reklama
 
 

Na seznam UNESCO přibylo Krušnohoří i hřebčín v Kladrubech

Aktualizováno 6. 7. 2019 16:11
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří a hřebčín v Kladrubech nad Labem byly v sobotu zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom výbor pro světové dědictví UNESCO na zasedání v Baku. Česko tak už má na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO 14 zápisů.

Hřebčín ale musí do prosince 2020 splnit několik podmínek a výbor přidal i několik doporučení. "Podmínky pro nás nejsou nic překvapujícího. Počítáme s tím, že většinu z nich splníme do konce letošního roku," uvedl ředitel hřebčína Jiří Machek.

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec, Rudolf II. potom 24. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát. V císařských dobách byli bělouši využívání panovníky pro ceremoniální účely a i nyní jsou ozdobou královských dvorů ve Švédsku či Dánsku.

Společný návrh Česka a Německa

Návrh na zápis krušnohorské oblasti se staletou hornickou tradicí podalo společně Česko a Německo. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název společné česko-německé nominace, tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy - Boží Dar - Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník.

"Je to mimořádná událost nejen pro Karlovarský kraj a saské partnery, ale i pro obě naše země. Potvrdila se tak výjimečná hodnota hornického regionu Krušnohoří na české i saské straně," řekla v reakci na zápis na Seznam světového dědictví hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

Mezi viditelné pozůstatky těžby v Krušných horách patří například rýžovnické kopečky, haldy či různé vodní stavby (vodní příkopy, báňské rybníky nebo podzemní kanály), součástí nominace ale byly také kamenné valy v krajině nebo lesní oblasti, které přímo souvisejí s vývojem hornické kulturní krajiny. Zachovala se ale také nadzemní a podzemní důlní zařízení nebo hutní komplexy, které dokumentují přínos Krušných hor pro oblast těžebních technologií a vědy.

Myšlenka nominovat vybrané hornické památky k zápisu na seznam UNESCO se nejprve objevila na saské straně, a to v roce 1998. O pět let později tam vzniklo sdružení Förderverein Montanregion Erzgebirge. Němci od počátku spolupracovali s českými partnery, zejména z řad krušnohorských obcí, kteří v roce 2010 založili obecně prospěšnou společnost Montanregion Krušné hory - Erzgebirge.

První pokus o nominaci se připravoval od roku 2011 a zapojily se do něj státní úřady, orgány památkové péče, ale i obce a občané na obou stranách hranice. Na doporučení poradní organizace Mezinárodní rada památek a sídel (ICOMOS) ale v roce 2014 svou přihlášku stáhly, protože komisaři měli výhrady k administrativní stránce projektu na německé straně. Následně účastníci iniciativy žádost přepracovali a v prosinci 2017 podepsali novou přihlášku k zápisu český a saský ministr kultury.

Centrum hornických inovací

Krušnohorský hornický region podává jedinečné svědectví o vlivu české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších souvisejících technologií. Od renesance až do 20. století byly Krušné hory významným centrem, odkud se šířily hornické inovace do celého světa - ať už se to týkalo čerpání důlních vod či zpracování rud v hutích, nebo tvorby geologických map, příruček a učebnic či založení nejstarší dosud existující báňské vysoké školy na světě ve Freibergu z roku 1765.

Vývoj světového hornictví ovlivnil například na svou dobu revoluční centralizovaný systém báňské správy, který vznikl už v 16. století a který se stal vzorem pro hornické regiony v celé kontinentální Evropě. Do podoby krušnohorské krajiny a lidského osídlení pak výrazně zasáhl i fakt, že zdejší rudné zdroje byly nejen nesmírně vydatné, ale také druhově pestré. Od 12. do 20. století se vyvinula přeshraniční kulturní krajina s městy a dochovanými hornickými památkami, jedinečná i z globálního pohledu.

autoři: ČTK, Domácí | 6. 7. 2019 14:56

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama