


Druhý Čech v historii se vydá do vesmíru. Astronaut Aleš Svoboda má letět na mezinárodní vesmírnou stanici příští rok. Vynést by ho tam měla v lodi Dragon raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Cesta je součástí projektu Česká cesta do vesmíru. Na něm se podílí i pracovník pražského planetária a popularizátor kosmonautiky Jan Spratek. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, co českého astronauta čeká.

Jednou z věcí, o níž se vede debata, jsou experimenty, které tam bude Svoboda vykonávat. Jsou často světově unikátní - například testování funkčnosti nanorobotů na oběžné dráze ve stavu beztíže. To ještě nikdo na světě nezkoumal. Navíc se bude český astronaut zaměřovat i na výzkum rakoviny.
Mimo experimentů ale bude obrovským přínosem i know-how, které Česko kosmickým letem získá. Pokud vědecké týmy nemají bezprostřední kontakt s praxí – zvlášť v tak izolovaném a extrémním prostředí, jako je mezinárodní vesmírná stanice –, tak je výzkum těžký. Aleš Svoboda bude mít roli pilota. Bude mít stovky hodin výcviku navíc. V Evropě jsou historicky pouze dva piloti kosmické lodi Dragon.
Třetím bodem je obrovská osvěta, popularizace a edukace v rámci přírodních a technických věd. Spousta lidí považuje vesmír za nejvyšší možnou laťku technického pokroku a pozici astronauta jako jednu z nejvyšších příček, jakých lze v životě dosáhnout. A pokud mladé generaci můžeme ukázat, že to jde i od nás z Česka, tak ten efekt může být obrovský.
Už jeho kvalifikace armádního pilota je obrovským předpokladem pro to být pilotem kosmické lodi. Nepředstavujme si to ale tak, že se kosmická loď řídí joystickem a létá mezi asteroidy. Takhle to opravdu nevypadá. Je to extrémně moderní loď se spoustou dotykových displejů. Její řízení je o zachování klidu a trpělivosti. Z pozice pilota je tak právě armádní disciplína zásadní. Důležitý je i dril a schopnost se adaptovat na nové situace.
Někdo si může říct, že toho v uvozovkách moc není. Je to totiž hlavně o vyčkávání. Kosmická loď Dragon je totálně automatizovaná. Když to řeknu jednoduše – pokud všechno půjde podle plánu, tak ani pilot, ani velitel do letu v podstatě nebudou muset zasahovat. Ale když nastane kritická situace, která se může přihodit kdykoliv, tak přichází jeho hlavní úkol – udržet všechny naživu a vrátit se v pořádku domů. Účelem obrovského výcviku astronautů je, aby byli schopni přežít a vykonávat úkony, o kterých ani neví, že přijdou. Musí znát každý systém kosmické lodě, protože se musí připravit na situaci, kdy jim půjde o život.
Neděje se to extrémně často, ale děje se to. Například nedávno se k mezinárodní vesmírné stanici připojovala loď Sojuz a přestal fungovat dokovací radar. Astronauti tak museli převzít ruční řízení.
Existuje. Jakožto projektové týmy, které mají na starosti experimenty, které se nahoře vykonávají, jsme s ním dost seznámeni. Velkou výhodou je, že Aleš Svoboda nahoře nebude na dlouhodobé expedici, tudíž nebude muset dělat spoustu úkonů, které by braly čas na úkor jiných aktivit. Nemusíte například stanici čistit, což se běžně dělá každou sobotu. Nemusí cvičit, protože tam bude kratší dobu a tělo tolik netrpí. Běžně musí astronauti cvičit každý den dvě hodiny.
Experimenty, které budou astronauti vykonávat, nejlépe zná projektový tým a Aleš Svoboda bude jejich rukama a očima.
Vnímám to jako pracovní a životní sen, který se pomalu stává skutečností. Samozřejmě největší splněný sen to bude pro Aleše Svobodu. Ale pro všechny, kdo jsou v projektu namočeni, to bude profesně obrovské zadostiučinění.
Je to dost omezené – co se týče objemu, hmotnosti i bezpečnosti látek. Třeba materiály biologického charakteru jsou obrovské téma, protože jakákoliv plíseň zanesená nahoru je absolutně nepřijatelná. I když si s sebou bude brát osobní věci, tak ten balíček je omezený. Budou to menší artefakty a věříme, že se s tím popereme, aby význam těch věcí byl dostatečně ikonický.
Není tajemstvím, že to bude třeba hokejový puk, jelikož je Česko dost spojené s hokejem. Chceme tím zaujmout i ty, kdo vědu a techniku tolik nesledují, ale mají rádi tento sport.



Ve středu 22. července to bude rok, co zemřel Temný princ Ozzy Osbourne. Zpěvák trpěl Parkinsonovou chorobou a nádorem páteře. Svět ho znal hlavně jako frontmana metalové skupiny Black Sabbath, ale úspěšný byl i v sólové kariéře. Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu se rozhodl uspořádat poslední koncert na rozloučenou. Ten se konal 5. července 2025 v anglickém Birminghamu. Byl skvělý a dojemný.



Připravovaný 21. balík sankcí proti Rusku čelí dosud nejsilnějšímu odporu uvnitř Evropské unie. Hned několik členských států požaduje výjimky nebo blokuje část navrhovaných opatření kvůli dopadům na vlastní ekonomiku. Podle diplomatů však za odmítáním opatření nestojí jen hospodářské zájmy, ale také rozdílné vnímání bezpečnostní hrozby, kterou Rusko pro jednotlivé státy představuje.



Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti a v ČSA Handling, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Potrvá od úterý do odvolání, případně do přechodu na jinou formu protestu, sdělili ČTK odboráři. Svůj krok odůvodnili i obavou o budoucí směřování a rozvoj letiště a rovněž o stabilitu zaměstnanosti na letišti.



Spojené státy uvalí dodatečná 50procentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters.



Ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kash Patel plánuje v polovině října navštívit Rusko, kde ho nejspíš přijme ruská tajná služba FSB. PateI nejprve zavítá do Moskvy a následně do Petrohradu. Není jasné, zda se Patel setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše o tom zpravodajský web Politico s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a další informovaný zdroj.