Spolek Přátelé Miloše Zemana vznikl roku 2008 jako nástroj, jenž by Zemanovi otevřel cestu na Pražský hrad. Povedlo se. V první přímé prezidentské volbě v roce 2013 Zeman triumfoval, o pět let později post hlavy státu obhájil. Právě v kampani před druhou volbou byl pro něj spolek klíčovým partnerem. Zajistil polovinu nákladů na agitaci, do rozpočtu mu přispěl podle vyúčtování předloženého prezidentovým týmem částkou 11,5 milionu korun.
Dodnes však není jasné, kde na to spolek, založený místopředsedou někdejšího Zemanova kabinetu Miroslavem Grégrem či vlivnou postavou ČSSD Miroslavem Šloufem, vzal peníze. Rok před spuštěním kampaně skončilo jeho hospodaření v minusu 14 tisíc korun. Celkové jmění bylo také záporné. Spolek jen plnil roli prostředníka, přes nějž peníze k Zemanovi proudily. Finance pocházely od dárců. Jenže dosud publikované přehledy se liší v tom, kolik donátoři celkově přispěli.
Zatímco Zemanovo oficiální vyúčtování uvádí zmíněných 11,5 milionu korun, spolek v poslední zveřejněné účetní závěrce za rok 2017 udává příspěvky ve výši 6,3 milionu. A když se Zeman v lednu 2018 utkal v poslední televizní debatě s vyzyvatelem Jiřím Drahošem, předložil seznam donátorů dávající dohromady 9,2 milionu. Jak nyní zjistilo Aktuálně.cz, vhled do financování Zemanovy kampaně může v důsledku vnést soud.
Soud: Předložte účetnictví
„Na doložení účetních závěrek za období 2018 až 2019 bude spolek vyzván. Pokud by účetní závěrky nebyly doloženy, je zde mimo jiné i důvod uložit spolku pořádkovou pokutu,“ potvrdil Aktuálně.cz Lukáš Strašák, vedoucí oddělení poskytování informací Městského soudu v Praze. Právě u této instance je spolek registrovaný. Kdy ho soud k odhalení ekonomického pozadí vyzve, zatím není jasné.
Právě účetní závěrka za rok 2018, kdy proběhla samotná volba, by měla pomoct přehled darů doplnit. Je otázkou, zda se bude finální částka překrývat s oficiálním vyúčtováním Zemanova týmu nebo seznamem předloženým v televizním předvolebním duelu s Jiřím Drahošem. Jak už upozornilo Aktuálně.cz, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí financování kampaně pomocí spolku zkritizoval.
"Tento styl vedení kampaně není zcela transparentní a volební kampaň není vedena tak, jak bylo zákonodárci při tvorbě zákona o volbě prezidenta předpokládáno. Hlavním důvodem je skutečnost, že v případě třetích osob, které nemají povinnost se u úřadu registrovat jako registrované třetí osoby, není z volební kampaně zřejmé její detailní financování," uvedl příslušný kontrolor Tomáš Hudeček.
Porušení zákona za sto tisíc
Problematické je i to, že spolek nezveřejnil přehled účetnictví včas. Jeho zákonnou povinností je založit ho k soudu na konci následujícího roku. Jinými slovy závěrku za rok 2018 měl instanci dodat do konce roku 2019. Přátelé Miloše Zemana tím porušují zákon. Pokud spolek chybějící zprávy nedodá, Městský soud v Praze by ho mohl pokutovat částkou 100 tisíc korun. V krajním případě by směl zahájit řízení o zrušení spolku.
„Každý musí odevzdávat včas své daňové přiznání nebo výroční zprávy. Ignorování či vědomé vyhýbání se této povinnosti ukazuje na snahu zakrýt skutečný stav věcí,“ řekl Aktuálně.cz šéfanalytik Transparency International Milan Eibl. Podle něj je povinností příslušných orgánů rozkrýt financování spolku tak, "aby bylo možné veřejně doložit, jak proběhla kampaň Miloše Zemana a zda nedošlo v jejím rámci k dalším nezákonným postupům".
Přátelé Zemanova návratu do politiky
- Spolek Přátelé Miloše Zemana vznikl 24. července 2008. Zakládajícími členy byli dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp, někdejší vicepremiér Miroslav Grégr a dlouholetý Zemanův přítel Miroslav Šlouf.
- Spolek se stal platformou pro vznik Strany práv občanů (zpočátku a nyní opět s dovětkem Zemanovci) ustavené na podzim 2009. Jejím prvním předsedou byl sám Zeman.
- Obě sdružení chystala půdu pro Zemanův návrat do politiky, který měl vrcholit zvolením v přímých prezidentských volbách.
- Spolek sdružoval a sdružuje řadu vlivných lidí z prezidentova okolí. Jsou mezi nimi vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář, Zemanův poradce Martin Nejedlý, bývalý šéf hradního protokolu a manažer z čínského kolosu CEFC Miroslav Sklenář či bývalý senátor Jan Veleba.
Spolek provází ještě jedna nesrovnalost. Není možné zjistit, kde sídlí. Jako oficiální sídlo uvádí adresu Na Opyši 192/8. Jde o klasicistní Klarovu vilu, jež je součástí Pražského hradu. V objektu měl dříve služební byt vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Vratislav Mynář, který je současně předsedou spolku. Spolek se na Hrad přestěhoval v květnu 2018 krátce po druhé Zemanově inauguraci. Za 175 korun na metr čtvereční tam užíval část jednoho bytu.
Spolek měl zázemí v Klarově vile do konce roku 2019. Jak už Aktuálně.cz dříve potvrdil mluvčí Správy Pražského hradu Jan Pastor, nájem mu vypršel 31. prosince. Proč Přátelé Miloše Zemana hradní adresu nadále používají jako oficiální a kde skutečně sídlí, není jasné. Hradní kancléř a předseda spolku Mynář na zaslané dotazy Aktuálně.cz neodpověděl a nezvedal ani telefon.
Hradní adresa bez časového omezení
„Jde o rizikový znak, že se může jednat o účelový nástroj, popřípadě prázdnou schránku, a nikoliv standardně fungující subjekt. Navíc je s podivem, že Správa Pražského hradu umožňuje soukromému spolku užívat tyto prostory jako virtuální sídlo. Prázdné schránky pak nezakrývají své sídlo, ale i hospodaření či personální obsazení, což je případ i tohoto spolku,“ upozorňuje analytik Eibl.
Správa Pražského hradu původně předpokládala, že spolek si s přestěhováním adresu změní. Alespoň takto to popisuje její mluvčí Pastor. „Nájemní smlouva ve vile Na Opyši skončila spolku Přátelé Miloše Zemana uplynutím jejího trvání v poslední den roku 2019, kdy nám bylo spolkem zároveň přislíbeno, že adresu sídla zde zruší,“ vysvětluje.
Jak ovšem zjistilo Aktuálně.cz, neodpovídají tomu oficiální dokumenty uložené u soudu. Spolek má na hradní adresu bianco šek. „Vlastník nemovitosti udělil spolku souhlas s umístěním sídla, který nebyl časově omezen,“ řekl šéf oddělení poskytování informací pražského městského soudu Lukáš Strašák. Jinými slovy správa Hradu, jež je podřízená prezidentské kanceláři v čele s Mynářem, kryje fiktivní sídlo Mynářova spolku.
„Je téměř zbytečné bavit se o neprávnosti takového jednání. Správa Pražského hradu má na svém kontě řádku podezřelých kauz, a to, že spřátelený spolek získal prominentní adresu volně k používání, jen potvrzuje klientelistické nastavení celého úřadu. Udělit bez omezení možnost využívat adresu jen zvyšuje informační mlhu kolem celého spolku,“ říká šéfanalytik Transparency Eibl.
Zda spolek přizná své skutečné sídlo, má v rukou Správa Pražského hradu. Musí dát soudu podnět, aby Přátelé Miloše Zemana stáhli zmíněnou hradní adresu z oficiálních údajů. Podnět je nutné doložit ukončením nájemní smlouvy. Teprve potom smí soud spolku přikázat, aby do rejstříku zadal adresu skutečného sídla. Jestli tak správa učiní, není jasné. Z odpovědi na dotaz Aktuálně.cz se mluvčí kvůli zaneprázdněnosti omluvil.
