Hollywoodský velkofilm hrál roli v okupaci z 21. srpna

Jan Gazdík Jan Gazdík
20. 8. 2013 6:36
Moskva usoudila, že má důkaz o invazi US Army a Bundeswehru do Československa
Dobový snímek z natáčení filmu Most u Remagenu v Davli nedaleko Prahy.
Dobový snímek z natáčení filmu Most u Remagenu v Davli nedaleko Prahy. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Následující story o hrozbě vojenské invaze US Army a Bundeswehru do Československa v roce 1968 vyvolá možná dnes smích, údiv či pochyby, zda se příběh jako vystřižený z nejfantastičtějších hollywoodských bondovek vůbec stal.

Přesto je pravdivý.

Hollywood totiž nechtěně sehrál docela zajímavou a ne nepodstatnou roli v rozsáhlé špionážní hře sovětské KGB, která vyústila v okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy 21. srpna 1968.

Mnozí fajnšmekři dobrých válečných filmů možná netuší, jak osudově se snímek "Most u Remagenu" podepsal na Československu - tedy místu, kde se film o jedné z pozoruhodných akcí US Army v druhé světové válce v roce 1968 točil.

Dodnes přitom není jasné, zda šlo o důmyslnou špionážní hru sovětské KGB, a tudíž "vyrobení" důvodu k okupaci Československa, anebo panickou hrůzu Moskvy.

Ta se totiž domnívala, že natáčení zmíněného válečného filmu jako chytrá kamufláž úzce souvisí s invazí US Army a Bundeswehru do Československa.

Tahle otázka zůstává i po 45 letech od invaze Varšavské smlouvy nezodpovězena.

KGB zpochybnila i vlastního špióna

"Moskva v každém případě využila natáčení filmu Most u Remagenu jako další propagandistický argument v přípravách na vojenské obsazení Československa," říká historik Daniel Povolný z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. "Ať už měli být adresáty této dezinformace obyvatelé budoucích okupačních států Varšavské smlouvy, anebo Čechoslováci. Když si to tenkrát většina lidí u nás přečetla, tak se tomu jen smála, protože tu žádné americké tanky - až na těch pár kvůli filmování - pochopitelně nebyly," připomíná Povolný.

Potíž byla ovšem v tom, že lži uvěřili východní Němci, Poláci, zřejmě Maďaři a bezpochyby Sověti.

Marné byly zprávy rozvědčíka GRÚ (vojenská rozvědka) na sovětské vojenské misi ve Frankfurtu nad Mohanem Ivana Lezžova, že americké jednotky dislokované v tehdejší Spolkové republice Německo vyvíjejí v blízkosti Československa jen minimální aktivitu.

Velitelství Skupiny sovětských vojsk v Německu (v NDR) zkrátka a dobře věřilo "jiným pramenům" více než vlastnímu špiónovi.

Zprávám o přítomnosti jednotek US Army se věřilo natolik, že podle historika Povolného nemohlo jít o jinou instituci než KGB, která je podle všeho vyráběla a dodávala také kremelskému vedení.

"KGB prováděla rozsáhlou dezinformační kampaň vůči vlastnímu státu, aby jeho vůdce přesvědčila, že v Československu je na vzestupu kontrarevoluce, že ji organizuje Západ, a že se tedy schyluje i k vojenskému obsazení Československa americkou armádou a Bundeswehrem," analyzuje historik zpravodajskou hru KGB, ke které dal záminku - nic ovšem netuše - Hollywood.

Lhalo se i kremelským vůdcům

Tehdejší šéf KGB Jurij Andropov byl skálopevně přesvědčen, že československá kontrarevoluce je organizována ze Západu, a tak byly všechny zprávy, z nichž vyplývalo něco jiného, sovětským politikům zamlčeny, anebo upraveny tak, aby vyhovovaly Andropovovým závěrům.

Nakonec mu uvěřil i celý Ústřední výbor Komunistické strany Sovětského svazu.

"A já si dokonce myslím, že jeho informacím chtěli věřit, protože byli od malička vychováváni k silné nedůvěře vůči Západu. Někteří možná o argumentech Andropova pochybovali, když jim ale KGB stále dokola servírovala svoje dezinformace jako nezpochybnitelný fakt, tak tomu nakonec uvěřili i oni," domnívá se Daniel Povolný.

O tak dramatickém "scénáři" se ovšem americkým filmařům určitě ani nezdálo.

Čekání na rok 2018

Možná se už za pět let přece jen dozvíme něco nového. Tedy i o tom, jakou roli vlastně sehrál v operacích KGB americký snímek Most u Remagenu.

V roce 2018 se totiž podle ruského archivního zákona zpřístupní po padesáti letech fondy, které se týkají okupace Československa.

Jak ale poněkud skepticky dodává Daniel Povolný: Právě tyto informace jsou uloženy ve zpravodajských archivech následkyně KGB ruské Federální služby bezpečnosti (FSB). Jsou proto obyčejným smrtelníkům nedostupné. A nejspíš u toho ještě "pár" let po roce 2018 zůstane.

 

Právě se děje

před 52 minutami

Sněmovna USA schválila krátkodobé financování vlády, Trump má peníze do Vánoc

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh zákona, který na měsíc zajistí finance pro chod vlády USA. Federální administrativa prezidenta Donalda Trumpa má prozatím peníze na provoz do čtvrtka, nové opatření jí peníze zaručí do 20. prosince. Návrh musí ještě podpořit Senát a podepsat prezident, který ale toto řešení podle agentury Reuters podporuje.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Maradona vydržel na trenérské lavičce dva měsíce

Další trenérské angažmá Diega Maradony skončilo po dvou měsících. Slavný devětapadesátiletý Argentinec převzal v září poslední tým domácí prvoligové tabulky Gimnasia, ale dnes oznámil odchod. Souvisel s tím, že fotbalový klub z města La Plata bude mít nového šéfa.

Kapitán mistrů světa z roku 1986 Maradona vedl Gimnasiu v osmi zápasech. Třikrát s ní slavil vítězství a pod jeho vedením si tým v tabulce polepšil o dvě příčky. Na stadion přilákal tisíce nových fanoušků.

Své další působení v klubu ale spojil s šéfem Gabrielem Pellegrinem, který se v sobotních volbách nebude ucházet o znovuzvolení. "Přišel jsem s tebou a s tebou i odcházím," řekl Maradona.

Do Argentiny se vrátil z Mexika, kde do června vedl druholigový celek Sinaloa Dorados. K němu by se podle spekulací médií mohl vrátit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy