Hnutí SPD zastínilo v šíření nenávisti tradiční extremisty, uvedlo vnitro ve zprávě

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 7. 2020 13:01
Šíření nenávisti v loňském roce přestalo být doménou tradičních extremistů, doplnily je populistické xenofobní skupiny a dezinformační média, píše ministerstvo vnitra ve zprávě o projevech extremismu za rok 2019. Tradiční pravicová scéna byla podle něj xenofobními uskupeními zcela zastíněna. Jednoznačně jim dominovalo hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamury.
Předseda SPD Tomio Okamura
Předseda SPD Tomio Okamura | Foto: Jakub Plíhal

Zpráva hnutí SPD zmiňovala už v minulosti, Okamura se proti ní vždy ohradil, je podle něj politicky motivovaná. Hnutí sice podle dokumentu v loňském roce čelilo vnitřním neshodám i roztržce s konspiračním webem Aeronet, který začal publikovat články zaměřené proti jeho představitelům, i přesto ale zůstalo nejvlivnějším subjektem podněcujícím xenofobní nálady ve společnosti.

"Tyto nesmysly jsou pouze pokračováním zneužívání ministerstva vnitra ministrem Janem Hamáčkem z ČSSD k politickému boji vůči politickým oponentům, jelikož ČSSD zoufale klesají preference. Po jarním pokusu o stíhání poslankyně SPD Karly Maříkové za pravdivé postoje odsuzující nelegální migraci a islamizaci tak pokračují pokusy ministerstva vnitra pod vedením ČSSD o kriminalizaci vlastenců a lidí, kteří nesouhlasí s politikou Evropské unie," řekl Okamura.

Získat body pomocí "rozsévání nenávisti a vyhroceného nacionalismu" se ale snažily i jiné politické skupiny, zpráva zmiňuje kampaň Sdružení Mostečané Mostu před komunálními volbami. Sdružení mělo mimo jiné na reklamních plochách strany hesla typu "Nepřizpůsobivé není třeba řešit, ale vyřešit" či "Neumíš se chovat, nemůžeš s námi žít".

Na tradiční pravicové scéně ale i tak zaznamenali policisté oproti předchozím rokům oživení, na kterém se významně podílela organizace Národní a sociální fronta. Vedle ní na české scéně působily i další skupiny neonacistů, které podle dokumentu charakterizovala "absence širšího povědomí o nacistické ideologii".

Podle zprávy docházelo k nárůstu agresivity zejména ve virtuálním prostředí, podle expertů z vnitra přitom existují obavy z přerůstání nepřátelství na internetu ve fyzické násilí. Boj s nenávistí na internetu je proto jednou z priorit policie i státního zastupitelství. "Je potřeba nadále zdůrazňovat, že trestně odpovědní za nenávistně motivovanou trestnou činnost na internetu nejsou pouze příslušníci či sympatizanti extremistických hnutí," uvádí zpráva. Šíření nenávisti k jiným společenským skupinám podle expertů navíc přesně zapadá do scénářů vlivových operací jiných zemí namířených proti České republice.

Důležitým nástrojem šíření nenávisti se podle vnitra stala i některá dezinformační média, která sama záměrně generovala kontroverzní témata a podsouvala je xenofobním subjektům. Nebezpečnost těchto médií ukázal například případ příznivce SPD Jaromíra Baldy, který byl odsouzen za teroristický útok na železnici a za vyhrožování teroristickým činem. V procesu sehrála podle vnitra významnou roli právě mediální manipulace. Ze zkušeností z Evropy i z Česka podle zprávy vyplývá, že prostřednictvím těchto médií dochází k radikalizaci lidí, kteří nemají vazbu na extremistické skupiny.

Anarchistické skupiny v loňském roce podle zprávy spíše stagnovaly, pokoušely se hlavně podílet na ekologických iniciativách. Významnou událostí bylo vyklizení Autonomního sociálního centra Klinika na Praze 3. Aktivisty výrazně finančně zasáhlo, když exekutor po vyklizení požadoval uhrazení nákladů exekuce. V Praze poté další větší objekt neobsadili. Anarchisté se také vyjadřovali k událostem v zahraničí, podporovali například Kurdy ze syrského regionu Rojava. Dogmatičtí komunisté pouze komentovali události v zahraničí, s relevantním aktuálním tématem podle zprávy přijít nedokázali.

V kapitole týkající se nábožensky motivovaného extremismu zmiňuje zpráva fakt, že se ani Česku nevyhýbá proces izolace různorodých muslimských komunit. "K ní přispívá i působení různých islamofobních skupin, ze kterých někteří muslimové pociťují obavy. Stoupenci extremistických výkladů islámu způsobují naopak distancování majority od muslimů. Extremisté z řad majority i muslimské minority přispívají k tomu, že jsou celé skupiny a priori vnímány jako rizikové, nebezpečné a extremistické," vysvětluje zpráva. Prostředí nedůvěry je přitom podle dokumentu podhoubím pro radikalizaci.

Novinkou byla v loňském roce trestní řízení proti osobám, které čelily obvinění ze zapojení do konfliktu na východě Ukrajiny. Orgány činné v trestním řízení řešily i několik případů podpory terorismu, například schvalování teroristického útoku v novozélandském městě Christchurch.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 29 minutami

Zeman podepsal zákon, který ke konci roku ruší elektronickou evidenci tržeb

Elektronická evidence tržeb skončí ke konci letošního roku bez náhrady. Příslušný zákon, který ji ruší, v pátek podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Evidence tržeb začala fungovat od 1. prosince 2016, ale od jara 2020 byla kvůli pandemii koronaviru přerušená do konce letošního roku. Stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zrušení schválit nepodařilo, začala by elektronická evidence tržeb od příštího roku opět fungovat, navíc by se rozšířila na všechny obory, na které se dosud nevztahovala.

Zrušení evidence tržeb navrhl kabinet Petra Fialy (ODS), neboť způsob evidence označil za zbytečnou zátěž jak pro podnikatele, tak pro stát kvůli nákladům na správu evidence. Expremiér a předseda ANO Andrej Babiš, který elektronickou evidenci tržeb v minulosti prosadil, již dříve uvedl, že tento nástroj narovnal podnikatelské prostředí a vynesl více než 35 miliard korun. Podle odpůrců elektronické evidence tržeb exaktní čísla neexistují a výnosy vycházejí z odhadů. Podle zastánců však její zrušení posílí šedou ekonomiku.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Těžba černého uhlí v dole na Karvinsku bude pokračovat až do roku 2025

Těžba černého uhlí v Dole ČSM na Karvinsku bude pokračovat až do konce roku 2025. Na Dole ČSM Sever ve Stonavě to v pátek oznámili ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a předseda představenstva těžební společnosti OKD Roman Sikora. Důl ČSM je posledním, kde podnik černé uhlí těží. Podle původních plánů tam měla těžba skončit letos, v červnu se ale rozhodlo o prodloužení minimálně do konce roku 2023.

OKD je jediným producentem černého uhlí v Česku. V minulých letech ale těžbu ve většině dolů ukončilo, protože se dlouhodobě nevyplácela.

V OKD pracuje včetně dodavatelských zaměstnanců přibližně 3300 lidí. Vlastníkem firmy je prostřednictvím společnosti Prisko stát. Loňské hospodaření podnik uzavřel s čistým ziskem 216,8 milionu korun, předloni byl ve ztrátě 2,437 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy