Kam na houby? Známe místa, kde po deštích začaly růst

Češi jsou národ houbařů. Podle nejnovějších dat ročně nasbírají 21,3 tisíce tun hub. To představuje zhruba dva kilogramy hříbků, babek, klouzků, bedel, lišek, křemenáčů, kozáků, růžovek, žampiónů, pýchavek a dalších chutných plodnic na každého člověka včetně těch, kteří do lesů vůbec nechodí nebo houby nejedí.

Slovní spojení „sbírat houby“ ovšem působí vzhledem k dosavadnímu průběhu letošního léta jako výsměch. Místo sběru se na většině území Česka jedná o marné hledání. Dokládá to i aktuální mapa pravděpodobnosti růstu hub, kterou vytváří Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci s odborníky z České mykologické společnosti.

Houbařův rok zmaru

„Plošně po celé České republice houby momentálně nerostou a nejsou," zhodnotil Jan Borovička z České mykologické společnosti. Případný efekt srážek z minulého týdne, kterých bylo místy hodně, lze podle něj čekat za týden až deset dní. „Reakce hub bude opožděná a bude záviset na tom, jaké teploty do té doby budou," dodává mykolog.

Výrazná většina republiky je v mapě oranžová, což značí jen malou naději, že člověk v lese narazí na houbu. Přesto i současná „houbařská bída“ znamená v porovnání s předchozími dny zlepšení. Ještě před pár dny totiž byla situace na mnoha místech horší.

Tři tipy na „kouzelná“ naleziště

Skoro jako zázrak pak na nejnovější mapě vypadají ostrůvky zelené značící vysokou pravděpodobnost růstu hub. Doslova přes noc vyrostly hned na třech místech. Zazelenalo se ve vrcholových partiích Šumavy v oblasti mezi Železnou Rudou, Prášily a Modravou.

Dobré podmínky by pro houbaře měly být také u hranic na sever od Ústí nad Labem. Kloboučky zpod podrostu začínají vykukovat i v okolí Kamenického Šenova.

Související

Velký průvodce houbaře v době sucha: Kdy vyrazit, kde hledat a proč srpen vynechat

Už v předchozích dnech meteorologové hlásili vhodné podmínky pro růst hub na Jesenicku. Aktuálně tak mají nadšenci do houbaření na výběr ze čtyř lokalit namísto dosavadní jediné.

Milovníci hřibů ale mohou být návštěvou lesa i v té „nejúrodnější“ lokalitě zklamaní. Podle Borovičky totiž na srážky nejrychleji reagují saprotrofní houby, které nežijí v symbióze se stromy a vyživují se z organické hmoty v půdě, takže často rostou i mimo les. „Mohly by se objevit žampiony, případně třeba bedly, špičky nebo pýchavky,“ přibližuje mykolog. Teprve až po nich, zejména pokud by ještě zapršelo, by mohly začít růst i hřibovité houby.

Když jedna mapa nestačí

Vedle mapy od meteorologů ale existují i další houbařské mapy Česka. Asi nejpropracovanější je ta na adrese www.mapahub.cz. Je podrobnější, zobrazuje přesné hranice lesních porostů včetně jejich typu a díky napojení na předpovědní model počasí vidí i do budoucnosti.

V zásadě se ale shoduje se zjištěními ČHMÚ, že momentálně panují dobré podmínky pro růst hub na méně než jednom procentu území republiky. V detailech se ovšem liší.

Například na Jesenicku situuje centrum houbařských nadějí do masivu Králického Sněžníku, hlavního evropského rozvodí. Na severu Čech by houbaře neposlala do Kamenického Šenova, nýbrž do Hejnic. A dobré podmínky pro růst hub vidí i v okolí Špindlerova Mlýna, zatímco v případě Šumavy radí nikam nejezdit.

Kdo místo predikcí a pravděpodobnostních modelů dává přednost zdokumentované zkušenosti ostatních houbařů, může nají inspiraci na webu mapahub.eu. Tam lidé hlásí své úlovky (často včetně fotografií) i neúspěšné výpravy (ty už většinou bez fotek).

Delší tradici má web NaHouby.cz, který má podobu diskusního fóra rozčleněného podle krajů. A konečně tu jsou i facebookové skupiny amatérských i profesionálních houbařů. Mezi ty nejpočetnější patří skupina Kde rostou houby s téměř 170 tisíc členy a několika příspěvky každý den.

Naživo pak mohou houbaři sdílet své zkušenosti na festivale Czech Funghi fest o prvním zářijovém víkendu.