Neúspěšnou prezidentskou kandidátku Holovskou vyškrtnul úřad i ze senátních voleb, chce se soudit

ČTK ČTK
18. 12. 2017 16:33
Terezie Holovská chtěla kandidovat v doplňujících senátních volbách na Trutnovsku, nepřinesla ale dostatek nutných podpisů pro kandidaturu. Podala tak stížnost k soudu. Totéž již učinila před časem při neúspěšné kandidatuře na prezidentku, kdy se registrovala s pouhým jedním hlasem.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Trutnov - Odmítnutá nezávislá kandidátka do doplňovacích senátních voleb na Trutnovsku Terezie Holovská se obrátila na Krajský soud v Hradci Králové. Žalobou se domáhá toho, aby Městský úřad v Trutnově její přihlášku zaregistroval.

Holovská se neúspěšně pokoušela kandidovat i na prezidentku, nezískala však dostatečný počet podpisů občanů ani zákonodárců. U soudu se poté pokoušela napadnout i registraci ostatních kandidátů, soud však její stížnost zamítl.

Do senátních voleb na Trutnovsku se přihlásilo celkem devět kandidátů a pouze Holovské úřad kandidátku odmítl zaregistrovat.

Podle mluvčího soudu Jana Kulhánka má soud na rozhodnutí lhůtu do 28. prosince. Doplňovací volby na Trutnovsku jsou naplánované na 5. a 6. ledna, případné druhé kolo voleb bude 12. a 13. ledna.

Přihláška Holovské podle rozhodnutí trutnovského městského úřadu z 8. prosince nesplnila náležitosti nutné k registraci. Problém byl podle úřadu v petici, v níž většina z celkem 1133 podpisů nesplňovala zákonné náležitosti, například u podpisů chyběla úplná adresa trvalého pobytu petenta. Holovské bylo započítáno 622 podpisů, nutných bylo nejméně 1000 podpisů.

Holovská v podání k soudu tvrdí, že její petice je v pořádku. Pokud by jí soud dal za pravdu, bude zaregistrována dodatečně.

Doplňovací volby do Senátu na Trutnovsku se konají proto, že senátor a majitel textilky Juta Jiří Hlavatý (za ANO) byl v říjnu díky preferenčním hlasům zvolen do Sněmovny a mandát senátora mu automaticky zanikl. Následně Hlavatý oznámil, že o mandát senátora bude usilovat znovu. Poslaneckého mandátu se Hlavatý 24. listopadu vzdal.

Kromě Hlavatého se o místo senátora bude dále ucházet starosta Vrchlabí Jan Sobotka, který kandiduje za STAN a má podporu TOP 09, KDU-ČSL a ODS. ČSSD nominovala místostarostu Úpice Karla Šklíbu. Za Okamurovu SPD bude kandidovat majitelka tiskárny Luďka Tomešová z Trutnova.

Za KSČM s podporou Strany přátel občanů (SPO) bude kandidovat předsedkyně odborů v trutnovské nemocnici a zastupitelka Trutnova Iva Řezníčková. Za Nezávislou iniciativu (NEI) kandiduje majitelka Luční boudy v Krkonoších Klára Sovová. Kandidátem Pirátské strany bude pedagog a nestraník Jaroslav Dvorský z Trutnova. Občanská demokratická aliance (ODA) do voleb vyslala galeristku Blanku Horákovou.

Bývalá místostarostka Prahy 8 Holovská neúspěšně podala přihlášku i do lednové volby prezidenta. Dodala v ní však podpis jen jednoho občana a ministerstvo vnitra ji z volby vyřadilo.

Na konci listopadu se Holovská obrátila na Nejvyšší správní soud (NSS), kde se domáhala zrušení registrace prezidentských kandidátů Petra Hanniga, Marka Hilšera, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Mirka Topolánka, a to kvůli tomu, že někteří poslanci a senátoři podpisem podpořili více kandidátů. Nejvyšší správní soud její podnět 13. prosince z formálních důvodů odmítl.

Přesto soud zkritizoval ministerstvo vnitra za nesprávný právní názor a konstatoval, že každý poslanec či senátor může napříště podpořit jen jednoho kandidáta, který se bude ucházet o politickou podporu.

 

Právě se děje

před 23 minutami

Stovky dětí odebraných na mexicko-americké hranici hledají rodiče

Právníkům a nevládním organizacím se nedaří najít rodiče 545 dětí, které byly odděleny od svých rodin na mexicko-americké hranici kvůli uplatňování politiky "nulové tolerance" vůči migrantům v letech 2017 a 2018. Na problém tento týden upozornil Americký svaz pro občanské svobody (ACLU).

Rozdělování rodin migrantů na hranici s Mexikem se uskutečňovalo na základě politiky nulové tolerance, kterou představila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v dubnu 2018. Postup vedl rozdělení mnoha rodin, než Bílý dům pod náporem kritiky od této praxe ustoupil. V roce 2018 bylo migrantům po překročení hranice odebráno asi 2700 dětí, uvádí deník The New York Times.

V červnu 2018 pak americký soud na základě žaloby podané organizací ACLU rozhodl, že úřady musejí do 30 dní zajistit opětovné spojení rozdělených rodin. Shledání dětí s rodiči se díky tomu podařilo dosáhnout u několika tisíc rodin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy