Město mělo zmizet z mapy Československa, žebříček kvality života není fér, říká starosta Orlové

Martin Biben Martin Biben
16. 6. 2018 19:57
Umístění na posledním místě v žebříčku Index kvality života společnosti Deloitte považuje starosta Orlové Tomáš Kuča (ČSSD) za nespravedlivé.
Tomáš Kuča.
Tomáš Kuča. | Foto: město Orlová

Aktuálně.cz: Výsledky výzkumu vás mezi 206 městy daly na poslední místo. Propadli jste ve všech třech hlavních kategoriích, které posuzovaly životní prostředí a zdraví, materiální zabezpečení a vzdělání i vztahy a služby. Je to v Orlové tak zlé?

Tomáš Kuča: Řekl bych, že toto hodnocení je mírně neférové až účelové. Nikdo nás o šetření neinformoval, neměli jsme šanci se nijak zapojit, přitom víme, že jiná města ji měla.

Co byste projektu konkrétně vytkl?

My bohužel detailní hodnocení neznáme. Navíc si nemyslíme, že by v našem městě něco podstatného chybělo. Je tu slušné dopravní spojení, krajská nemocnice přímo ve městě, poliklinika, gymnázium, obchodní akademie, řada dalších i soukromých středních škol…

Mateřské školy fungují tak, že nikdo není neuspokojen, základní školy mají každá svoje zaměření, budovy v městském majetku jsou z 90 procent opravené, zateplené, je tu kulturní dům, dům dětí a mládeže, 3D kino, letní kino. Ale když chceme od Deloitte konkrétní data, výsledky, na základě jakých kritérií a zdrojů jsme dopadli tak špatně, tak si to musíme zaplatit.

Kolik chtějí?

To se ani neptejte. To nemohu sdělit.

Řekněte aspoň řádově.

Desetitisíce korun. Všechna města, pro které jsou zveřejněné kompletní informace, si to musela takto zaplatit. My o tom budeme debatovat v pondělí na zastupitelstvu a je možné, že k tomu také přistoupíme. Samozřejmě bychom kompletní rešerši toho, co se hodnotilo, chtěli vidět.

Není ale pochyb, že zejména moderní historie vašeho města byla pohnutá. Kvůli poddolování velké části území jste přišli o skoro celý historický střed, nepřežil zámek, zmizelo dva tisíce domů, město dnes tvoří zejména sídliště, které je o pár kilometrů dál, než stálo původní centrum. Je asi nemožné, aby to nebylo na kvalitě života znát dodnes.

Poznamenáni těžbou, která byla celkem bezhlavá, jsme tady všichni, i obce v okolí. Ze staré části města, kde je památková zóna, zůstalo jen náměstí, radnice, poliklinika, tři kostely a asi nějakých šest budov, jinak vyrostla Orlová komplet nová, jako sídlištní město s necelými třiceti tisíci obyvateli. V padesátých letech se dokonce uvažovalo, že zmizí z mapy Československa úplně a bude nahrazena Havířovem, nakonec se ale rozhodlo o výstavbě nového města, které je nyní asi dva kilometry od bývalého centra.

Takže se zbytky starého města vlastně staly periferií.

Ano, jsme sídlištní město s tím, že mezi starou částí a sídlištěm je takzvaná Orlová - Poruba, jsou tam nějaké rodinné domy, vilová zástavba.
Ale v Porubě je také vyloučená lokalita, kde je zvýšená kriminalita.
Ano, žije tam několik set sociálně slabých lidí v bytových domech společnosti Residomo, takže na to nemáme žádný vliv. Ale snažíme se s nimi spolupracovat.

Jak se snažíte snižovat kriminalitu?

Zřídili jsme ve čtvrti druhou služebnu městské policie, mimo to se město dohodlo se státní policií, která tam také vybudovala svou novou služebnu.

Město se kvůli těžbě uhlí muselo zejména v padesátých letech zásadně proměnit nejen urbanisticky, ale i obyvatelstvem. Musí to být dodnes znát, že starousedlíků je u vás minimum.

Jistě, přišli sem noví lidé, těch přistěhovalých bez kořenů zde bude přes 60 procent. A tím město určitě utrpělo. Nás největší úkol je, jak je motivovat, aby vzali město za své a zůstávali tady. Ale leccos se daří, je tu spousta spolků, zahrádkáři, včelaři, střelecký klub.

Ve studii vám ubral body i špatný stav ovzduší. To je ale problém celé oblasti. Města mohou motivovat k většímu využívání kotlíkových dotací, omezit vjezd aut do centra, udělali jste něco podobného?

My tady opravdu nemáme žádnou továrnu, v rámci města jsme ale vyhradili peníze na dofinancování oněch kotlíkových dotací, o které zájem je. Poctivě také vysazujeme stromy, město je hodně zelené. S dopravou to je těžší, protože hlavní průtah vede centrem a obchvatu se tady asi nedočkáme, není ho moc kde stavět. Těsně sousedíme se zástavbou dalších vesnic a měst.

Vy jste ale v minulosti přišli nejen o starou část a původního ducha města, ale i o železnici, tramvajové linky. Jste dnes jediným městem nad deset tisíc obyvatel, které nemá vlastní železniční nádraží.

Byla to velká ztráta, byli jsme dokonce rychlíková stanice. Nyní proto musíme využívat železniční stanici v tři kilometry vzdálených Dětmarovicích, kam navíc zajíždí naše místní doprava. A tramvaje - po roce 1913 tady byly tři linky, které spojovaly město s Ostravou, Bohumínem i Karvinou - nahradily autobusy. Dnes máme pět linek.

V Orlové vznikly na začátku devadesátých let první české silniční kruhové křižovatky rozměrů, jaké známe dnes z celé země. Dokonce prý kvůli nim musely být měněny tehdejší tuzemské normy.

Ano, v rámci partnerství se švýcarským městem Illnau-Effretikon a s vysokou školou architektury ve městě Winterthur byl v polovině devadesátých let u nás zaveden systém malých kruhových objezdů na křižovatkách hlavní Masarykovy třídy. A kvůli nim se měnily české státní normy, do té doby to nikde nebylo. Za socialismu se stavěly jen ty velké kruhové objezdy, známé třeba z Havířova či Poruby, tyto malé, které jsou dnes na každé dědině, vznikly vlastně u nás.

Reakce ministerstva financí

"Ministerstvo financí žádné problémy s financováním nemá a je připraveno bezodkladně financovat práce, které budou provedeny v souladu s uzavřenými smlouvami stejně jako v případě desítek jiných revitalizačních zakázek, které po ČR probíhají. Odpovědnost za zastavení prací na náměstí v Orlové leží na zhotoviteli stavby. Ten se dožaduje navýšení cen prací kvůli nutnosti přeložky plynového vedení, což je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, protože práce na přeložce byly uvedeny v zadávací dokumentaci a stávající projektová dokumentace obsahuje veškeré podklady, které umožnily práce nacenit. Práce na přeložce jsou tedy součástí předmětu plnění stávající smlouvy i její ceny.

Ministerstvo financí postupuje s péčí řádného hospodáře a na základě těchto skutečností a zcela v souladu s vyjádřením města Orlové, supervizora stavby i autorského dozoru zamítlo žádost zhotovitele o navýšení cen prací. Město Orlová je spoluzadavatelem a vedle ministerstva financí druhým smluvním partnerem zhotovitele a z tohoto titulu navýšení ceny díla také zamítlo. MF na zastavení prací reagovalo dne 3. května 2018 dopisem, ve kterém zhotovitele vyzvalo k okamžitému obnovení kompletních prací na stavbě. Ministerstvo financí zjevně nenese odpovědnost za zastavení prací a naopak činí vše k jejich urychlenému obnovení."

Máte v novém centru i ceněnou budovu gymnázia, která získala v roce 1996 Grand Prix architektury, vznikly od té doby i jiné moderní budovy, které stojí za připomenutí?

Bohužel ne, tohle je výjimka. 

Čím byste se za poslední roky chtěl pochlubit?

V loňském roce jsme začali s revitalizací lesoparku, který je v centru města, do kterého se od sedmdesátých let neinvestovalo. Zastřešujeme letní kino, opravujeme za 170 milionů náměstí, kde se ale nyní práce kvůli problémům s financováním ze strany ministerstva financí, které je zadavatelem podzemních prací, bohužel zastavily.

Lidé si stěžují, že jim chybí koupaliště.

Bylo právě u lesoparku, ale zchátralo a je šestým rokem zavřené. Máme projekt na jeho obnovu i stavební povolení, ale bohužel nám chybí potřebných tři sta milionů korun. Jsou to pro nás velké peníze, celý náš rozpočet je kolem 500 milionů a na to už nejsou dotační tituly. Máme tu ale plavecký krytý bazén, zimní hokejový stadion, fotbalový s umělou trávou, tenisové kurty s nafukovacími halami.

OKD, které má velkou vinu za současnou podobu města, vám nějak přispívá?

Ano, mají granty, ze kterých dostáváme zhruba pět milionů korun ročně.

 

Právě se děje

před 40 minutami

O víkendu bude vystaven Kupkův rekordní obraz

Ve výstavní síni areálu zámku v Opočně je tento víkend možné prohlédnout si obraz Františka Kupky nazvaný Plochy příčné II. V květnu byl vydražen za 78 milionů korun, čímž přepsal rekordy českých aukcí. Královéhradecký kraj dvoudenní výstavu připravil ve spolupráci s opočenskou radnicí ke 148. výročí narození Františka Kupky a ke 100. narozeninám mecenášky umění Medy Mládkové. Plochy příčné II jsou jedním z nejdůležitějších Kupkových děl a ukázkou progresivního výtvarného jazyka, kterým autor předstihl vývoj světového malířství. Dílo namaloval ve Francii, v roce 1946 ho věnoval pražskému příteli za pomoc s retrospektivou v Mánesu. V roce 1968 bylo plátno součástí velké Kupkovy výstavy ve Valdštejnské jízdárně, pak se ale vytratilo z povědomí veřejnosti. Až do letošní aukce jej vlastnila rodina původního majitele.

Zdroj: ČTK
Další zprávy