reklama
 
 

Hoax o uprchlících na Masarykově nádraží přes noc sdílelo 10 tisíc lidí, šířil se i na Slovensku

2. 7. 2018
Na 10 tisíc lidí na Facebooku sdílelo smyšlenou zprávu o tom, že na pražské Masarykovo nádraží přijelo 1500 migrantů z Německa. Postoje české veřejnosti k cizincům se přitom vracejí k hodnotám z dob před uprchlickou a migrační krizí.

Praha - Video s pasažéry vystupujícími z vlaku v anglickém Brightonu umístil na sociální síť v neděli večer uživatel pod jménem Josef Vyskočil. To, že se událost v Česku neodehrála, jasně ukazovalo značení poblíž trati. Policie potvrdila, že se jedná o hoax. K podobné situaci v tuzemsku podle ní v posledních letech nedošlo.

V pondělí ráno před devátou hodinou video i profil samotný zmizely - zda zasáhli administrátoři Facebooku, nebo vše smazal Vyskočil, nelze zjistit. Přestože bylo video umístěno na sociální síti jen třináct hodin (především v noci), nasdílelo ho přes 10 tisíc lidí. Lze tak soudit, že se příspěvek mohl na facebookové zdi zobrazit statisícům uživatelů.

Podle Jonáše Syrovátky z Pražského institutu bezpečnostních studií není úplně překvapivé, že se video po českém Facebooku rozšířilo právě nyní. "Nejasnosti ohledně výstupů pátečního summitu vysokých představitelů zemí EU vytvářejí atmosféru, která šíření dezinformací souvisejících s migrací podporuje," řekl Syrovátka Aktuálně.cz.

Německá agentura DPA koncem týdne uvedla, že čtrnáct zemí včetně Česka slíbilo Berlínu urychlené navrácení migrantů z Německa do členské země EU, v níž byli registrováni. Premiér Andrej Babiš to vzápětí odmítl s tím, že taková dohoda neexistuje. Německá vláda to "s lítostí vzala na vědomí", uvedl její mluvčí.

Podle Denníku N, který mapoval dopad na Slovensku, se falešná zpráva šířila i za českými hranicemi, například v nacionalistické skupině Slovenský národ.

Syrovátka dodává, že tématu migrace se platformy šířící dezinformace věnují poměrně často. "Dezinformace týkající se migrace bývají většinou jedny z nejvíce populárních a nejvíce sdílených. Dají se najít i některé platformy, které se soustřeďují pouze na dezinformace zabývající se téměř výhradně tématem migrace," říká Syrovátka s tím, že téma je v určitých částech veřejného prostoru přítomné neustále, bez ohledu na reálné okolnosti.

Češi jsou proti uprchlíkům, ale zároveň vstřícní k obětem válek

Průzkumy veřejného mínění CVVM ukazují na poměrně rozsáhlou nechuť Čechů přijímat uprchlíky. Proti byť dočasnému přijímání je 58 procent dotázaných. Je to sice nejmenší odpor proti uprchlíkům od "krizového" října 2015, s výjimkou výkyvu loni v říjnu nicméně toto číslo stagnuje, respektive klesá jen téměř neznatelně.

Ve zdánlivém rozporu proti těmto číslům je jiný výzkum CVVM, podle kterého je stejný podíl - 58 procent lidí - pro, aby v České republice mohli pobývat lidé ze zemí zasažených válkou, hladomorem či přírodní katastrofou (průzkum CVVM zde).

Analytik CVVM Jan Červenka to přisuzuje mediálnímu rámování zpráv. "Jde i o to, v jakém kontextu je otázka položena. Když je zasažena kontextem migrační krize, při té se mluvilo o zemích zasažených válečnými konflikty, ale kolidovalo to s tím, že mediální obrázek lidí tahaných ze člunů tomu profilu válečných uprchlíků příliš neodpovídal. Na to, jakým způsobem je to které téma vnímané, má rámování dost velký dopad," řekl Aktuálně.cz.

Lidé se tak podle něj zčásti automaticky mohou stavět do opozice, pokud si otázku vykládají jako související s migrační a uprchlickou krizí. Intenzita vnímání krize jako současného problému ale klesá s tím, jak téma už není nové, upozorňuje Červenka.

Je to znát u odpovědí na otázku, zda se lidé o aktuální vývoj kolem uprchlické krize zajímají. Ještě v lednu 2016 na ni odpovídalo kladně 78 procent dotázaných, letos v březnu podíl takových lidí ve společnosti klesl na 47 procent. Ubylo zejména těch, kteří na otázku, zda se o uprchlickou krizi zajímají, odpovídali, že "rozhodně ano" (zpráva CVVM zde).

Češi jsou obecně vůči cizincům skeptičtí hlavně v tom, že je pokládají za příčinu nárůstu kriminality a zdravotní riziko. Lidí s takovými obavami je ve společnosti většina, během uprchlické a migrační krize jich přibylo, nyní se jejich počty vracejí na předkrizové hodnoty (průzkum CVVM zde).

Sdílení bez ověření: lidé se chytí i na recesi

Případy, kdy lidé hromadně sdílejí zprávu bez ověření, zda je pravdivá, není málo. Opakovaně se například vrací fotomontáž vlaku Českých drah v Chebu obsypaného migranty.

Původně jako vtip, vydávaný za snímek z pražské náplavky, se šířil internetem i záběr dlouhých řad stanů na nábřeží v Paříži. I ten nasbíral tisíce sdílení od uživatelů, kteří ho pokládali za realitu českého hlavního města, "o které média mlčí".

Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám v prosinci 2016 upozornilo na smyšlenou zprávu, podle které migrant v Praze bije mladou ženu. Kamerové záběry před Policejním prezidiem, které jeden kanadský server takto interpretoval, nicméně zachytily potyčku Čechů kvůli drogám.

autoři: Jakub Zelenka, Jan Wirnitzer | 2. 7. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama