Dětí na jipce kvůli covidu přibude, bojí se lékaři. Vážný syndrom může být častější

Michaela Endrštová Markéta Janovská, Michaela Endrštová
8. 12. 2021 5:30
Ačkoliv děti většinou přečkají nákazu koronavirem pouze s mírnými příznaky, lékaři varují, že se u nich v důsledku infekce může rozvinout nebezpečný syndrom, který postihuje zhruba jedno dítě z tisíce. Vzhledem k tomu, že nezletilí tvoří až třetinu všech nových případů, se obávají, že těžce nemocných dětí v následujících dnech přibude. Nejhorší případy pak končí na jednotkách intenzivní péče.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock.com

Koronavirus mohou přečkat bez vážnějších problémů, po dvou až čtyřech týdnech od setkání s koronavirem se ale mohou objevit vážné komplikace. Syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi, kterému se v lékařském prostředí říká zkráceně PIMS-TS, postihuje děti a mladistvé do dvaceti let. Způsobuje ho opožděná reakce imunitního systému, který na přítomnost infekce zareaguje abnormálním způsobem, a začne tak škodit buňkám vlastního těla. 

Podle přednosty pediatrické kliniky motolské nemocnice Jana Lebla lékaři v Česku od loňského podzimu do letošního jara diagnostikovali toto onemocnění u 207 dětí. Oslovené nemocnice však dodávají, že i během letošního léta se objevovaly další jednotky případů. Lékaři z dětských oddělení navíc očekávají, že dětí s tímto syndromem na jednotkách intenzivní péče v následujících týdnech přibude. 

Podzimní vlna epidemie v Česku je totiž charakteristická tím, že zhruba třetinu všech nových případů tvoří děti a mladiství do 19 let, kteří měli - alespoň ti starší 12 let - oproti dospělým kratší čas na to, nechat se očkovat. Děti od pěti do jedenácti let se dokonce mohou k vakcinaci registrovat až od 13. prosince.

Mezitím se virus mezi dětmi šíří. Například ve věkové skupině od šesti do jedenácti let se jenom za poslední týden prokazatelně nakazilo každé čtyřicáté dítě v tomto věku. Na základě toho lze předpokládat, že případů syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi přibude. "Obecně platí, že asi u jednoho z tisíce dětí, které se infikovaly koronavirem, se nakonec rozvine stav označovaný jako PIMS-TS," tvrdí Lebl.

"Projevuje se typicky za dva až čtyři týdny po kontaktu dítěte s koronavirem, takže hlavní nápor nemocných dětí teprve očekáváme v nejbližších dnech a týdnech," dodává Lebl. 

Podobný vývoj předpokládají i ve Fakultní nemocnici Plzeň, kde dosud měli 30 dětských pacientů s tímto syndromem. "Ve stávající vlně epidemie jsme zatím žádný případ PIMS-TS nezaznamenali. Bohužel se však domnívám, že kvůli časové prodlevě může k rozvoji docházet koncem prosince, v lednu nebo i později," říká přednosta dětské kliniky Josef Sýkora.

V pražské Všeobecné fakultní nemocnici se již podzimní vlna začíná na hospitalizaci dětí podepisovat, ačkoliv je případů zatím méně než na přelomu loňského a letošního roku a pak během jarní vlny epidemie, kdy zdejší lékaři odhalili 11 případů syndromu. "Současná vlna se teprve začíná projevovat v posledním měsíci. Od října jsme léčili prozatím pět pacientů," říká pediatrička Všeobecné fakultní nemocnice Šárka Fingerhutová.

Mezi nejčastější příznaky syndromu patří horečky trvající několik dní, bolesti břicha, zvracení, průjmy, změny na kůži, prokrvácená oční víčka, malinový jazyk, zvětšené uzliny nebo potíže s dýcháním.

V nejhorších případech pak syndrom může poškodit funkčnost srdce, kvůli čemuž se pak mohou nedostatečně prokrvovat další orgány v těle, které mohou začít selhávat. Například v motolské nemocnici se na jaře dvakrát setkali s tím, že se dítěti uvolnila krevní sraženina ze srdce a dostala se až do mozku. Po složitých operačních výkonech na dětském kardiocentru se nakonec podařilo obě děti zachránit.

V Česku zatím lékaři neevidují žádný případ úmrtí dítěte kvůli tomuto syndromu. "Uděláme všechno pro to, abychom i v současné vlně byli při léčení dětí úspěšní. Nelze to ale zaručit, protože v jiných zemích již zaznamenali smrtelné případy u dětí s PIMS-TS," říká Lebl. 

Podle Lebla je to další z argumentů, proč by se měly očkovat i děti. S tím souhlasí i přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové Vladimír Koblížek. "Když bude dítě očkované, tak by nemělo PIMS dostat," tvrdí Koblížek, ačkoliv připouští, že zatím neexistují studie, které by potvrdily, že očkované děti tímto syndromem trpět nemohou. 

Primářka dětského oddělení zlínské nemocnice Lucie Procházková však upozorňuje, že právě na proočkovanosti dětské populace může záviset to, jak velký nárůst případů syndromu u dětí Česko čeká. "Samozřejmě je možné, že počet pacientů s PIMS bude nižší vzhledem k tomu, že některé věkové skupiny dětí jsou již naočkované," popisuje Procházková.

 

Právě se děje

Další zprávy