Kancelář prezidenta republiky od ministerstva zahraničí těsně před summitem NATO v Ankaře konečně obdržela podklady ke všem jednáním, která na místě zástupci České republiky povedou. Prezident Petr Pavel už dříve řekl, že se jich hodlá držet, byť má problém například s tím, kolik peněz dává vláda Andreje Babiše na armádu.
Ve změti dohadů vlády a Hradu o tom, jaké složení bude mít naše delegace na summitu NATO v Ankaře, případně kdo ji povede a kolik si s sebou může vzít prezident Petr Pavel svých lidí, ve veřejné debatě zaniklo to hlavní: s čím tam naši politici pojedou, jak chtějí hájit naši obrannou politiku a zda dokážou spojencům vysvětlit, proč neplníme závazky týkající se peněz, které dáváme na zbrojení.
Redakce Aktuálně.cz má k dispozici dokument, který doputoval na Hrad a který bude prezidentovi – a nejen jemu – sloužit jako podklad pro všechna jednání. „Summit proběhne v době složité bezpečnostní situace, kdy euroatlantický prostor již čtvrtým rokem ohrožuje válka Ruska proti Ukrajině. Na bezpečnost spojenců také negativně dopadá vývoj situace na Blízkém východě,“ píše se hned v jeho úvodu.
Ministerstvo zahraničí si také všímá dalšího významného posunu. A tím jsou nejen výroky diskutující pevnost transatlantické vazby, ale i reálný přesun hlavní pozornosti USA z Evropy: „Zatímco předchozí summity potvrdily potřebu vyrovnanějšího podílu na zajištění bezpečnosti mezi USA a zbylými spojenci, v tuto chvíli je již na místě hovořit o přesunu odpovědnosti za bezpečnost a obranu Evropy, jakož i za pomoc Ukrajině od USA směrem k evropským spojencům.“
Z formálního hlediska resort Petra Macinky během summitu v Ankaře očekává zejména hodnocení úkolů loňského summitu v Haagu a debatu o třech klíčových tématech. Prvním jsou obranné investice, kde by spojenci měli ukázat pokrok směrem k 5 % HDP na obranu, jak se zavázali v Haagu; druhým obecně obranný průmysl a třetím podpora Ukrajiny.
V obecné rovině ministerstvo zahraničí zdůrazňuje, že ČR zůstává plně zavázána kolektivní obraně a aliančním závazkům v rámci NATO. Avšak pokud jde o obranné výdaje, vláda tvrdí, že je zasazuje do dlouhodobého a širšího rámce bezpečnosti a stability. Zrovna tak se v dokumentu píše, že má Česká republika zájem na tom, aby NATO potvrdilo svůj závazek k dlouhodobé podpoře Ukrajiny – a to i v případě dosažení příměří, potažmo míru.
Vychází přitom z přesvědčení, že dobře vyzbrojená ukrajinská armáda a ukotvení Ukrajiny v demokratickém civilizačním prostoru je nejlepším odstrašením a ochranou proti případné budoucí ruské agresi vůči euroatlantickému prostoru. „ČR se na podpoře Ukrajiny dlouhodobě podílí. Trvající koordinační role ČR v muniční iniciativě je z hlediska potřeb Ukrajiny nadále zásadním příspěvkem, ale není jediným.“
Následuje pasáž týkající se našich obranných výdajů. A tady Babišova vláda naším spojencům slíbí, že v roce 2026 vynaloží na přímé obranné účely 2 % HDP. Otázka je, do jaké míry je tento slib realistický. Plán je v každém případě takový, že se z této částky vyčlení více než 20 % na investice do hlavních druhů techniky.
Následně, po schválení nové Koncepce výstavby Armády ČR a také s ohledem na přijetí Dlouhodobého výhledu pro obranu, vytyčí trajektorii nárůstu výdajů na přímé obranné účely tak, aby v roce 2035 dosahovaly podílů 3,5 % HDP. Kdy se tak stane, dokument ale neuvádí. Premiér Andrej Babiš nicméně v minulosti opakovaně řekl, že prioritou jsou pro vládu „naši lidi“.
Pokud jde o obranné plánování, vláda pojede na summit s tím, že bude vycházet především z národního zájmu, spojeneckých závazků a národních řídicích procesů. „V souladu s dlouhodobou strategií zajistíme odpovídající investice do obrany. Výše rozpočtu na obranu bude vždy zohledňovat aktuální potřebu státu a bezpečnostní situaci, včetně aliančních cílů výstavby schopností,“ píše se v dokumentu.
Za priority autoři dokumentu označují posílení protivzdušné obrany státu, zmiňují třeba pořízení komplexního systému protidronové ochrany a rozšíření kapacity protivzdušné obrany. Česká republika se také údajně zapojí do evropského obranného projektu protivzdušné obrany. A vedle protivzdušné obrany státu náleží k prioritám české vlády i budování dvou pozemních brigád nebo navýšení zásob rozhodující munice.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Hodina na mobilu a dost? Vědci zjistili, že u dětí je problém mnohem složitější
Je to scéna, kterou znají rodiče po celém světě. Dítě sedí u mobilu nebo tabletu, rodič oznámí, že je konec, a během několika sekund přijde pláč, vztek nebo vyjednávání o „ještě pěti minutách“. Není divu, že právě podobné situace posilují představu, že obrazovky jsou pro děti něco jako droga. Jak moc jim skutečně škodí?
Odešel Frank Beard, bubeník legendární kapely ZZ Top
Ve věku 77 let v úterý zemřel bubeník americké rockové skupiny ZZ Top Frank Beard. Hudebník, který byl členem slavného texaského tria téměř 60 let, zemřel v hospicové péči na svém ranči v texaském Richmondu. V posledních chvílích života byl obklopen rodinou, uvedl jeho publicista Bob Merlis. Informovala o tom agentura AP.
USA uvalily sankce na předsedkyni Mezinárodního trestního soudu
Spojené státy uvalily sankce na předsedkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC), japonskou soudkyni Tomoko Akaneovou, a soudního právníka Abdoulayeo Seyeho ze Senegalu. Oznámil to v úterý americký ministr zahraničí Marco Rubio. Sankce navazují na loňské nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa namířené proti ICC.
ŽIVĚ V Hormuzském průlivu zasáhl loď neznámý projektil. Írán pak vypálil rakety na SAE
Nákladní loď zasáhl při plavbě v Hormuzském průlivu neznámý projektil, oznámila v úterý ráno britská námořní služba (UKMTO). Zásah způsobil škody ve strojovně lodi a zranil či zabil nejméně jednoho člena posádky. Spojené arabské emiráty v podvečer podle agentury Reuters zase uvedly, že na ně Írán vypálil dvě balistické rakety. Jedna raketa zasáhla teritoriální vody země, druhá dopadla mimo ně.
ŽIVĚ Parlamentní volby v září nebudou svobodné, Kreml si výsledek objedná, míní expert
Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.