Na seznam UNESCO přibylo Krušnohoří i hřebčín v Kladrubech

ČTK Domácí ČTK, Domácí
Aktualizováno 6. 7. 2019 16:11
Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří a hřebčín v Kladrubech nad Labem byly v sobotu zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO. Rozhodl o tom výbor pro světové dědictví UNESCO na zasedání v Baku. Česko tak už má na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO 14 zápisů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Hřebčín ale musí do prosince 2020 splnit několik podmínek a výbor přidal i několik doporučení. "Podmínky pro nás nejsou nic překvapujícího. Počítáme s tím, že většinu z nich splníme do konce letošního roku," uvedl ředitel hřebčína Jiří Machek.

Hřebčín v Kladrubech je nejstarším velkým hřebčínem na světě. Jeho základy položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec, Rudolf II. potom 24. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát. V císařských dobách byli bělouši využívání panovníky pro ceremoniální účely a i nyní jsou ozdobou královských dvorů ve Švédsku či Dánsku.

Společný návrh Česka a Německa

Návrh na zápis krušnohorské oblasti se staletou hornickou tradicí podalo společně Česko a Německo. Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří, jak zní oficiální název společné česko-německé nominace, tvoří 22 součástí, z nichž 17 se nachází na území Saska a pět v českém Krušnohoří. Českou část reprezentují Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy - Boží Dar - Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník.

"Je to mimořádná událost nejen pro Karlovarský kraj a saské partnery, ale i pro obě naše země. Potvrdila se tak výjimečná hodnota hornického regionu Krušnohoří na české i saské straně," řekla v reakci na zápis na Seznam světového dědictví hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová.

Mezi viditelné pozůstatky těžby v Krušných horách patří například rýžovnické kopečky, haldy či různé vodní stavby (vodní příkopy, báňské rybníky nebo podzemní kanály), součástí nominace ale byly také kamenné valy v krajině nebo lesní oblasti, které přímo souvisejí s vývojem hornické kulturní krajiny. Zachovala se ale také nadzemní a podzemní důlní zařízení nebo hutní komplexy, které dokumentují přínos Krušných hor pro oblast těžebních technologií a vědy.

Myšlenka nominovat vybrané hornické památky k zápisu na seznam UNESCO se nejprve objevila na saské straně, a to v roce 1998. O pět let později tam vzniklo sdružení Förderverein Montanregion Erzgebirge. Němci od počátku spolupracovali s českými partnery, zejména z řad krušnohorských obcí, kteří v roce 2010 založili obecně prospěšnou společnost Montanregion Krušné hory - Erzgebirge.

První pokus o nominaci se připravoval od roku 2011 a zapojily se do něj státní úřady, orgány památkové péče, ale i obce a občané na obou stranách hranice. Na doporučení poradní organizace Mezinárodní rada památek a sídel (ICOMOS) ale v roce 2014 svou přihlášku stáhly, protože komisaři měli výhrady k administrativní stránce projektu na německé straně. Následně účastníci iniciativy žádost přepracovali a v prosinci 2017 podepsali novou přihlášku k zápisu český a saský ministr kultury.

Centrum hornických inovací

Krušnohorský hornický region podává jedinečné svědectví o vlivu české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších souvisejících technologií. Od renesance až do 20. století byly Krušné hory významným centrem, odkud se šířily hornické inovace do celého světa - ať už se to týkalo čerpání důlních vod či zpracování rud v hutích, nebo tvorby geologických map, příruček a učebnic či založení nejstarší dosud existující báňské vysoké školy na světě ve Freibergu z roku 1765.

Vývoj světového hornictví ovlivnil například na svou dobu revoluční centralizovaný systém báňské správy, který vznikl už v 16. století a který se stal vzorem pro hornické regiony v celé kontinentální Evropě. Do podoby krušnohorské krajiny a lidského osídlení pak výrazně zasáhl i fakt, že zdejší rudné zdroje byly nejen nesmírně vydatné, ale také druhově pestré. Od 12. do 20. století se vyvinula přeshraniční kulturní krajina s městy a dochovanými hornickými památkami, jedinečná i z globálního pohledu.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 3 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy