Hoax o uprchlících na Masarykově nádraží přes noc sdílelo 10 tisíc lidí, šířil se i na Slovensku

Jakub Zelenka Jan Wirnitzer Jakub Zelenka, Jan Wirnitzer
2. 7. 2018 17:01
Na 10 tisíc lidí na Facebooku sdílelo smyšlenou zprávu o tom, že na pražské Masarykovo nádraží přijelo 1500 migrantů z Německa. Postoje české veřejnosti k cizincům se přitom vracejí k hodnotám z dob před uprchlickou a migrační krizí.
Snímek z videa, vydávaného za záběry z Masarykova nádraží v Praze
Snímek z videa, vydávaného za záběry z Masarykova nádraží v Praze | Foto: FB profil Josefa Vyskočila

Praha - Video s pasažéry vystupujícími z vlaku v anglickém Brightonu umístil na sociální síť v neděli večer uživatel pod jménem Josef Vyskočil. To, že se událost v Česku neodehrála, jasně ukazovalo značení poblíž trati. Policie potvrdila, že se jedná o hoax. K podobné situaci v tuzemsku podle ní v posledních letech nedošlo.

Po internetu se šířil hoax, že do Prahy přijelo 1500 migrantů z Německa.
Po internetu se šířil hoax, že do Prahy přijelo 1500 migrantů z Německa. | Foto: Aktuálně.cz

V pondělí ráno před devátou hodinou video i profil samotný zmizely - zda zasáhli administrátoři Facebooku, nebo vše smazal Vyskočil, nelze zjistit. Přestože bylo video umístěno na sociální síti jen třináct hodin (především v noci), nasdílelo ho přes 10 tisíc lidí. Lze tak soudit, že se příspěvek mohl na facebookové zdi zobrazit statisícům uživatelů.

Podle Jonáše Syrovátky z Pražského institutu bezpečnostních studií není úplně překvapivé, že se video po českém Facebooku rozšířilo právě nyní. "Nejasnosti ohledně výstupů pátečního summitu vysokých představitelů zemí EU vytvářejí atmosféru, která šíření dezinformací souvisejících s migrací podporuje," řekl Syrovátka Aktuálně.cz.

Německá agentura DPA koncem týdne uvedla, že čtrnáct zemí včetně Česka slíbilo Berlínu urychlené navrácení migrantů z Německa do členské země EU, v níž byli registrováni. Premiér Andrej Babiš to vzápětí odmítl s tím, že taková dohoda neexistuje. Německá vláda to "s lítostí vzala na vědomí", uvedl její mluvčí.

Podle Denníku N, který mapoval dopad na Slovensku, se falešná zpráva šířila i za českými hranicemi, například v nacionalistické skupině Slovenský národ.

Syrovátka dodává, že tématu migrace se platformy šířící dezinformace věnují poměrně často. "Dezinformace týkající se migrace bývají většinou jedny z nejvíce populárních a nejvíce sdílených. Dají se najít i některé platformy, které se soustřeďují pouze na dezinformace zabývající se téměř výhradně tématem migrace," říká Syrovátka s tím, že téma je v určitých částech veřejného prostoru přítomné neustále, bez ohledu na reálné okolnosti.

Češi jsou proti uprchlíkům, ale zároveň vstřícní k obětem válek

Průzkumy veřejného mínění CVVM ukazují na poměrně rozsáhlou nechuť Čechů přijímat uprchlíky. Proti byť dočasnému přijímání je 58 procent dotázaných. Je to sice nejmenší odpor proti uprchlíkům od "krizového" října 2015, s výjimkou výkyvu loni v říjnu nicméně toto číslo stagnuje, respektive klesá jen téměř neznatelně.

Ve zdánlivém rozporu proti těmto číslům je jiný výzkum CVVM, podle kterého je stejný podíl - 58 procent lidí - pro, aby v České republice mohli pobývat lidé ze zemí zasažených válkou, hladomorem či přírodní katastrofou (průzkum CVVM zde).

Analytik CVVM Jan Červenka to přisuzuje mediálnímu rámování zpráv. "Jde i o to, v jakém kontextu je otázka položena. Když je zasažena kontextem migrační krize, při té se mluvilo o zemích zasažených válečnými konflikty, ale kolidovalo to s tím, že mediální obrázek lidí tahaných ze člunů tomu profilu válečných uprchlíků příliš neodpovídal. Na to, jakým způsobem je to které téma vnímané, má rámování dost velký dopad," řekl Aktuálně.cz.

Lidé se tak podle něj zčásti automaticky mohou stavět do opozice, pokud si otázku vykládají jako související s migrační a uprchlickou krizí. Intenzita vnímání krize jako současného problému ale klesá s tím, jak téma už není nové, upozorňuje Červenka.

Je to znát u odpovědí na otázku, zda se lidé o aktuální vývoj kolem uprchlické krize zajímají. Ještě v lednu 2016 na ni odpovídalo kladně 78 procent dotázaných, letos v březnu podíl takových lidí ve společnosti klesl na 47 procent. Ubylo zejména těch, kteří na otázku, zda se o uprchlickou krizi zajímají, odpovídali, že "rozhodně ano" (zpráva CVVM zde).

Češi jsou obecně vůči cizincům skeptičtí hlavně v tom, že je pokládají za příčinu nárůstu kriminality a zdravotní riziko. Lidí s takovými obavami je ve společnosti většina, během uprchlické a migrační krize jich přibylo, nyní se jejich počty vracejí na předkrizové hodnoty (průzkum CVVM zde).

Sdílení bez ověření: lidé se chytí i na recesi

Případy, kdy lidé hromadně sdílejí zprávu bez ověření, zda je pravdivá, není málo. Opakovaně se například vrací fotomontáž vlaku Českých drah v Chebu obsypaného migranty.

Původně jako vtip, vydávaný za snímek z pražské náplavky, se šířil internetem i záběr dlouhých řad stanů na nábřeží v Paříži. I ten nasbíral tisíce sdílení od uživatelů, kteří ho pokládali za realitu českého hlavního města, "o které média mlčí".

Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám v prosinci 2016 upozornilo na smyšlenou zprávu, podle které migrant v Praze bije mladou ženu. Kamerové záběry před Policejním prezidiem, které jeden kanadský server takto interpretoval, nicméně zachytily potyčku Čechů kvůli drogám.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 9 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 10 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

Další zprávy