reklama
 
 

Hledá se člověk, který zařídil milost pro velké ryby

17. 1. 2013 6:20
Osm otazníků k amnestii, kvůli níž se dnes opozice pokusí shodit vládu

Praha - Pro celkově pátý pokus shodit koaliční vládu si opozice našla důvod hned po Novém roce - prezident vyhlásil amnestii.

Popudila zejména tím, že kromě pachatelů drobných kriminálních činů přinesla milost mnoha vlivným a mocným lidem, kteří jsou léta souzeni za obří úvěrové podvody nebo tunely na majetek, v němž měly uloženy úspory desítky tisíc občanů.

Václav Klaus už dvakrát vystoupil v televizi, ale tu hlavní otázku jako by odmítal slyšet. Kdo jsou autoři amnestie? Jaký tým na ní pracoval? Kteří právníci ji posuzovali?

V den, kdy se akt prezidentova milosrdenství stane příčinou dalšího politického souboje ve sněmovně, shrnuje Aktuálně.cz odpovědi na osm nejčastějších otázek.

Koho prezident Václav Klaus amnestoval?

Klaus prominul nepodmíněné tresty do jednoho roku, podmíněné tresty do dvou let, tresty veřejných prací a domácího vězení. V těchto případech se tresty mažou z trestního rejstříku. Prominul i nepodmíněné tresty do dvou let, pokud nešlo o násilné trestné činy. Nejvíc sporný je druhý článek amnestie, který zastavuje trestní stíhání, které trvá už osm let a které stíhá trestné činy se sazbou do deseti let vězení. Na základě druhého článku už byli amnestováni lidé, jejichž jména se stala symbolem ekonomické kriminality devadesátých let a počátku nového století, jako byli Jiří Berka, Tomáš Pitr, Miroslav Provod, Karel Srba, manažeři Union Banky, privatizačního fondu Trend a H-systému. Prezident na kritiku za propuštění tunelářů odpovídá tím, že se o jednotlivé případy nezajímal. 

Kdo amnestii napsal?

Prezident ani jeho lidé nechtějí jména autorů zveřejnit. Své autorství vyloučili ministr spravedlnosti Pavel Blažek a šéf Legislativní rady vlády Petr Mlsna. Z dokumentů vyplývá, že se přípravy amnestie neúčastnila vedoucí právního odboru prezidentské kanceláře Dana Římanová. Amnestii tedy sepsali pro Klause externí právníci. Jména však Hrad odmítá sdělit. Nejistota o autorech amnestie vyvolává obavy, že se na její přípravě podíleli právníci amnestovaných.

Opozice chce svrhnout vládu, protože premiér amnestii spolupodepsal. Mohl Nečas nepodepsat?

Opozice je o tom přesvědčena. Vychází z ústavního článku 63, podle kterého prezidentovo rozhodnutí o amnestii vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Protože prezident není před zákonem odpovědný, ústava další větou určuje, že za rozhodnutí o amnestii „odpovídá vláda". Vláda by tedy měla skončit, protože za nepovedenou amnestii odpovídá.  Premiér Petr Nečas se brání tím, že spolupodpis premiéra představuje pouhou formalitu. V tom s ním souhlasí šéf Legislativní rady vlády Mlsna a do značné míry i Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Podle Klause ovšem o pouhou formalitu nešlo. Ústavní právníci v čele s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským dávají opozici do určité míry za pravdu. S odkazem na dosavadní historii upozorňují, že amnestii měla připravit vláda a premiér ji měl naopak k podpisu předat k prezidentovi.

Ústavní stížnost na druhý článek amnestie podalo třicet senátorů. Přesvědčí ústavní soudce, aby se stížností vůbec zabývali?

Už je v podstatě jasné, že soudci podnět řešit chtějí. Vedení soudu v úterý oznámilo, že jde "o závažnou věc", kterou ÚS projedná v plénu. Zatím se ovšem neví, zda vyhoví žádosti na přednostní vyřízení.

Argument, proč věc Ústavnímu soudu přísluší, je přímo v návrhu senátorů. Ti tvrdí, že amnestie patří mezi právní předpisy. Připomínají případ Melčák z roku 2009. Ústavní soud tehdy zrušil prezidentovo rozhodnutí o termínu konání předčasných voleb. Prezident přitom o termínu voleb rozhoduje podle článku 63, odstavce 1f) ústavy. O amnestii rozhoduje ve stejném režimu podle odstavce 1k). Rizikem pro senátory je argument, že Ústavní soud zrušil termín voleb v roce 2009 ještě před tím, než proběhly. Amnestie však začala platit druhého ledna a její druhý článek by se musel rušit zpětně.

Jak byla amnestií porušena ústava a Listina základních práv a svobod?

Druhý článek amnestie podle senátorů porušil první článek ústavy, podle kterého „Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka". Amnestií byla údajně porušena práva obětí podvodů, protože po amnestii nemohou účinně vymáhat odškodnění. Senátoři se přitom odvolávají na články 11, 36 a 38 Listiny základních práv a svobod, které výslovně chrání právo občanů na majetek a na spravedlivý proces.

Ústavní soud může teoreticky zrušit druhý článek amnestie. Bude pak možné obnovit trestní stíhání u případů, kde krajský či vrchní soudce už s odvoláním na amnestii stíhání zastavili?

Právníci nemají zcela jednotný názor. Ovšem i právní zástupkyně senátorů Hana Marvanová očekává, že jednou zastavené stíhání už nepůjde obnovit.

Mohou soudci krajských a vrchních soudů v některých případech amnestii odmítnout a nepřerušit trestní stíhání?

Přímo amnestii odmítnout nemohou. Cestu proti druhému článku amnestie našel Kamil Kydalka z Městského soudu v Praze. Přerušil soudní řízení, které mělo ukončit stíhání bývalého fotbalového funkcionáře Františka Chvalovského za miliardový úvěrový podvod. Chvalovského případ v nejbližších dnech předloží k posouzení Ústavnímu soudu. O amnestii pro bývalého funkcionáře rozhodne až po verdiktu ústavních soudců. 

Jak si mohou na amnestii stěžovat státní zástupci?

Státní zástupce může podat stížnost proti rozhodnutí soudce o tom, že zastavuje trestní stíhání v konkrétním případě. Může argumentovat, že amnestii podléhá pouze část případu, a že by se tedy ve stíhání mělo pokračovat. O stížnosti by měl rozhodnout soud vyššího stupně. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová už upozornila, že zástupci nebudou tuto možnost využívat účelově a napadnou pouze zřejmá pochybení soudců při výkladu článků amnestie.  

autor: Petr Holub | 17. 1. 2013 6:20

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama