních cílů výstavby schopností,“ píše se v dokumentu.

Za priority autoři dokumentu označují posílení protivzdušné obrany státu, zmiňují třeba pořízení komplexního systému protidronové ochrany a rozšíření kapacity protivzdušné obrany. Česká republika se také údajně zapojí do evropského obranného projektu protivzdušné obrany. A vedle protivzdušné obrany státu náleží k prioritám české vlády i budování dvou pozemních brigád nebo navýšení zásob rozhodující munice.