Konec poplatků za ČT. Bývalý šéf jasně říká, co už diváci neuvidí

Českou televizi čekají krušné časy. Pokud tedy vláda splní, co v úterý ústy ministra kultury Oty Klempíře (Za Motoristy) avizovala: tedy nejen zrušení koncesionářských poplatků, ale také výrazné osekání jejích příjmů. Bývalý generální ředitel ČT Jan Souček v této souvislosti hovoří o propouštění zaměstnanců, redukci nutných investic a omezení výroby.

Zástupci vládní koalice představili v úterý plán týkající se budoucnosti veřejnoprávních médií, který pracuje mimo jiné se zrušením koncesionářských poplatků a s výrazným osekáním příjmů obou institucí. A zatímco podle opozice jim hrozí vyhladovění, jejich vedení se musí vcelku rychle připravit na novou situaci.

Pokud jde o ČT, koaliční návrh počítá s tím, že od příštího roku dostane ze státního rozpočtu 5,7 miliardy korun. Což má být údajně o miliardu méně, než kolik letos vybere z koncesionářských poplatků. Ministr kultury Ota Klempíř v úterý před novináři také řekl, že dalšími zdroji financování mají být výnosy z reklamy nebo prodeje práv.

Ovšem pokud jde o reklamu, její prostor ve vysílání ČT se navyšovat nemá. Základní otázka zní tedy takto: Co navrhované změny budou znamenat pro fungování, výrobu a vysílání ČT? Mají se diváci připravit například na rušení některých kanálů? A co lidé v ČT – mají počítat s propouštěním? A nakonec – co to přinese samotné ČT? Přichází její marginalizace a v mnoha ohledech okrajová role?

Bývalý generální ředitel ČT Jan Souček v rozhovoru pro Aktuálně.cz zdůrazňuje, že propad příjmů o jednu miliardu bude pro veřejnoprávní televizi znamenat ještě nižší manévrovací prostor, než byl rozpočtován ve „variantě armagedon“ na počátku roku 2025. Což byla verze rozpočtu, která tehdy počítala s tím, že vláda Petra Fialy (ODS) nenavýší koncesionářské poplatky.

„Příjmy byly v této variantě stejné, jako nyní deklaruje vláda pro rok 2027, mezitím však uběhnou dva roky, kdy dále rostly ceny na vstupu, včetně roky podseknutých honorářů v realizačních profesích, a také mzdy zaměstnanců. Novela z loňského roku navíc ČT zvýšila povinné odvody z její obchodní činnosti do Státního fondu kultury,“ vysvětluje Souček.

Tatiana Malá a Oto Klempíř o médiích, důvěře veřejnosti a roli kritiky. Diskuse se dotýká nezávislosti i tlaku na veřejnoprávní instituce. | Video: Radek Bartoníček

A připomíná, že tzv. varianta armagedon znamenala radikální omezení výroby premiérové hrané tvorby, včetně koprodukčních vkladů do distribučních filmů, dětské tvorby nebo premiérové výroby pro ČT art. „Velmi viditelný propad to bude znamenat i pro zpravodajství a publicistiku - zmizet budou muset všechny náročnější pořady, zůstane proudové zpravodajství a Události,“ má jasno bývalý ředitel ČT.

Jenže tím to nekončí. „Bohužel to znamená,“ pokračuje Souček, „že nebudou prostředky ani na narovnání dlouhodobě kritizovaných personálních nerovností právě ve zpravodajství. ČT se bude muset vrátit k propouštění ve stovkách zaměstnanců. Nutné bude redukovat investice na úplné minimum někde okolo 250 milionů, což neumožňuje ani nutnou obnovu techniky.“

A jak by se škrty v příjmech mohly prakticky projevit ve výrobě? „Pokud bych to měl pro ilustraci uvést na konkrétních titulech, řekl bych to takto: vedle bohulibých veřejnoprávních projektů typu Ratolesti, Gerta Schnirch a Pan Nikdo proti Putinovi přijdou diváci i o všechny ty Oktopusy i Místa zločinu, Pečení a hlavně o Stardance,“ reaguje Souček.

A vrací se do roku 2024, kdy před těmito důsledky varoval a Rada ČT mu to tehdy vyčetla. Nicméně vedení ČT má podle Součka v takové situaci dvě možnosti. „Buď provozovat šest vyjedených krámů, nebo jednat o omezení počtu provozovaných kanálů. To je ale absolutně proti trendu a logice audiovizuálního trhu. Ve střednědobém horizontu to kvůli omezení kvality i rozsahu služeb bude znamenat výraznou marginalizaci ČT.“

Důsledky mohou být pro ČT výhledově téměř fatální. Jan Souček tvrdí, že pokud vláda prosadí své plány, ČT se z evropského premianta (zpravodajský kanál ČT24 s podílem na trhu 4,1 procenta předběhl v roce 2024 stanice, jako je britská BBC News, polská TVP Info nebo švýcarská SRF; pozn. ed.) změní v okrajového vysílatele. „Jediná šance by byla v radikálním a rychlém digitálním přerodu. O to ale – zdá se – nestojí zákonodárci, Rada ČT ani management,“ dodal Souček na závěr pro Aktuálně.cz.

Autor textu byl v letech 2014 až 2020 členem Rady ČT.