Praha - Odbor legislativy a práva prezidentské kanceláře údajně připravuje či již připravil podklady pro případné udělení milosti bývalé dělnické prokurátorce Ludmile Brožové-Polednové. Informovaly o tom dnes Lidové noviny (LN) s odvoláním na důvěryhodný zdroj. Hrad informaci nekomentoval. Bývalá prokurátorka měla dokonce možnost využít několika prezidentských amnestií, údajně to však odmítla.
Hrad propuštění prokurátorky, která se podílela na justiční vraždě Milady Horákové, zvažoval již loni. Místo toho ale lidé z legislativního odboru letos v polovině února podle LN potají upozornili soudy, že by se na Brožovou-Polednovou mohly vztahovat dávné prezidentské amnestie.box1
Zkrácený trest
Královéhradecký krajský soud pak opravdu před měsícem rozhodl, že tři amnestie z let 1953, 1955 a 1990 ubírají Brožové-Polednové po dvou letech z jejího šestiletého trestu a prokurátorka by měla být okamžitě propuštěna.
Žalobci ale proti verdiktu podali stížnost a o možném propuštění vězenkyně musel minulou středu rozhodnout Vrchní soud v Praze. Výsledek zatím neoznámil, podle neoficiálních informací deníku Právo ponechali soudci Brožové-Polednové z jejího trestu tři roky.
LN píšou, že Hrad výsledek jednání soudu zná, proto se začal znovu zabývat udělením milosti. List oslovil členy poradní skupiny, která podklady posuzuje. Klausův kancléř Jiří Weigl i jeho zástupce Petr Hájek přípravu milosti pro Brožovou-Polednovou odmítli potvrdit. "Nemohu se k tomu vůbec vyjadřovat, řeknu no comment," uvedl Hájek.
Mohla využít staré milosti
Na možnost amnestie nikdo během procesu s prokurátorkou neupozornil, advokát i soudci však vyváznou bez postihu. Podle mluvčí České advokátní komory Ivy Chaloupkové prokurátorka o dopadu amnestií dopředu věděla, nechtěla je ale ve svůj prospěch využít.
"Dotyčný advokát... postupoval naprosto v souladu se zákonem o advokacii, když se v tomto konkrétním případu řídil pokyny své klientky, která si využití amnestie pro sebe nepřála," vysvětlila Chaloupková.
Osmaosmdesátiletá bývalá prokurátorka odsouzená za podíl na justiční vraždě političky Milady Horákové z roku 1950 je nejstarší vězeňkyní v Česku a jedinou odsouzenou aktivní účastnicí vykonstruovaných procesů z 50. let.
