Liberec - Horskou službu čeká těžký rok 2011. Kvůli nedostatku peněz vypadne z jejího plánu modernizace zastaralých, nevyhovujících stanic. O výstavbě nových ani nemluvě.
Záchranáři musí zapomenout na nákupy lyží, lyžařských bot, zimního oblečení a pracovních pomůcek. "Omezíme také nákup zdravotního materiálu," řekl republikový náčelník Horské služby Jiří Brožek.
Na záchranáře dopadnou úspory ve státním rozpočtu.
Podle Brožka budou mít ve srovnání s letoškem v příštím roce na svou práci o deset, ale možná i o 15 procent méně peněz. Pro rok 2010 obdrželi z ministerstva pro místní rozvoj na své provozní náklady 110 milionů korun, v roce 2011 mohou přijít o více než deset milionů. A není zatím vůbec jasné, kolik získají na nákup techniky, vybavení a na další investice.
"Stejně jako ve všech organizacích financovaných ze státního rozpočtu se i v horské službě předpokládá snížení státní dotace o deset procent," konstatovala mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková. Rozpočet pro horskou službu se vyjasní pravděpodobně po prosincovém jednání Poslanecké sněmovny.
Propouštění by přineslo rušení stanic
Brožek prohlásil, že nelze propustit žádného z profesionálních členů Horské služby.
"Máme smlouvy s integrovaným záchranným systémem i se sportovními areály a chceme je dodržet. Kdybychom snížili počet našich počet profesionálních členů, museli bychom uzavřít některé menší stanice. A prodloužily by se dojezdové doby ke zraněným a ztraceným turistům," prohlásil Brožek. "V těžkém horském terénu jsme často těmi jedinými, kdo dokážou pomoci ohroženým lidem."
Do zimní sezony 2010 - 2011 proto nastoupí stejný počet profesionálních členů horské služby jako loni - tedy 110. V letní sezóně pracuje v sedmi horských oblastech 70 profesionálních záchranářů, v zimě se k nim přidává dalších 40.
Podle Brožka vystačí peníze v příštím roce pouze na nejnutnější opravy budov, terénních aut, čtyřkolek nebo sněžných skútrů. Už letos obdržela horská služba na investice od ministerstva jen 15 milionů korun místo předpokládaných 20 milionů. "Nezačala se kvůli tomu stavět nová stanice v Deštném v Orlických horách a nakoupili jsme méně techniky, než jsme potřebovali," upozornil Brožek.
Na novou stanici není
Chátrající stanice v Deštném neodpovídá požadavkům na poskytování moderní zdravotní péče. "Nevyhovuje tam hygiena a řada dalších věcí," vysvětlil Brožek. "Náklady na provoz několik desítek let staré budovy jsou velmi vysoké hlavně především vinou obrovských tepelných ztrát."
Horská služba si k dotaci od ministerstva přivydělá ročně okolo deseti milionů korun. Šest až sedm milionů korun jí přinášejí horské úhrady za ošetření zahraničních turistů, další peníze plynou od sponzorů, od krajů, za reklamu, za školení nebo za asistenci při masových sportovních závodech.
"Vlastními silami dokážeme naše příjmy zvednout o desetitisíce, maximálně o statisíce korun, což na vyrovnání mnohamilionového rozdílu v dotaci na letošní a příští rok nestačí, " uvedl Brožek.
Naděje na více peněz? Nikdo nic neví
Jabůrková řekla, že se v současné době nemůže vyjádřit k tomu, jestli existuje nějaká naděje, že by ministerstvo Horské službě nějaké peníze přidalo. "Krácení rozpočtu pro horskou službu odpovídá krácení rozpočtů pro jiné organizace i pro celé ministerstvo," dodala Jabůrková.
Horská služba je od roku 2004 obecně prospěšnou společností a "žije" především z dotace od ministerstva. Snaha o jiné příjmy přitom nesmí poznamenat to hlavní, proč horská služba existuje - tedy pomoc ohroženým lidem.
Horská služba se snaží dosáhnout pro dotace z Evropské unie i pro granty od státu. "Některé žádosti o podporu z operačních programů jsme podali, na dalších pracujeme. Nevíme však, jestli uspějeme," konstatoval Brožek.
Záchranáři se ucházejí o evropské příspěvky na výstavbu nových stanic, na techniku i na další vybavení.
Horská služba působí v Krkonoších, v Jizerských, Krušných a Orlických horách, na Šumavě, v Jeseníkách a v Beskydech. V zimě pomáhá 110 profesionálům dalších asi 400 dobrovolných členů.
