Hrad má s Peroutkou u Nejvyššího soudu slušnou šanci. Rozhodnutí bylo šesté nejrychlejší

Marek Pokorný Marek Pokorný
16. 11. 2016 7:22
Analýza rozsudků Nejvyššího soudu ukazuje, že je poměrně pravděpodobné, že soud zruší verdikt, podle něhož se má Kancelář prezidenta republiky omluvit za Zemanovy výroky o novináři Ferdinandu Peroutkovi. Redakce Aktuálně.cz si vyžádala od Nejvyššího soudu přehled všech rozsudků, v nichž rozhodl v extrémně krátké době o odkladu vykonatelnosti. A zjistila, že ve většině takových případů Nejvyšší soud následně verdikty obecných soudů zrušil. A co víc: Rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti v případě omluvy Hradu bylo šesté nejrychlejší za poslední čtyři roky. A ve všech rychlejších případech nakonec soud dovoláním vyhověl. Podle advokátů jinak obecně uspějí jen jednotky procent dovolání.
Foto: ČTK

Praha – Nejvyšší soud po pouhých třinácti dnech po podání žádosti rozhodl, že se Kancelář prezidenta republiky zatím nemusí omlouvat za výrok prezidenta Miloše Zemana na adresu novináře Ferdinanda Peroutky. Jeho rozhodnutí se nicméně vymyká běžné praxi tohoto soudu víc, než se původně zdálo.

Vyplývá to z analýzy případů, při kterých v minulých letech soudci Nejvyššího soudu postupovali podobně svižně jako ve sporu Hradu a Peroutkovy vnučky. Seznam rozsudků si deník Aktuálně.cz vyžádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím. 

Případ kanceláře prezidenta je mezi nimi jediným, v němž nejde o majetek. V drtivé většině šlo o určení vlastnictví pozemku či nemovitosti nebo vypořádání  manželů po rozvodu, v němž hrál roli byt. A z uvedených dat navíc vyplývá, že pokud Nejvyšší soud platnost již pravomocného verdiktu pozastavil, je pravděpodobné, že jej nakonec zruší.

Běžná úspěšnost je přitom daleko nižší a pohybuje se v jednotkách procent. "Jsme rádi, když z deseti případů uspějeme v jednom, většinou ale ani to ne," potvrzuje advokát Tomáš Homola.

Hrozba bezpočtu žalob

Městský soud v Praze letos v září rozhodl, že Kancelář prezidenta republiky se musí za vymyšlené autorství článku "Hitler je gentleman" omluvit Peroutkově vnučce Terezii Kaslové. Kancelář Hradu to ale odmítla s argumentem, že by jí omluvou vznikla nevratná újma – protože by pak na ni mohl mířit "bezpočet žalob".

Omluvu poté začal vymáhat exekutor, který za nerespektování rozsudku soudu dal hradní kanceláři pokutu sto tisíc korun. Vzápětí Nejvyšší soud dal za pravdu argumentaci Hradu – a s odůvodněním, že "neprodleným výkonem rozhodnutí hrozí žalované závažná újma," pozastavil vykonatelnost již pravomocného verdiktu, který omluvu nařídil. To, v čem může případná závažná újma spočívat již ale nerozvedl a ani mluvčí soudu Petr Tomíček nebyl konkrétnější. "Nejsme povinni dovysvětlovat svá odůvodnění rozsudků," řekl s tím, že si máme počkat jak rozhodne soud o samotném dovolání.

Nejvyšší soud v Praze rozhodl za poslední čtyři roky o odkladu vykonatelnosti či právní moci v celkem 80 případech. Ve třetině z nich – v 28 – pak rozhodl extrémně rychle, do 30 dnů od podání žádosti. Ve 22 rychle vyřízených odkladech již poté soud projednal i samotný případ a ve 12 z nich pak dovolání vyhověl. V jednom pak sice dovolání zamítl, nicméně snížil náklady řízení.

Šestý nejrychlejší

Nejvyšší soud, na který dojde přes 8000 dovolání ročně, v případě Hradu zareagoval extrémně rychle – o pozastavení platnosti verdiktu rozhodl pouhých třináct dní poté, co jej o to požádal právník prezidentské kanceláře. Jen v šesti případech za uplynulé čtyři roky rozhodl rychleji.

Nejrychlejší – pouhých šest dnů po podání žádosti – byl ve dvou případech, kdy se jednalo o vyklizení bytu. Za osmi dní po podání žádosti pak pozastavil platnost verdiktu ve sporu o nemovitosti, které dříve patřily Báňským stavbám Most. Ve všech třech případech pak následně dovoláním vyhověl a předchozí rozsudky zrušil.

A i další dva rychlejší případy, v nichž 11, respektive 12 dní po podání žádosti pozastavil vykonatelnost pravomocného rozsudku, nakonec Nejvyšší soud zrušil. V prvním šlo o vlastnictví nemovitosti, v druhém pak o to, na koho po rozvodu přejde podíl v bytovém družstvu.

Statistika všech případů není

Celková statistika o tom, jak jsou dovolání úspěšná, však neexistuje. Nejvyšší soud to totiž nesleduje. "Mnoho z našich rozhodnutí obsahuje několik výroků, kdy žadatel částečně uspěje, ale částečně také ne. Někdy třeba jen v otázce úhrady nákladů řízení. Kam pak takový výsledek statisticky zařadit?" vysvětluje mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Oslovení advokáti nicméně odhadují, že obecně poměr úspěšných dovolání u Nejvyššího soudu je jen v jednotkách procent. Většinu žalob totiž soud rovnou odmítne, protože nesplňují formální záležitosti. Z výroční zprávy soudu za loňský rok vyplývá, že 55 procent dovolání v civilních sporech rovnou odmítne projednávat.

Stejně jak není možné zjistit, jaké procento dovolání uspěje, Nejvyšší soud nesleduje ani to, kolik bylo podáno žádostí o odklad vykonatelnosti. "Není v našich silách, abychom každým spisem listovali a zpětně zjišťovali jen kvůli této statistice, zda tam byl či nebyl podán návrh na odklad vykonatelnosti či právní moci," uvedl Tomíček.

 

Právě se děje

před 22 minutami

Trump přirovnal snahu o impeachment k lynčování. Kritici mluví o rasistickém podtextu

Americký prezident Donald Trump považuje snahu demokratických zákonodárců o jeho sesazení ústavní žalobou (impeachment) za lynč. Napsal to dnes na twitteru. Agentura AP upozornila, že zmínka o lynčování má rasistický podtext, neboť termín je v USA používán především v souvislosti s případy, kdy se obětí lynčujícího bělošského davu stal Američan černé pleti.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Výdaje na zdravotní péči se zvýší o osm až dvanáct procent, řekl ministr Vojtěch

Platby do jednotlivých oblastí zdravotní péče se příští rok podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) meziročně zvýší o osm až 12 procent. Výraznější nárůst platů čeká sestry poskytující domácí péči, a to zhruba 41 procent. Ministr to v úterý řekl poslancům při informování o situaci ve zdravotnictví, které má dostat v příštím roce rekordních 350 miliard korun. Úhradová vyhláška počítala podle ministra původně s navýšením plateb o 24 miliard korun. Po jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s poskytovateli péče i s KSČM přibylo dalších 4,9 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy