Holcátovo kouzlo zlikviduje malé nemocnice

Petr Holub
13. 11. 2013 11:50
Ministr rozdělil 235 miliard z pojištění tak, aby nejvíc vydělaly právě velké nemocnice
Ministr zdravotnictví Martin Holcát.
Ministr zdravotnictví Martin Holcát. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Úhradová vyhláška na příští rok pomáhá zdravotnickým zařízením, ze kterých vyšel ministr úřednické vlády Martin Holcát.

Dlouholetý náměstek fakultní nemocnice v Praze-Motole a bývalý ředitel nemocnice na Karlově náměstí rozdělil 235 miliard ze zdravotního pojištění tak, aby nejvíc vydělaly právě velké nemocnice.

Pod vodu naopak půjdou menší ústavy, které se už dva roky snažili zlikvidovat úředníci zdravotních pojišťoven a minulého ministra Leoše Hegera. Návrh vyhlášky ještě musí schválit vláda.

Jménem Motola

Holcát vymyslel na zlepšení finanční situace Motola a dalších velkých nemocnic tzv. „koeficient specializace". Ústavy, které se specializují na složitější výkony, jako jsou transplantace srdce, jater, kostní dřeně či ledvin, které léčí nemocné s poraněnou míchou, s rozštěpem patra, s vrozenou srdeční vadou nebo s rozsáhlými popáleninami, případně novorozence po komplikovaných porodech, dostanou za tyto výkony zaplaceno dvakrát víc než dosud.

Za ostatní výkony dostanou nemocnice zpravidla stejnou nebo nižší sazbu. Nejhorším koeficientem byly oceněny jednoduché operační výkony, jako je odstranění slepého střeva, a kromě toho ještě rehabilitační a plicní lékaři, gynekologové, neurologové a psychiatři.

Běžné okresní nemocnice, které stojí na dětském, ženském, chirurgickém a interním oddělení, tedy přijdou zkrátka. Holcát jim proto zaručil aspoň 97 procent příjmů z roku 2012, což fakticky znamená 99 procent příjmů z letošního roku. Utrpí ještě tím, že budou muset velkým nemocnicím nově platit vyžádanou péči, například za vyšetření na magnetické rezonanci.

Náměstkyně ministra Helena Rögnerová novinářům sdělila, že se příjmy nemocnic zvýší proti roku 2012 o pět procent. Tato úprava se však týká pouze ústavů specializovaných na následnou a dlouhodobou péči, které nejvíc utrpěly zrušením nemocničních poplatků.

Relativně slušně proti malým nemocnicím ještě dopadli praktičtí lékaři a ambulantní specialisté, kteří budou léčit za stejné peníze jako dosud. Doplatí pouze na každoroční inflaci.

Neúspěch DRG

Holcát ke svému zásahu ve prospěch velkých nemocnic využil neprůhledný systém úhrad, který svou vyhláškou ještě víc zkomplikoval.

Komplikace v úhradách vznikly v době ministra Leoše Hegera, který se pokusil zavést systém DRG. Tento systém měl platit podle skutečně odvedené práce. Stanovil tzv. „technickou základní sazbu", která letos dosahuje 29 500 korun. Každému výkonu pak přiřadil „relativní váhu".

Například transplantace srdce bez komplikací bude mít v příštím roce váhu 26,1322, operace apendixu bez komplikací váhu 0,8376. Teoreticky měla dostat každá nemocnice za stejný výkon stejnou platbu, která se vypočetla vynásobením základní sazby a relativní váhy výkonu. Například za slepé střevo mohla být jednotná sazba 24 709 korun. Hegerovi se však nepodařilo tento model prosadit. Platí se podle něho jen 30 procent každého výkonu, zbylých 70 procent se hradí každé nemocnici jinak.

Hegerova postupná reforma totiž stanovila každé nemocnici ještě „individuální základní sazbu", která byla u nemocnic typu Motola stanovena na 40 tisíc korun, u nejmenších okresních nemocnic typu Žatce, Roudnice nebo Domažlic nedosahovala ani 20 tisíc. Proto například loni dostávali motolští lékaři za léčení slepého střeva 33 461 korun, jejich kolegové v Žatci 19 001 korunu.

Koeficient podle ministra

Heger se snažil platby pro nemocnice postupně sjednotit, jeho snahu však Holcát definitivně ukončil. O příjmech nemocnic nebude rozhodovat systém DRG, ale Holcátův „koeficient specializace". Celý výpočet se ovšem použitím koeficientu dále zkomplikoval.

Nová úhradová vyhláška určila, že se cena výkonu vypočte v každé nemocnici vynásobením jednotné „technické základní sazby" a relativní váhy výkonu. Technická sazba však byla snížena o 7500 korun, tedy na 22 tisíc korun. To je velmi nízko, protože v dosavadním systému se hůře platilo jen třem miniaturním nemocnicím o jednom oddělení.

Proto se vypočtená sazba za výkon bude násobit koeficientem, který podle Holcátových expertů popisuje význam specializovaných oborů v jednotlivých nemocnicích. Výše zmíněné transplantace a složité operace sice mají vysokou váhu už dnes, Holcát je však chce ještě vynásobit koeficientem 3,9. Za nekomplikovanou transplantaci srdce například pojišťovny v Motole dosud platily 1,04 milionu, v příštím roce to bude 2,24 milionu.

Významné a bezvýznamné obory

Ministr stanovil kromě toho čtyři další úrovně specializace. Relativně dobře na tom budou výkony ohodnocené druhým nejvyšším koeficientem 1,7, například náročné kardiologické, ortopedické a neurochirurgické výkony. Naopak nejnižší koeficient 1,1 dosahuje zmíněné slepé střevo a další lehčí zákroky z oblasti chirurgie a interny.

Většina nemocnic dosud léčila podle základní sazby 25-30 tisíc korun, napříště se musí spokojit se sazbou v rozmezí 24-26 tisíc. Na sazbu přes 35 tisíc korun se napříště dostanou jen velké a specializované nemocnice. Příjmy na úrovni padesátitisícové sazby mohou očekávat tam, kdy největší objem péče vyúčtují podle dvou nejvyšších koeficientů.

Budoucí početní operace v nemocnicích může popsat následný příklad z Holcátova Motola. Nemocnice se jistě bude chtít zbavit operací slepého střeva, protože proti současnému stavu bude na jedné tratit 13 tisíc korun. Na druhé straně vyšší příjmy z jedné srdeční transplantace vyrovnají ztrátu ze stovky operací apendixu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Purdue Pharma zaplatí kvůli opiátové krizi v USA 8 miliard dolarů

Americká farmaceutická společnost Purdue Pharma, výrobce návykového analgetika OxyContin, ve středu přiznala u federálního soudu vinu ve třech obviněních souvisejících s opiátovou krizí. Podnik zaplatí přes osm miliard dolarů (183,4 miliardy Kč) a musí ukončit činnost. Urovnání sporu je dosud největším úspěchem federální vlády dovést farmaceutickou společnost k odpovědnosti za závislost na opiátech, která prostupuje americkou společností. Kvůli předávkování opiáty ve Spojených státech od roku 2000 zemřelo přes 470 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy