Hledá se nový "superúředník". Byl to kývač politiků, říká Transparency o tom bývalém

Jan Horák Jan Horák
6. 5. 2020 18:42
Josef Postránecký byl pět let nejvýše postaveným úředníkem v zemi, řídil státní službu. Necelý rok před koncem funkčního období post dobrovolně opustil, po úspěšném konkurzu se stal tajemníkem ministerstva vnitra. Vláda už vyhlásila výběrové řízení na jeho nástupce. Podle oslovených odborníků bylo pro Postráneckého éru typické, že nedokázal státní správu efektivně ochránit před politiky.
Bývalý náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký.
Bývalý náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký. | Foto: Vojtěch Marek

Josef Postránecký se stal historicky prvním náměstkem ministra vnitra pro státní službu, takzvaným superúředníkem, v únoru 2015. V této pozici stál v čele státní správy. Řídit ji měl až do února 2021, ale vybral si jinou cestu. Na konec funkčního období nečekal. Když ministerstvo vnitra začalo hledat nového státního tajemníka, kterému se zodpovídají úředníci resortu, přihlásil se. V souboji s dalšími dvěma uchazeči uspěl.

"Po úvaze jsem se rozhodl, že se přihlásím. Náplní funkce státního tajemníka na ministerstvu vnitra jsou činnosti, které jsou blízké mé předchozí pozici," vysvětlil Aktuálně.cz Postránecký. Tajemníkem je od 7. dubna. Post šéfa státní správy by obhajovat nemohl, zapovídá to zákon. "Vždy jsem se snažil přecházet do pozic, které jsou mi z hlediska náplně činnosti blízké," dodal pro Aktuálně.cz ke své nové práci, na niž upozornil server Česká justice.

Josef Postránecký při svém jmenování v únoru 2015.
Josef Postránecký při svém jmenování v únoru 2015. | Foto: Aktuálně.cz

Česko je tak momentálně bez řádného šéfa státní správy. Funkce náměstka ministra vnitra pro státní službu vzešla ze zákona o státní službě, který je účinný od ledna 2015. Legislativa měla profesionalizovat státní správu, zefektivnit ji a ochránit před politickými tlaky. Jeden z cílů byl, aby při výměně ministrů či vlád nedocházelo k plošným čistkám mezi vysokými úředníky. Plnění smyslu zákona garantoval právě náměstek pro státní službu.

"Již na začátku bylo jasné, že zákon o státní službě má chyby a že by to měl být náměstek pro státní službu, kdo by je měl identifikovat a pracovat na nápravě," řekl k tomu Aktuálně.cz právník neziskové organizace Transparency International Petr Leyer. "Nicméně jmenování Josefa Postráneckého, přes jeho odborné znalosti a zkušenosti, se neslo v duchu výběru člověka, který nebude nikomu překážet. Z této role nevybočil," dodal.

Je obtížné čelit politickým tlakům

Jako příklad neubráněného zásahu politiků do úředního aparátu zmiňuje právník dvojici takzvaných systemizací, tedy změn v organizaci státních zaměstnanců, z přelomu let 2017 a 2018. Schválila je první vláda Andreje Babiše. V jejich důsledku se zrušilo mimo jiné 23 pozic odborných náměstků na ministerstvech a nejméně 14 pozic ředitelů odborů. Změny se děly za Postráneckého účasti.

Transparency International má za to, že vláda spustila zmíněné systemizace proto, aby se zbavila nepohodlných úředníků. A Postránecký se proti tomu neozval. "Ve chvíli, kdy probíhaly účelové systemizace a náměstek pro státní službu mohl prokázat, že je aspoň pojistkou proti politickým tlakům, když ničím jiným, nepřišla z jeho strany adekvátní reakce a systemizace beze všeho takříkajíc odkýval," řekl Leyer.

Postráneckého údajnou poddajnost vysvětluje analytik Rekonstrukce státu (platformy sdružující dvacítku protikorupčních neziskových organizací) Věnek Bonuš tím, že zákon vládě dovoluje šéfa státní správy snadno odvolat. "V takové nejisté pozici je pro náměstka obtížné politickým tlakům čelit," sdělil Aktuálně.cz Bonuš. Proto se podle něj Postránecký nepostavil ani proti novele služebního zákona, podle níž vláda smí na návrh ministra odvolávat státní tajemníky.

"Všichni (dotčení úředníci) mají možnost se proti takovým změnám bránit, většinou to učinili. Už existují rozhodnutí správních soudů, které potvrdily platnost systemizace. Čili ty kroky byly v souladu se zákonem, to je moje reakce na výtky," reaguje Postránecký. Za úspěch své éry považuje, že se podle něj podařilo státní správu personálně stabilizovat. Podotkl také, že další cíl zákona - profesionalizace úřednictva - je "víceletou záležitostí".

Ekonom Edvard Outrata, který spolupracuje s Rekonstrukcí státu, na druhou stranu přiznává, že z pohledu výkonnosti státní správa pod Postráneckého vedením vykročila správným směrem. Podle něj pak zákon jako pojistka před politiky do jisté míry dokonce funguje. "Alespoň v oblasti ochrany níže postavených státních úředníků před nepatřičnými politickými či osobními vlivy politiků zřejmě pomáhá."

Výměna křesel?

Otázkou je, kdo se stane Postráneckého nástupcem. Vláda 21. dubna vyhlásila na místo náměstka ministra vnitra pro státní službu výběrové řízení. Přihlášky lze posílat do 11. května, podle informací Aktuálně.cz ji však dosud nikdo nepodal. Aktuálně.cz současně v prostředí ministerstva vnitra narazilo na informaci, že na místo nového "superúředníka" by chtěl zamířit bývalý tajemník resortu Jiří Kaucký.

"Nemůžu vyloučit nic, ale nikdo mě neoslovil. Sám o tom neuvažuji. Až mi zavolá někdo z ústavních činitelů, že chtějí pomoct, což se nestane, tak o tom začnu uvažovat," řekl Aktuálně.cz Kaucký. Jeho případná účast v konkurzu by dávala smysl. S Postráneckým se léta znají, Kaucký se podílel na vzniku zákona o státní službě a pomáhal ho uvádět do praxe. V tomto ohledu by se zachovala kontinuita funkce.

Ve výběrové komisi ústavní právník či šéf hasičů

  • Nejvhodnějšího kandidáta pro funkci náměstka ministra vnitra pro státní službu doporučí vládě pětičlenná komise, kterou vláda jmenovala 20. dubna. Jsou v ní pověřená vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha, místopředseda Legislativní rady vlády Jan Kněžínek, politický náměstek ministra vnitra Jakub Kulhánek, ústavní právník Aleš Gerloch a šéf hasičů Drahoslav Ryba. 
  • "Výrazným nedostatkem celého výběrového řízení je pak složení komise, které dává mizivou naději na výběr kvalitního člověka bez politických vazeb," míní právník Transparency International Petr Leyer.
  • "Složení komise tak ilustruje stav státní správy, která je uzavřená, absentuje v ní strategické řízení a chybí jí klíčová schopnost rozhodování založeného na datech," řekl analytik Rekonstrukce státu Věnek Bonuš.

Jeho eventuálním nástupem na post "superúředníka" by v důsledku došlo k výměně křesel. Právě Kaucký byl státním tajemníkem resortu vnitra, kterému končilo období a jehož vystřídal Postránecký. Kaucký v konkurzu svůj post neobhájil. Nicméně jak řekl Aktuálně.cz, od 1. května má na ministerstvu novou práci. Je ředitelem správního odboru v legislativní sekci resortu. "Jsem za tuto práci rád. Budu ji dělat, jak mohu nejlépe," podotkl Kaucký.

Ať už změní názor, či nikoliv, nového šéfa státní správy čekají podle expertů velké úkoly. Podle Rekonstrukce státu je problém třeba v nedostatku odborníků v oblasti legislativy. "Hlavním úkolem nového náměstka pro státní službu by mělo být zlepšení strategického řízení. Existuje řada koncepčních dokumentů, ty však nejsou v praxi naplňovány. Dalším velkým úkolem je digitalizace veřejné správy," míní analytik Bonuš.

"Nový náměstek pro státní službu by měl být skutečným 'superúředníkem', který nastaví vizi a koncepci státní správy do dalších let, pozvedne kulturu a etiku státních zaměstnanců a bude bránit profesionální státní správu proti nepřijatelným tlakům," míní právník Leyer z Transparency. Podle něj by měl nový šéf státní správy přispět i k tomu, aby se odstranily nedostatky zákona o státní službě. Jako jeden z hlavních vidí nízké tabulkové platy a neefektivně organizovaná výběrová řízení, která brání v příchodu kvalitních lidí.

 

Právě se děje

Další zprávy