


Jana Horváthová k pondělí rezignovala na funkci ředitelky Muzea romské kultury, příspěvkové organizace ministerstva kultury. Jako důvod uvedla především velkou únavu v mimořádně náročné pozici a přání věnovat se více své odborné práci. Od 1. září bude řízením Muzea romské kultury dočasně pověřena dosavadní zástupkyně ředitelky Karolina Spielmannová. Informovalo o tom ministerstvo kultury.

Devětapadesátiletá historička, muzeoložka, etnografka a spoluzakladatelka Muzea romské kultury v Brně Horváthová v něm působila jako ředitelka od roku 2003.
„Nové ředitelce důvěřuju a je mým velkým přáním, aby se muzeum dále rozvíjelo, bylo silné a zůstalo muzeem státním, protože podle mého názoru je to jediná forma, v jaké toto menšinové muzeum může fungovat,“ konstatovala Horváthová.
„Chtěl bych Janě Horváthové poděkovat za práci, kterou pro Muzeum romské kultury odvedla. Stála u jeho zrodu, více než dvacet let ho vedla a zásadním způsobem se podílela na jeho dnešní podobě. Její práce a zkušenosti jsou pro muzeum velmi cenné,“ uvedl ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy).
„Jana Horváthová má zájem v muzeu zůstat a dál se věnovat odborné práci jako historička a kurátorka. Konkrétní pracovní zařazení bude řešit nové vedení muzea podle jeho personálních a odborných potřeb,“ dodal šéf resortu kultury.
„Samozřejmě jsem velmi ráda, že Jana Horvátová zůstává v muzeu, takže můžeme zajistit pokračování všech rozjetých záležitostí, mezi které například patří návštěvnický servis a podpora Památníku holokaustu Romů a Sintů v Letech na Písecku,“ sdělila Spielmannová.
Pověřením dosavadní zástupkyně ředitelky Spielmannové řízením muzea je podle ministerstva zajištěna kontinuita vedení i běžného fungování instituce. Změna ve vedení nenaruší provoz muzea. Stejně tak bude bez omezení pokračovat provoz obou památníků – v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku. Pokračovat budou také odborné, vzdělávací a kulturní aktivity muzea.
„Pokud jde o budoucí vedení muzea, nechci dnes předjímat konkrétní způsob výběru ani termíny. Naším cílem je najít odborně i manažersky silnou a respektovanou osobnost, která bude schopna muzeum dlouhodobě vést a rozvíjet,“ podotkl Klempíř.
Ministerstvo kultury nyní nepředpokládá pokračování Garanční rady Muzea romské kultury v její současné podobě. „Muzeum je státní příspěvkovou organizací a za jeho řízení musí být jasně nastavena odpovědnost vedení vůči ministerstvu kultury jako zřizovateli. Zároveň chceme zachovat prostor pro odbornou diskusi, a proto budeme zvažovat jinou platformu, která ji do budoucna umožní,“ vysvětlil Klempíř.
Ten bude o dalším směřování muzea a nastavení odborné spolupráce v nejbližší době jednat také s vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny Editou Stejskalovou.






Andreje Babiše kontrolujeme, je přesvědčený předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora, navzdory schodku rozpočtu 389 miliard. Pikora přiznává, že jednání o státním rozpočtu jsou natolik náročná, že měl myšlenky, zda chce v politice pokračovat. Motoristé podle něj uvnitř budou schopni výslednou podobu rozpočtu změnit. „Jdeme bojovat o každou korunu,“ říká Pikora.



Volby do Poslanecké sněmovny by v září vyhrálo hnutí ANO, podle průzkumu agentury NMS pro Právo by získalo 31 procent hlasů voličů. Na druhém místě by skončilo hnutí STAN, jehož podpora stoupla na 18,1 procenta. Naopak třetí ODS oslabila na 12,2 procenta, čtvrtí Piráti by měli 8,9 procenta hlasů a hnutí SPD 7,4 procenta.



Bezpečnostní složky zahájily ráno cvičení zaměřené na znovuzavedení kontrol na státní hranici se Slovenskem. Zásadní dopravní komplikace policie nepředpokládá. Kontroly se zaměří na 27 bývalých hraničních přechodů, tedy 17 silničních, sedm železničních a tři říční. Policisté budou namátkově prověřovat i takzvanou zelenou hranici a kontroly budou i v mezinárodních vlacích.



„Láká mě to.“ Touto odpovědí na dotaz, zda nezvažuje návrat na Hrad, exprezident Miloš Zeman rozvířil velkou debatu. Dokonce na jeho možnou kandidaturu reagoval současný prezident Petr Pavel. Server Aktuálně.cz se proto zeptal Zemana, jak vážně to se svou další kandidaturou myslí. „Uvažovat ještě neznamená jednat,“ řekl exprezident.



Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Donald Trump si v úterý telefonovali o skončené misi amerických vyjednávačů, kteří se snaží zprostředkovat mírové řešení války na Ukrajině. Oznámil to Kreml, podle kterého oba státníci hovořili o možné výměně vězňů, napsala agentura Reuters. Putin také podle Kremlu Trumpovi řekl, že Rusko nespřádá vůči Evropě žádné nepřátelské plány.